Inflace v České republice je pátá nejvyšší v zemích OECD, zjistila studie

Míra inflace v České republice byla v červenci v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pátá nejvyšší, a to po Turecku, Maďarsku, Polsku a Slovensku.

Vyplývá to ze zprávy o vývoji inflace v roce 2023, kterou sestavila společnost Utility Bidder. Naopak nejnižší míru inflace vykázalo Švýcarsko (1,7 procenta), následuje Řecko (1,8 procenta) a Španělsko (1,9 procenta).

Náklady na jídlo a nealkoholické nápoje za poslední rok vzrostly v zemích OECD o 17,37 procenta, což je více než u jakékoli jiné položky. Za nimi následovaly ceny za ubytování v hotelech (plus 9,52 procenta) a ceny za komunikační služby (plus 9,29 procenta).

Naopak nejslabší nárůst od loňského roku zaznamenaly náklady na dopravu, které se zvýšily o 1,68 procenta. Vzdělávání podražilo o 3,19 procenta. Ostatní zboží a služby ve sledovaných zemích, například textil a nábytek, dohromady zaznamenaly nárůst o 6,48 procenta.

ČR se asi podaří vyčerpat veškeré ze zbývajících 32 miliard z fondů EU

„Na konci období je to vždy takový sprint a není to na těch ministerstvech nebo vládách, protože ty objektivní problémy bývají často na straně realizátorů,“ uvedl Bartoš. Čerpání podle něj zkomplikovalo například zvyšování nákladů nebo absence pracovní síly v souvislosti s válkou na Ukrajině

Bartoš o zkušenostech Česka s čerpáním jednal s místopředsedkyní slovenské vlády Livií Vašákovou a slovenským ministrem investic Peterem Balíkem. Zatímco Česko je aktuálně v čerpání eurofondů na třetím místě a využilo 92 procent alokovaných peněz, Slovensko je na 22. místě s čerpáním 76 procent.

Podle Balíka se ale slovenské úřednické vládě jen letos podařilo vyčerpat z fondů EU 600 milionů eur, tedy asi 14,4 miliardy Kč. Celkovou sumu 800 milionů eur (19,2 miliardy Kč), u které hrozilo, že Slovensko z končícího programového období nestihne vyčerpat, se jí podle Balíka podaří snížit až na polovinu.

Česko podle Balíka s velkou dynamikou odstartovalo i nové programové období končící v roce 2027. „My máme z nových eurofondů Programu Slovensko za dva měsíce vyhlášených deset výzev a téměř 700 milionů eur (16,8 miliardy Kč) a připravujeme další. Uvědomujeme si ale, že věci se dají dělat výrazně lépe a efektivněji. Velkou inspirací je pro nás ČR, která patří mezi lídry v čerpání,“ dodal Balík.

Česká republika je silným hráčem v podpoře výzkumu a inovací. Investice v této oblasti tvořily v roce 2021 až dvě procenta HDP, zatímco na Slovensku jen 0,9 procenta. Spolupráce se nabízí i v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo IT výuky. Podle Balíka může být Slovensko pro Česko naopak inspirací v transformaci regionů v rámci přechodu na uhlíkovou neutralitu.

Členové slovenské vlády si s Bartošem prohlédli Centrální dispečerské pracoviště Správy železnic v Praze na Balabence nebo Datové centrum + EDUBO (Edukační platforma pro bezpečnou on-line výuku) v prostorách renovační linky projektu Počítače dětem. Odpoledne je čeká návštěva Digitální informační agentury.

Vyplývá to ze zprávy o vývoji inflace v roce 2023, kterou sestavila společnost Utility Bidder. Naopak nejnižší míru inflace vykázalo Švýcarsko , následuje Řecko a Španělsko .Náklady na jídlo a nealkoholické nápoje za poslední rok vzrostly v zemích OECD o 17,37 procenta, což je více než u jakékoli jiné položky. Za nimi následovaly ceny za ubytování v hotelech a ceny za komunikační služby .Naopak nejslabší nárůst od loňského roku zaznamenaly náklady na dopravu, které se zvýšily o 1,68 procenta. Vzdělávání podražilo o 3,19 procenta. Ostatní zboží a služby ve sledovaných zemích, například textil a nábytek, dohromady zaznamenaly nárůst o 6,48 procenta.„Na konci období je to vždy takový sprint a není to na těch ministerstvech nebo vládách, protože ty objektivní problémy bývají často na straně realizátorů,“ uvedl Bartoš. Čerpání podle něj zkomplikovalo například zvyšování nákladů nebo absence pracovní síly v souvislosti s válkou na UkrajiněBartoš o zkušenostech Česka s čerpáním jednal s místopředsedkyní slovenské vlády Livií Vašákovou a slovenským ministrem investic Peterem Balíkem. Zatímco Česko je aktuálně v čerpání eurofondů na třetím místě a využilo 92 procent alokovaných peněz, Slovensko je na 22. místě s čerpáním 76 procent.Podle Balíka se ale slovenské úřednické vládě jen letos podařilo vyčerpat z fondů EU 600 milionů eur, tedy asi 14,4 miliardy Kč. Celkovou sumu 800 milionů eur , u které hrozilo, že Slovensko z končícího programového období nestihne vyčerpat, se jí podle Balíka podaří snížit až na polovinu.Česko podle Balíka s velkou dynamikou odstartovalo i nové programové období končící v roce 2027. „My máme z nových eurofondů Programu Slovensko za dva měsíce vyhlášených deset výzev a téměř 700 milionů eur a připravujeme další. Uvědomujeme si ale, že věci se dají dělat výrazně lépe a efektivněji. Velkou inspirací je pro nás ČR, která patří mezi lídry v čerpání,“ dodal Balík.Česká republika je silným hráčem v podpoře výzkumu a inovací. Investice v této oblasti tvořily v roce 2021 až dvě procenta HDP, zatímco na Slovensku jen 0,9 procenta. Spolupráce se nabízí i v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo IT výuky. Podle Balíka může být Slovensko pro Česko naopak inspirací v transformaci regionů v rámci přechodu na uhlíkovou neutralitu.Členové slovenské vlády si s Bartošem prohlédli Centrální dispečerské pracoviště Správy železnic v Praze na Balabence nebo Datové centrum + EDUBO v prostorách renovační linky projektu Počítače dětem. Odpoledne je čeká návštěva Digitální informační agentury.