Pro centrální banky je to dobrá zpráva: Neobjevují se žádné známky spirály, v níž mzdy tlačí na růst cen, které zase tlačí na růst mezd. To zvyšuje pravděpodobnost, že inflace může klesnout, aniž by došlo k výraznému zvýšení nezaměstnanosti.
Pro zaměstnance je to však méně pozitivní. Podle projekcí Mezinárodní organizace práce rostly mzdy v loňském roce rychleji než v předchozích dvou letech, ale ne tak výrazně jako ceny v hlavních vyspělých ekonomikách. Kupní síla pracovníků – jejich průměrná mzda očištěná o inflaci – byla loni podle zprávy nižší než v roce 2019, tedy před pandemií. Takže navzdory silné poptávce po pracovnících a ultranízké nezaměstnanosti se podíl práce na ekonomickém výkonu v mnoha vyspělých ekonomikách snížil.
Ve Spojených státech se růst nominálních mezd – tedy neočištěných o inflaci – podle různých měřítek od poloviny loňského roku prudce zpomalil. Průměrný hodinový výdělek pracovníků v soukromém sektoru mimo zemědělství vzrostl za 12 měsíců do ledna o 4,4 %, což je méně než 5,6 % v březnu loňského roku a méně než 6,4% růst spotřebitelských cen za rok do ledna.
Podle zprávy irské centrální banky a personální společnosti Indeed, která sleduje inzerované mzdy v milionech internetových inzerátů na práci, se v Evropě průměrný růst mezd v šesti zemích v prosinci snížil na 4,9 % z listopadových 5,2 %. Inflace v eurozóně skončila na úrovni 9,2 %.
V Kanadě šéf centrální banky Tiff Macklem zdůraznil zmírňující se růst mezd, aby vysvětlil nedávné rozhodnutí banky pozastavit zvyšování úrokových sazeb poté, co zvýšila svou klíčovou sazbu na 4,5 %, což je nejvyšší úroveň za posledních 15 let.
Zdroj: Getty Images
„Růst mezd se v současné době pohybuje mezi 4 a 5 % a zdá se, že se v tomto rozmezí ustálil… Riziko mzdově-cenové spirály se snížilo,“ uvedl Macklem.
Ekonomové upozorňují, že růst mezd má tendenci zaostávat za inflací, nikoli ji vést, protože zaměstnanci a zaměstnavatelé přizpůsobují svá mzdová očekávání cenám, které zažili. Nedávný pokles růstu mezd tak může se zpožděním odrážet skutečnost, že inflace dosáhla vrcholu kolem léta a podzimu loňského roku ve velkých ekonomikách, jako jsou USA a eurozóna, a od té doby klesá, protože ceny energií prudce klesly a tlaky na globální dodavatelské řetězce se zmírnily.
Proč však mzdy nikdy nedohnaly inflaci na prvním místě? Jedním z důvodů je skutečnost, že mzdy mají tendenci být „nižší“ a mění se relativně pomalu a pomaleji – v průběhu měsíců a let – zatímco ceny se mohou měnit rychleji. Firmy se mohou obávat agresivního zvyšování mezd, protože jejich pozdější snižování by mělo špatný vliv na morálku.
Zpomalující se hospodářský růst a hrozba propouštění nyní mohou požadavky zaměstnanců zmírnit, uvedla Andrea Garnero, ekonomka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Odbory v Evropě se podle něj více zajímají o jistotu zaměstnání než o mzdy.
Mzdové požadavky zaměstnanců byly přiměřené částečně proto, že jejich příjmy byly podpořeny vládní pomocí během pandemie a energetické krize, řekl Gabriel Makhlouf, guvernér irské centrální banky. „Lidé chápou, že pokud budou požadovat špatnou [mzdovou] dohodu, mohou situaci ještě zhoršit,“ řekl v rozhovoru.
Zdroj: Unsplash
Zásadní je, že počet pracovníků, který se v prvních měsících pandemie snížil, se v mnoha vyspělých ekonomikách obnovuje, což pomáhá zmírnit nedostatek.
Někteří pracovníci, kteří během pandemie opustili pracovní sílu, jsou lákáni k návratu, protože úspory z pandemie se zmenšují a snižuje je inflace. Podle amerického ministerstva práce téměř 83 % Američanů ve věku 25-54 let pracuje nebo aktivně hledá práci, což je zhruba na úrovni před pandemií. Přibližně 86,5 % Evropanů ve věku 25-54 let má práci nebo si ji aktivně hledá, což je o 1 procentní bod více než před pandemií. Spojené království vyniká poklesem účasti na trhu práce spolu s neobvykle silným růstem mezd, což naznačuje, že nedostatek pracovníků může zvyšovat mzdy.
V posledních měsících se také výrazně zvýšila imigrace, která dosáhla rekordních hodnot v Kanadě, Španělsku a Německu, protože některé vlády se snaží nahradit výpadky během pandemie.
Podle Úřadu pro sčítání lidu (Census Bureau) v USA přibyl v roce do poloviny roku 2022 v důsledku čisté mezinárodní migrace více než milion lidí. Migrující pracovníci mohli přispět k lednovému silnému nárůstu počtu zaměstnanců v nezemědělském sektoru o 517 000 a zároveň udržet mírnou mzdovou inflaci, uvedl Torsten Slok, hlavní ekonom společnosti Apollo Global Management. Stejné síly by podle něj mohly působit i v Evropě.
Historie naznačuje, že zaměstnanci často nedokážou získat zpět ztráty způsobené vysokou inflací. Podle výzkumu Federální rezervní banky v St. Louis byla ve Spojených státech období vysoké inflace obecně obdobím nižšího růstu reálných mezd. Vysoká inflace v Austrálii v 70. a 80. letech 20. století vedla podle tamní centrální banky ke ztrátám reálných příjmů zaměstnanců.
Zdroj: Unsplash
Existují však důvody domnívat se, že reálné mzdy by se mohly brzy zotavit. Růst mezd zůstává v řadě vyspělých ekonomik přibližně nejrychlejší za posledních deset let. S pokračujícím vyjednáváním o mzdách by mohl zůstat zvýšený.
Pokud nedojde k hluboké recesi, mohla by nezaměstnanost zůstat dostatečně nízká, aby si zaměstnanci zachovali určitou vyjednávací sílu. Nabídku pracovních sil omezuje stárnutí populace ve všech vyspělých ekonomikách a zvýšená absence pracovníků z důvodu nemoci, často Covid-19 .
A trhy sázejí na to, že inflace v letošním roce ve všech vyspělých ekonomikách rychle klesne. Pokud se tak stane, mohla by klidně klesnout pod úroveň růstu mezd, takže reálné mzdy by se zvýšily – spolu s podílem pracovníků na ekonomickém koláči.
Pro centrální banky je to dobrá zpráva: Neobjevují se žádné známky spirály, v níž mzdy tlačí na růst cen, které zase tlačí na růst mezd. To zvyšuje pravděpodobnost, že inflace může klesnout, aniž by došlo k výraznému zvýšení nezaměstnanosti.Pro zaměstnance je to však méně pozitivní. Podle projekcí Mezinárodní organizace práce rostly mzdy v loňském roce rychleji než v předchozích dvou letech, ale ne tak výrazně jako ceny v hlavních vyspělých ekonomikách. Kupní síla pracovníků – jejich průměrná mzda očištěná o inflaci – byla loni podle zprávy nižší než v roce 2019, tedy před pandemií. Takže navzdory silné poptávce po pracovnících a ultranízké nezaměstnanosti se podíl práce na ekonomickém výkonu v mnoha vyspělých ekonomikách snížil.Ve Spojených státech se růst nominálních mezd – tedy neočištěných o inflaci – podle různých měřítek od poloviny loňského roku prudce zpomalil. Průměrný hodinový výdělek pracovníků v soukromém sektoru mimo zemědělství vzrostl za 12 měsíců do ledna o 4,4 %, což je méně než 5,6 % v březnu loňského roku a méně než 6,4% růst spotřebitelských cen za rok do ledna.Podle zprávy irské centrální banky a personální společnosti Indeed, která sleduje inzerované mzdy v milionech internetových inzerátů na práci, se v Evropě průměrný růst mezd v šesti zemích v prosinci snížil na 4,9 % z listopadových 5,2 %. Inflace v eurozóně skončila na úrovni 9,2 %.V Kanadě šéf centrální banky Tiff Macklem zdůraznil zmírňující se růst mezd, aby vysvětlil nedávné rozhodnutí banky pozastavit zvyšování úrokových sazeb poté, co zvýšila svou klíčovou sazbu na 4,5 %, což je nejvyšší úroveň za posledních 15 let.„Růst mezd se v současné době pohybuje mezi 4 a 5 % a zdá se, že se v tomto rozmezí ustálil… Riziko mzdově-cenové spirály se snížilo,“ uvedl Macklem.Ekonomové upozorňují, že růst mezd má tendenci zaostávat za inflací, nikoli ji vést, protože zaměstnanci a zaměstnavatelé přizpůsobují svá mzdová očekávání cenám, které zažili. Nedávný pokles růstu mezd tak může se zpožděním odrážet skutečnost, že inflace dosáhla vrcholu kolem léta a podzimu loňského roku ve velkých ekonomikách, jako jsou USA a eurozóna, a od té doby klesá, protože ceny energií prudce klesly a tlaky na globální dodavatelské řetězce se zmírnily.Proč však mzdy nikdy nedohnaly inflaci na prvním místě? Jedním z důvodů je skutečnost, že mzdy mají tendenci být „nižší“ a mění se relativně pomalu a pomaleji – v průběhu měsíců a let – zatímco ceny se mohou měnit rychleji. Firmy se mohou obávat agresivního zvyšování mezd, protože jejich pozdější snižování by mělo špatný vliv na morálku.Zpomalující se hospodářský růst a hrozba propouštění nyní mohou požadavky zaměstnanců zmírnit, uvedla Andrea Garnero, ekonomka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Odbory v Evropě se podle něj více zajímají o jistotu zaměstnání než o mzdy.Mzdové požadavky zaměstnanců byly přiměřené částečně proto, že jejich příjmy byly podpořeny vládní pomocí během pandemie a energetické krize, řekl Gabriel Makhlouf, guvernér irské centrální banky. „Lidé chápou, že pokud budou požadovat špatnou [mzdovou] dohodu, mohou situaci ještě zhoršit,“ řekl v rozhovoru.Zásadní je, že počet pracovníků, který se v prvních měsících pandemie snížil, se v mnoha vyspělých ekonomikách obnovuje, což pomáhá zmírnit nedostatek.Někteří pracovníci, kteří během pandemie opustili pracovní sílu, jsou lákáni k návratu, protože úspory z pandemie se zmenšují a snižuje je inflace. Podle amerického ministerstva práce téměř 83 % Američanů ve věku 25-54 let pracuje nebo aktivně hledá práci, což je zhruba na úrovni před pandemií. Přibližně 86,5 % Evropanů ve věku 25-54 let má práci nebo si ji aktivně hledá, což je o 1 procentní bod více než před pandemií. Spojené království vyniká poklesem účasti na trhu práce spolu s neobvykle silným růstem mezd, což naznačuje, že nedostatek pracovníků může zvyšovat mzdy.V posledních měsících se také výrazně zvýšila imigrace, která dosáhla rekordních hodnot v Kanadě, Španělsku a Německu, protože některé vlády se snaží nahradit výpadky během pandemie.Podle Úřadu pro sčítání lidu v USA přibyl v roce do poloviny roku 2022 v důsledku čisté mezinárodní migrace více než milion lidí. Migrující pracovníci mohli přispět k lednovému silnému nárůstu počtu zaměstnanců v nezemědělském sektoru o 517 000 a zároveň udržet mírnou mzdovou inflaci, uvedl Torsten Slok, hlavní ekonom společnosti Apollo Global Management. Stejné síly by podle něj mohly působit i v Evropě.Historie naznačuje, že zaměstnanci často nedokážou získat zpět ztráty způsobené vysokou inflací. Podle výzkumu Federální rezervní banky v St. Louis byla ve Spojených státech období vysoké inflace obecně obdobím nižšího růstu reálných mezd. Vysoká inflace v Austrálii v 70. a 80. letech 20. století vedla podle tamní centrální banky ke ztrátám reálných příjmů zaměstnanců.Existují však důvody domnívat se, že reálné mzdy by se mohly brzy zotavit. Růst mezd zůstává v řadě vyspělých ekonomik přibližně nejrychlejší za posledních deset let. S pokračujícím vyjednáváním o mzdách by mohl zůstat zvýšený.Pokud nedojde k hluboké recesi, mohla by nezaměstnanost zůstat dostatečně nízká, aby si zaměstnanci zachovali určitou vyjednávací sílu. Nabídku pracovních sil omezuje stárnutí populace ve všech vyspělých ekonomikách a zvýšená absence pracovníků z důvodu nemoci, často Covid-19 .A trhy sázejí na to, že inflace v letošním roce ve všech vyspělých ekonomikách rychle klesne. Pokud se tak stane, mohla by klidně klesnout pod úroveň růstu mezd, takže reálné mzdy by se zvýšily – spolu s podílem pracovníků na ekonomickém koláči.