Český státní dluh v pololetí poprvé překročil hranici tří bilionů korun

Hlavním důvodem zvýšení státního dluhu byl prodej státních dluhopisů a pokladničních poukázek za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu, uvedlo ministerstvo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Rozpočtový deficit byl v pololetí 215,4 miliardy korun.

„Vývoj státního dluhu a zejména tempo jeho růstu potvrzuje nutnost schválení ozdravného balíčku. Bez něj nelze zastavit trend růstu zadlužování a vrátit stát k udržitelnému hospodaření. Jen letos zaplatíme za obsluhu státního dluhu 70, příští rok 90 a v roce 2025 přes 100 miliard korun,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Upozornil že konsolidace veřejných rozpočtů pomůže zlevnit emise státních dluhopisů.

Většinu státního dluhu pokrývají střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy vydané na domácím trhu. Jejich hodnota v pololetí byla 2,663 bilionu korun. Dalšími významnými zdroji krytí dluhu jsou státní pokladniční poukázky se splatností kratší než jeden rok a přijaté půjčky a úvěry.

Za první pololetí prodal stát korunové dluhopisy ve jmenovité hodnotě 287,4 miliardy korun. Jmenovitá hodnota prodaných korunových pokladničních poukázek za první pololetí byla 74,3 miliardy korun. Stát rovněž vydal v prvním pololetí eurové pokladniční poukázky v úhrnné hodnotě 1,5 miliardy eur (36,1 miliardy korun).

Na počátku letošního roku činil státní dluh 2,895 bilionu korun. Ministerstvo financí v červnové aktualizaci strategie financování státního dluhu předpokládá, že za celý rok dluh vzroste na 3,191 bilionu korun. Míra zadlužení ke konci roku by měla být 42,7 procenta HDP, tedy stejně jako ke konci roku 2022.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Náklady na obsluhu státního dluhu by v letošním roce podle schváleného státního rozpočtu měly dosáhnout 69,2 miliardy korun.

Zadlužení EU v 1. čtvrtletí kleslo na 83,7 procenta HDP, v Česku dál roste

Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni. Ve své zprávě to uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se naopak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což ale zemi stále řadí k těm méně zadluženým v EU. Nárůst o 1,7 procentního bodu proti loňsku je nicméně druhý největší v unii.

„Soustavný nárůst dluhu posunuje ČR i v žebříčku míry zadlužení. Ještě těsně před covidem byla ČR čtvrtou nejméně zadluženou zemí, nicméně nyní je už devátou. Za toto období se její dluh zvýšil o téměř 1,4 bilionu korun a vzhledem k jejím rozpočtovým záměrům je jasné, že v tomto trendu bude pokračovat i v následujících letech,“ upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

„Můžeme si stále říkat, že dluh ČR patří mezi nejnižší, nebo že je třeba ani ne poloviční ve srovnání s eurozónou, avšak trend posledních let ukazuje, jak snadno a rychle se může dluh nabalovat. Nakonec nejde ani tak o pořadí v žebříčku, ale především o ochotu věřitelů takové zadlužení financovat,“ dodal Dufek.

Zadlužení EU se snížilo i proti čtvrtému čtvrtletí loňského roku, kdy činilo 83,8 procenta HDP. Česko jde i v tomto ohledu opačným směrem, zadlužení tehdy činilo 44,2 procenta HDP.

„Mírné snížení poměru veřejného dluhu k HDP je způsobeno růstem HDP, který v absolutním vyjádření převážil nad růstem veřejného dluhu,“ uvedl Eurostat.

Deficit veřejných financí EU jako celku pak v prvním čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů dosáhl tří procent HDP, a zvýšil se tak proti deficitu 2,4 procenta HDP ve stejném období loni, oznámil Eurostat. V České republice deficit vzrostl na 4,2 procenta HDP z 2,9 procenta před rokem.

Co se zemí eurozóny týče, zadlužení se tam v prvním čtvrtletí snížilo na 91,2 procenta HDP z 95 procent před rokem. Ve čtvrtém čtvrtletí zadlužení eurozóny dosáhlo 91,4 procenta. Deficit veřejných financí se meziročně zhoršil a dosáhl 3,2 procenta HDP ve srovnání s deficitem 2,7 procenta hrubého domácího produktu. Snížil se ale mezičtvrtletně, v závěru loňského roku totiž činil 4,7 procenta HDP.

Nejvyšší zadlužení má nadále Řecko, a sice 168,3 procenta HDP. Tato země ale zároveň snižuje zadlužení nejrychleji z celé unie – před rokem zadlužení Řecka činilo 189,4 procenta ve vztahu k výkonu ekonomiky. Druhé nejvyšší zadlužení měla Itálie (143,5 procenta), následuje Portugalsko (113,8 procenta), Španělsko (112,8 procenta) a Francie (112,4 procenta). Naopak nejnižší zadlužení mělo Estonsko (17,2 procenta), Bulharsko (22,5 procenta) a Lucembursko (28 procent). V Lucembursku se ale na druhou stranu zadlužení v prvním čtvrtletí zvýšilo nejvíce v EU.

Státní dluh za celou EU se ke konci prvního čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil nad 13,51 bilionu eur (více než 324 bilionů Kč), zatímco před rokem nepatrně přesahoval 13,02 bilionu eur. V České republice státní dluh vzrostl těsně pod 3,1 bilionu korun a byl rekordní. O rok dříve byl nad 2,68 bilionu korun.

