února loňského roku, které ovlivnily její zemědělský vývoz.
Dohoda o uvolnění vývozu obilí z ukrajinských jižních černomořských přístavů byla 17. listopadu prodloužena o 120 dní.
Zdroje obeznámené se záležitostí, které hovořily pod podmínkou anonymity, uvedly, že dohoda musí být obnovena nejpozději kolem 20. března, aby mohl vývoz pokračovat.
Dohoda, která byla uzavřena v červenci loňského roku, vytvořila chráněný námořní tranzitní koridor a měla zmírnit celosvětový nedostatek potravin tím, že umožní obnovení vývozu ze tří přístavů na Ukrajině, která je významným producentem obilovin a olejnin.
Zde jsou některé z problémů:
CO BYLO VYVEZENO?
V rámci paktu o vytvoření bezpečného plavebního kanálu bylo odesláno přibližně 21,1 milionu tun zemědělských produktů, včetně 10 milionů tun kukuřice.
Dodávky pšenice dosáhly 6 milionů tun, což představuje 28 % celkového objemu. Mezi další přepravované komodity patří řepka, slunečnicový olej, slunečnicový šrot a ječmen.
JAK BY SE DOHODA MOHLA ZMĚNIT?
Rusko usiluje o zrušení sankcí na svůj zemědělský vývoz výměnou za to, že bude pakt nadále podporovat.
Zemědělský vývoz není výslovně předmětem sankcí, ale Moskva tvrdí, že překážkou vývozu jejího obilí a hnojiv jsou bloky v oblasti platebního styku, logistiky a pojišťovnictví.
Předpokládá se, že Rusko mezi svými požadavky chce, aby Západ zmírnil omezení vůči státnímu zemědělskému věřiteli Rosselchozbank, což by mělo usnadnit ruský vývoz.

Ukrajina nezveřejnila žádné změny, o které usiluje, ale v období před listopadovou dohodou neúspěšně usilovala o rozšíření dohody o další přístavy.
Tři přístavy zapojené do dohody – Oděsa, Čornomorsk a Pivdennyj – mají dohromady kapacitu pro přepravu přibližně tří milionů tun měsíčně.
Ukrajina chtěla do dohody zahrnout i přístavy v jižní Mykolajivské oblasti, které před ruskou invazí zajišťovaly 35 % ukrajinského vývozu potravin.
Mykolajiv byl podle údajů o přepravě v roce 2021 druhým největším ukrajinským obilným terminálem, takže jeho přidání by umožnilo přepravovat mnohem větší objem obilí a olejnin.
Ukrajina samostatně usilovala o prodloužení dohody o jeden rok a o zjednodušení inspekčního režimu.
PODAŘILO SE ZMÍRNIT POTRAVINOVOU KRIZI?
Snížení dodávek od hlavního vývozce Ukrajiny sehrálo roli v celosvětové krizi cen potravin.
Mezi další faktory patří pandemie COVID-19 a klimatické šoky, které nadále ohrožují zemědělskou produkci, včetně sucha v Argentině i ve Spojených státech.
Koridor vedl k částečnému oživení dodávek z Ukrajiny, které však zůstávají hluboko pod úrovní před invazí a v dohledné budoucnosti se plně neobnoví.

Přeprava obilí do tamních přístavů a z nich je náročná a nákladná a ukrajinští zemědělci snížili osev plodin, jako je pšenice, poté, co v mnoha případech prodali loňskou úrodu se ztrátou, protože domácí ceny byly velmi nízké.
SNÍŽILY SE SVĚTOVÉ CENY PŠENICE?
Ceny pšenice na burze Chicago Board of Trade prudce vzrostly po ruské invazi na Ukrajinu 24. února 2022.
Nyní se pohybují kolem úrovně před konfliktem, protože schopnost Ukrajiny vyvážet miliony tun pšenice přes koridor pomohla snížit ceny.
K dalším faktorům patří rekordní úroda v hlavním vývozci Rusku v loňském roce, chmurný globální ekonomický výhled a silný dolar.
Ceny základních potravinářských produktů na bázi pšenice, jako je chléb a nudle, jsou v mnoha rozvojových zemích i přes pokles chicagských futures stále výrazně nad úrovní před invazí, protože slabé místní měny a vyšší ceny energií zvýšily náklady, například na dopravu a balení.
CO S MOŘSKÝMI MINAMI?
Rusko a Ukrajina se vzájemně obviňují z nastražení námořních min, které plují po Černém moři a představují významnou hrozbu. Člen posádky lodi Razoni plující pod vlajkou Sierry Leone, která 1. srpna proplouvala koridorem jako první, je uvedl jako důvod k obavám.
Miny odpluly daleko od ukrajinských břehů a bulharské, rumunské a turecké vojenské potápěčské týmy zneškodnily některé, které skončily v jejich vodách.
Odstranění zbytku může trvat měsíce a před vstupem obilného paktu v platnost na to nebyl dostatek času.
JAK JE TO S POJIŠTĚNÍM?

Společné koordinační centrum se sídlem v Istanbulu, které na dohodu dohlíží a které je složeno z ruských, tureckých, ukrajinských úředníků a úředníků OSN, v srpnu zveřejnilo postupy týkající se lodního kanálu, aby řešilo obavy pojišťoven a majitelů lodí.
Pojišťovny původně uvedly, že jsou ochotny poskytnout pojištění, pokud budou existovat opatření pro mezinárodní námořní doprovod a jasná strategie pro řešení námořních min.
Od té doby vytvořili doložky pro poskytování pojistného krytí, včetně ustanovení, že lodě musí při průjezdu koridorem zůstat uvnitř, jinak riskují neplatnost pojistky.
V návaznosti na dohodu z 22. července zřídily londýnská pojišťovna Lloyd’s Ascot a makléřská společnost Marsh námořní nákladní a válečné pojištění pro obilí a potravinářské produkty, které se pohybují z ukrajinských černomořských přístavů, s pojistným krytím 50 milionů dolarů na jednu plavbu.
Náklady na celkové pojištění lodí plujících do ukrajinských přístavů – které zahrnuje samostatné segmenty pojištění – nicméně pravděpodobně zůstanou vysoké.
K tomu přispělo i to, že pojistitelé musí krýt větší část rizika poté, co zajistitelé na začátku letošního roku zavedli výluky pro Bělorusko, Rusko a Ukrajinu, což znamená větší riziko pro pojistitele a potenciálně menší ochotu krýt náklad.
CO POSÁDKY?
V září Ukrajina zavedla dekret, který umožňuje námořníkům opustit zemi navzdory válečným omezením, což je krok, jehož cílem je zajistit pracovní sílu pro ukrajinský vývoz obilí a pro širší světový lodní průmysl.
Na začátku konfliktu uvízlo v ukrajinských přístavech asi 2 000 námořníků z celého světa.
Podle odhadů odvětví uvízlo na Ukrajině více než 300 členů posádek.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky