4. srpna – Citibank zavádí zbrusu nový systém bankomatů v USA

4. srpna 1961 americká banka First National City Bank (nyní Citibank) otevřela první bankomat v USA, který umožňoval zákazníkům provádět transakce přímo e z auta. Vlastně taková obdoba drive-through,, kterou známe třeba u restaurací rychlého občerstvení. V dnešním Almanachu se podíváme právě na historii Citibank a jejího globálního úspěchu.

Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:

• 1930 – V Montaně byl zahájen dvoudenní Sněm indiánských mluvčích znakového jazyka.
• 1944 – V Amsterdamu byla se svou rodinou zatčena Anne Franková.
• 1946 – Při zemětřesení o síle 8 stupňů v severní části Dominikánské republiky zahynulo okolo 2 500 lidí.
• 1964 – Vietnamská válka: Severní Vietnam údajně napadl dva americké torpédoborce v Tonkinském zálivu. To se stalo záminkou ke zvýšení americké vojenské přítomnosti ve Vietnamu.
• 1984 – Africký stát Horní Volta přijal nový název Burkina Faso.
• 1995 – Chorvatská válka za nezávislost: Chorvatská armáda zahájila čtyřdenní Operaci Bouře na území separatistické republiky Srbská Krajina.
• 2020 – V přístavu města Bejrútu, hlavním městě Libanonu, došlo k masivní explozi skladu pyrotechniky a hnojiv.

A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

• 1821 – Ve Spojených státech vyšlo první vydání časopisu The Saturday Evening Post, který se stal jedním z nejoblíbenějších a nejtrvalejších časopisů v zemi.
• 1892 – Andrew a Thomas Watsonovi z Pittsburghu v Pensylvánii si nechali patentovat první americký návrh mechanického větrného mlýna, který znamenal revoluci v zemědělství.
• 1914 – Newyorská burza (NYSE) pozastavila obchodování kvůli vypuknutí první světové války, což znamenalo nejdelší pozastavení obchodování v její historii (čtyři měsíce).
• 1942 – Úřad pro správu cen Spojených států (OPA) zavedl během druhé světové války celostátní přídělový program na benzín.
• 1961 – Americká banka First National City Bank (nyní Citibank) otevřela první bankomat v USA, který umožňoval zákazníkům provádět transakce z auta.
  1987 – Průmyslový index Dow Jones zaznamenal největší jednodenní procentuální pokles v historii, a to o 22,6 %, což se stalo známým jako „černé pondělí“ a vyvolalo celosvětový krach na burze.
  1997 – Korejský chaebol Daewoo Group se zhroutil pod tíhou obrovských dluhů, což znamenalo jeden z největších firemních bankrotů v historii.
  2016 – Tesla Motors oznámila akvizici společnosti SolarCity, čímž vznikla vertikálně integrovaná společnost zabývající se udržitelnou energetikou vedená Elonem Muskem.

Citigroup (C) je americká společnost poskytující finanční služby, která vznikla v roce 1998 sloučením společností Citicorp (sama holdingová společnost založená v roce 1967) a Travelers Group, Inc.

Její sídlo je v New Yorku. Počátky Citigroup sahají do počátku 19. století. V roce 1811 americký Kongres odmítl obnovit statut První banky Spojených států – centrální banky země, která měla pobočky ve městech jako New York. Proto 16. června 1812 někteří newyorští akcionáři První banky a další investoři zajistili státní založení City Bank of New York, která byla později zřízena v bankovních pobočkách staré První banky. Banka se rozrostla, když se New York stal obchodním a finančním hlavním městem státu, a v roce 1865 byla na základě zákona o národní bance zaregistrována a přejmenována na National City Bank of New York. V roce 1897 se stala první velkou americkou bankou, která otevřela zahraniční oddělení, a v roce 1915 se stala přední americkou mezinárodní bankou po koupi společnosti International Banking Corporation (založené v roce 1902), která měla 21 zahraničních poboček ve 13 zemích a teritoriích.

Další fúze a akvizice ve Spojených státech i v zámoří banku dále rozšiřovaly. Zejména v roce 1931 získala Bank of America, N.A. (dalšího potomka First Bank of the United States, který nemá nic společného s bývalou kalifornskou bankou založenou Amadeem Peterem Gianninim). V roce 1955 se spojila s First National Bank of the City of New York (založena v roce 1863). Po této fúzi přijala konsolidovaná společnost název First National City Bank of New York.

V roce 1967 byla banka reorganizována pod holdingovou společnost – její aktiva zahrnovala First National City Bank of New York a finanční společnost, společnost vydávající cestovní šeky a další související finanční operace. V roce 1974 byla holdingová společnost pojmenována Citicorp a v roce 1976 přijala bankovní činnost název Citibank. Koncem 70. let 20. století Citicorp jako první zavedla síť bankomatů ve všech svých pobočkách. Společnost si zajistila významný podíl na trhu amerických kreditních karet koupí společnosti Carte Blanche Corporation v roce 1978 a společnosti Diners Club, Inc. v roce 1981. V letech 1982 a 1983 provedla Citicorp tři významné akvizice – spořitelny Fidelity Savings and Loan Association v San Francisku, First Federal Savings and Loan v Chicagu a New Biscayne Savings and Loan Association na Floridě – které zvýšily její aktiva o více než 8,5 miliardy dolarů a významně rozšířily její mezistátní bankovní operace.

Koncem 20. století se Citicorp stala největší americkou bankou a jednou z největších finančních společností na světě s přibližně 3 000 pobočkami po celém světě. Její fúze se skupinou Travelers Group v hodnotě 70 miliard dolarů zahrnovala společnost Salomon Smith Barney Inc, přední americkou investiční banku a makléřskou firmu. V roce 2001 získala Citigroup od nizozemské banky ABN AMRO banku European American Bank. V roce 2002 si Citigroup ponechala červené „deštníkové“ logo, které vzniklo v pojišťovně Travelers, ale vyčlenila z ní majetkové a úrazové aktivity, čímž vytvořila samostatnou společnost Travelers Property Casualty Corp.

V roce 2008 utrpěla Citigroup miliardové ztráty během krize rizikových hypoték, což bylo výrazné snížení likvidity na úvěrových trzích po celém světě způsobené prudkým znehodnocením cenných papírů krytých hypotékami. V říjnu americká vláda investovala do Citigroup 25 miliard USD v rámci zákona o mimořádné hospodářské stabilizaci, který měl zabránit tomu, aby krize způsobila další škody na americkém finančním systému. V listopadu vláda oznámila, že s představiteli Citigroup dojednala druhý záchranný balíček, v němž se zaručí za ztráty z problémových aktiv v hodnotě více než 300 miliard USD a investuje do banky dalších 20 miliard USD. V lednu 2009 Citigroup oznámila plány na rozdělení firmy na dvě nové společnosti, Citicorp a Citi Holdings. První z nich se měla zabývat tradiční bankovní činností Citigroup, zatímco druhá měla spravovat její nejrizikovější investiční aktiva.