Válka na Ukrajině si ve východní části Evropy vybírá vysokou ekonomickou daň

„Očekáváme, že tento rok bude náročný,“ řekla Beata Javorčíková, hlavní ekonomka EBRD, v rozhovoru pro The Wall Street Journal. „Rozvíjející se Evropa je silně závislá na výrobě, takže ztráta konkurenceschopnosti má velký význam.“

EBRD je jednou z hlavních mezinárodních úvěrových institucí v postsovětském bloku. Byla založena v roce 1991 a pomáhá zemím v regionu budovat demokracii a přecházet na tržní ekonomiku.

Ve čtvrtek snížila své prognózy růstu pro většinu zemí, které sdílejí hranice s bojujícími zeměmi nebo byly v minulosti závislé na dodávkách energie z Ruska.

EBRD očekává, že ekonomiky Maďarska a Lotyšska v letošním roce poklesnou, zatímco Polsko – průmyslový tahoun regionu v posledních letech – by mělo růst pouze o 1 %, což je méně než 4,8 % v roce 2022.

Ceny energií v posledních měsících klesly z loňských maxim, ale ve srovnání s lety před pandemií Covid-19 zůstávají velmi vysoké a EBRD neočekává, že by se v příštích letech vrátily na tyto úrovně. Očekává však větší využívání obnovitelných zdrojů energie, což by mělo pomoci snížit náklady výrobců a umožnit jim získat zpět část ztracené konkurenceschopnosti „v průběhu několika let“.

„Pokud jde o přechod k energetice, došlo ke změně vnímání,“ řekla Javorčíková. „Mnoho zemí ji vnímalo jako něco, co jim vnucuje Brusel, ale nyní se na ni pohlíží optikou energetické bezpečnosti.“

Zahraniční investice byly v desetiletích po pádu komunismu klíčem k pozvednutí růstu, ale blízkost války způsobila, že se sousedství Ruska jeví jako rizikové místo.

V pondělí moldavská prezidentka Maia Sanduová uvedla, že její úředníci potvrdili podrobnosti údajného ruského spiknutí s cílem svrhnout moldavský demokratický systém a otevřít novou frontu ve válce Moskvy proti Ukrajině.

Ruské ministerstvo zahraničí v úterý odmítlo obvinění paní Sanduové jako nepodložené. Důsledky války jsou však pro tuto malou zemi, která sousedí s Ukrajinou, vážné, její ekonomika se v loňském roce snížila o 4,7 % a EBRD vidí v letošním roce další pokles produkce o 1,3 %.

EBRD očekává, že přímé zahraniční investice v celém regionu budou letos nízké, což je další překážka růstu, ale vidí oživení v dalším období i bez ukončení bojů.

„Pokud se tato válka změní ve vleklý konflikt nízké intenzity, v jistém smyslu si na ni všichni zvyknou a negativní vliv na investice časem odezní,“ uvedla Javorčíková.

EBRD odhaduje, že ukrajinská ekonomika se v roce 2022 zmenšila téměř o třetinu. Ekonomika země utrpěla v prvních měsících loňské ruské invaze obrovské škody, protože Rusko zpočátku zabíralo a ohrožovalo rozsáhlé oblasti země.

Loni v létě se začala stabilizovat poté, co ukrajinská armáda zastavila ruský nápor, a nakonec získala zpět zhruba polovinu území, kterého se Rusko loni zmocnilo, ale rozvojová banka vidí růst v letošním roce pouze o 1 % a v roce 2024 o 3 %, což je slabší oživení, než předpovídala v září. EBRD odhaduje, že na ukrajinské území, kde pokračují boje, připadá jen necelá pětina předválečné ekonomické produkce.

„Pokud nedojde k významné strategické změně na místě, bude růst HDP Ukrajiny v roce 2024 pravděpodobně pomalý,“ uvedla rozvojová banka.

EBRD očekává, že ruská ekonomika v roce 2023 poklesne o 3 %, což je druhý roční pokles v řadě, protože příjmy z ropy klesají, západní sankce nadále doléhají a náklady na financování války zatěžují další aktivity. Mezinárodní měnový fond minulý měsíc uvedl, že očekává návrat ekonomiky země k růstu.

Rozvojová banka naopak zvýšila prognózy růstu pro země ve střední Asii, které těží z vyšších cen energií a zvýšených převodů peněz od občanů, kteří pracují v Rusku, když je o pracovní sílu nouze, mimo jiné i proto, že mnoho Rusů bojuje na Ukrajině.