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.

Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.

Od začátku roku dluh vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1 procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh 280.574 korun.Hlavním důvodem zvýšení státního dluhu byl prodej státních dluhopisů a pokladničních poukázek za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu, uvedlo ministerstvo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Rozpočtový deficit byl v pololetí 215,4 miliardy korun.„Vývoj státního dluhu a zejména tempo jeho růstu potvrzuje nutnost schválení ozdravného balíčku. Bez něj nelze zastavit trend růstu zadlužování a vrátit stát k udržitelnému hospodaření. Jen letos zaplatíme za obsluhu státního dluhu 70, příští rok 90 a v roce 2025 přes 100 miliard korun,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura . Upozornil že konsolidace veřejných rozpočtů pomůže zlevnit emise státních dluhopisů.Většinu státního dluhu pokrývají střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy vydané na domácím trhu. Jejich hodnota v pololetí byla 2,663 bilionu korun. Dalšími významnými zdroji krytí dluhu jsou státní pokladniční poukázky se splatností kratší než jeden rok a přijaté půjčky a úvěry.Za první pololetí prodal stát korunové dluhopisy ve jmenovité hodnotě 287,4 miliardy korun. Jmenovitá hodnota prodaných korunových pokladničních poukázek za první pololetí byla 74,3 miliardy korun. Stát rovněž vydal v prvním pololetí eurové pokladniční poukázky v úhrnné hodnotě 1,5 miliardy eur .Na počátku letošního roku činil státní dluh 2,895 bilionu korun. Ministerstvo financí v červnové aktualizaci strategie financování státního dluhu předpokládá, že za celý rok dluh vzroste na 3,191 bilionu korun. Míra zadlužení ke konci roku by měla být 42,7 procenta HDP, tedy stejně jako ke konci roku 2022.Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Náklady na obsluhu státního dluhu by v letošním roce podle schváleného státního rozpočtu měly dosáhnout 69,2 miliardy korun.Zadlužení EU v 1. čtvrtletí kleslo na 83,7 procenta HDP, v Česku dál rosteZadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni. Ve své zprávě to uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se naopak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což ale zemi stále řadí k těm méně zadluženým v EU. Nárůst o 1,7 procentního bodu proti loňsku je nicméně druhý největší v unii.„Soustavný nárůst dluhu posunuje ČR i v žebříčku míry zadlužení. Ještě těsně před covidem byla ČR čtvrtou nejméně zadluženou zemí, nicméně nyní je už devátou. Za toto období se její dluh zvýšil o téměř 1,4 bilionu korun a vzhledem k jejím rozpočtovým záměrům je jasné, že v tomto trendu bude pokračovat i v následujících letech,“ upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.„Můžeme si stále říkat, že dluh ČR patří mezi nejnižší, nebo že je třeba ani ne poloviční ve srovnání s eurozónou, avšak trend posledních let ukazuje, jak snadno a rychle se může dluh nabalovat. Nakonec nejde ani tak o pořadí v žebříčku, ale především o ochotu věřitelů takové zadlužení financovat,“ dodal Dufek.Zadlužení EU se snížilo i proti čtvrtému čtvrtletí loňského roku, kdy činilo 83,8 procenta HDP. Česko jde i v tomto ohledu opačným směrem, zadlužení tehdy činilo 44,2 procenta HDP.„Mírné snížení poměru veřejného dluhu k HDP je způsobeno růstem HDP, který v absolutním vyjádření převážil nad růstem veřejného dluhu,“ uvedl Eurostat.Deficit veřejných financí EU jako celku pak v prvním čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů dosáhl tří procent HDP, a zvýšil se tak proti deficitu 2,4 procenta HDP ve stejném období loni, oznámil Eurostat. V České republice deficit vzrostl na 4,2 procenta HDP z 2,9 procenta před rokem.Co se zemí eurozóny týče, zadlužení se tam v prvním čtvrtletí snížilo na 91,2 procenta HDP z 95 procent před rokem. Ve čtvrtém čtvrtletí zadlužení eurozóny dosáhlo 91,4 procenta. Deficit veřejných financí se meziročně zhoršil a dosáhl 3,2 procenta HDP ve srovnání s deficitem 2,7 procenta hrubého domácího produktu. Snížil se ale mezičtvrtletně, v závěru loňského roku totiž činil 4,7 procenta HDP.Nejvyšší zadlužení má nadále Řecko, a sice 168,3 procenta HDP. Tato země ale zároveň snižuje zadlužení nejrychleji z celé unie – před rokem zadlužení Řecka činilo 189,4 procenta ve vztahu k výkonu ekonomiky. Druhé nejvyšší zadlužení měla Itálie , následuje Portugalsko , Španělsko a Francie . Naopak nejnižší zadlužení mělo Estonsko , Bulharsko a Lucembursko . V Lucembursku se ale na druhou stranu zadlužení v prvním čtvrtletí zvýšilo nejvíce v EU.Státní dluh za celou EU se ke konci prvního čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil nad 13,51 bilionu eur , zatímco před rokem nepatrně přesahoval 13,02 bilionu eur. V České republice státní dluh vzrostl těsně pod 3,1 bilionu korun a byl rekordní. O rok dříve byl nad 2,68 bilionu korun.V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.