Většina evropských zemí, které jsou nejblíže frontové linii, prokázala během prvního roku války překvapivou odolnost. Mnohé ekonomiky v regionu jsou však více závislé na energeticky náročných továrnách než jejich protějšky v západní Evropě a jejich podíl na trhu by se mohl s růstem nákladů snížit.„Očekáváme, že tento rok bude náročný,“ řekla Beata Javorčíková, hlavní ekonomka EBRD, v rozhovoru pro The Wall Street Journal. „Rozvíjející se Evropa je silně závislá na výrobě, takže ztráta konkurenceschopnosti má velký význam.“EBRD je jednou z hlavních mezinárodních úvěrových institucí v postsovětském bloku. Byla založena v roce 1991 a pomáhá zemím v regionu budovat demokracii a přecházet na tržní ekonomiku.Ve čtvrtek snížila své prognózy růstu pro většinu zemí, které sdílejí hranice s bojujícími zeměmi nebo byly v minulosti závislé na dodávkách energie z Ruska.EBRD očekává, že ekonomiky Maďarska a Lotyšska v letošním roce poklesnou, zatímco Polsko – průmyslový tahoun regionu v posledních letech – by mělo růst pouze o 1 %, což je méně než 4,8 % v roce 2022.Ceny energií v posledních měsících klesly z loňských maxim, ale ve srovnání s lety před pandemií Covid-19 zůstávají velmi vysoké a EBRD neočekává, že by se v příštích letech vrátily na tyto úrovně. Očekává však větší využívání obnovitelných zdrojů energie, což by mělo pomoci snížit náklady výrobců a umožnit jim získat zpět část ztracené konkurenceschopnosti „v průběhu několika let“.„Pokud jde o přechod k energetice, došlo ke změně vnímání,“ řekla Javorčíková. „Mnoho zemí ji vnímalo jako něco, co jim vnucuje Brusel, ale nyní se na ni pohlíží optikou energetické bezpečnosti.“Zahraniční investice byly v desetiletích po pádu komunismu klíčem k pozvednutí růstu, ale blízkost války způsobila, že se sousedství Ruska jeví jako rizikové místo.V pondělí moldavská prezidentka Maia Sanduová uvedla, že její úředníci potvrdili podrobnosti údajného ruského spiknutí s cílem svrhnout moldavský demokratický systém a otevřít novou frontu ve válce Moskvy proti Ukrajině.Ruské ministerstvo zahraničí v úterý odmítlo obvinění paní Sanduové jako nepodložené. Důsledky války jsou však pro tuto malou zemi, která sousedí s Ukrajinou, vážné, její ekonomika se v loňském roce snížila o 4,7 % a EBRD vidí v letošním roce další pokles produkce o 1,3 %.EBRD očekává, že přímé zahraniční investice v celém regionu budou letos nízké, což je další překážka růstu, ale vidí oživení v dalším období i bez ukončení bojů.„Pokud se tato válka změní ve vleklý konflikt nízké intenzity, v jistém smyslu si na ni všichni zvyknou a negativní vliv na investice časem odezní,“ uvedla Javorčíková.EBRD odhaduje, že ukrajinská ekonomika se v roce 2022 zmenšila téměř o třetinu. Ekonomika země utrpěla v prvních měsících loňské ruské invaze obrovské škody, protože Rusko zpočátku zabíralo a ohrožovalo rozsáhlé oblasti země.Loni v létě se začala stabilizovat poté, co ukrajinská armáda zastavila ruský nápor, a nakonec získala zpět zhruba polovinu území, kterého se Rusko loni zmocnilo, ale rozvojová banka vidí růst v letošním roce pouze o 1 % a v roce 2024 o 3 %, což je slabší oživení, než předpovídala v září. EBRD odhaduje, že na ukrajinské území, kde pokračují boje, připadá jen necelá pětina předválečné ekonomické produkce.„Pokud nedojde k významné strategické změně na místě, bude růst HDP Ukrajiny v roce 2024 pravděpodobně pomalý,“ uvedla rozvojová banka.EBRD očekává, že ruská ekonomika v roce 2023 poklesne o 3 %, což je druhý roční pokles v řadě, protože příjmy z ropy klesají, západní sankce nadále doléhají a náklady na financování války zatěžují další aktivity. Mezinárodní měnový fond minulý měsíc uvedl, že očekává návrat ekonomiky země k růstu.Rozvojová banka naopak zvýšila prognózy růstu pro země ve střední Asii, které těží z vyšších cen energií a zvýšených převodů peněz od občanů, kteří pracují v Rusku, když je o pracovní sílu nouze, mimo jiné i proto, že mnoho Rusů bojuje na Ukrajině.