Nezaměstnanost v ČR stoupla na 3,6 %, ekonomická stagnace se v ní neprojevuje

Počet lidí bez práce meziměsíčně stoupl o 1870 na 260.803. Pracovních míst naopak ubylo – ke konci letních prázdnin jich zaměstnavatelé nabízeli 281.207, ve srovnání s červencem o zhruba 4400 méně. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle analytiků způsobily meziměsíční růst nezaměstnanosti výhradně sezonní faktory. Hospodářská stagnace, s níž se země potýká, se do trhu práce nepropisuje. Odborníci neočekávají, že by do konce roku nezaměstnanost překročila čtyři procenta.

Loni v srpnu dosáhla nezaměstnanost v zemi 3,4 procenta, bez práce bylo téměř 252.000 lidí a volných pozic přes 312.000.

Nezaměstnanost v Česku letos od března do června postupně klesala, v červenci po čtyřech měsících poklesu stoupla a mírně se zvýšila i v srpnu. Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat patří nezaměstnanost v České republice ale dlouhodobě k nejnižším v Evropské unii.

„Trh práce ovlivňuje především poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Zájem je stále i o sezonní pracovníky, například v zemědělství, zahradnictví nebo v lesnictví. V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali v předchozím měsíci hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují,“ uvedl Úřad práce ČR. Hlavní vlnu absolventů v evidenci nezaměstnaných očekává úřad v září, kdy postupně končí také sezonní práce.

V září každoročně nastává i oživení pracovního trhu. „V létě pozorujeme dlouhodobě pokles aktivity firem, pokud jde o přijímání nových zaměstnanců. V následujících měsících může nezaměstnanost stagnovat či mírně vzrůst, což ale odpovídá klasické vývojové křivce,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Nejvyšší nezaměstnanost byla v srpnu nadále v Ústeckém kraji s podílem lidí bez práce 5,4 procenta. Následoval Moravskoslezský kraj se 4,9 procenta nezaměstnaných. Nejnižší nezaměstnanost byla stejně jako v červenci v Jihočeském kraji s 2,6 procenta. Další dva kraje – Zlínský a Vysočina – pak měly shodně nezaměstnanost 2,7 procenta.

Podle Úřadu práce získalo v Česku od vypuknutí konfliktu na Ukrajině loni v únoru do konce letošního srpna práci 297.426 občanů Ukrajiny, zhruba tři čtvrtiny z nich byly ženy. Někteří se už ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci srpna tak v ČR pracovalo 113.890 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou. „Nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali,“ konstatoval úřad.

Ke konci prázdnin měly pracovní úřady v evidenci přes 15.000 Ukrajinců s dočasnou ochranou, z celkového počtu uchazečů o práci tak tvořili 5,3 procenta.

Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku ke konci srpna stejně jako v předchozím měsíci v průměru 0,9 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl opět na Karvinsku, kde na každé místo bylo deset zájemců. S odstupem následovalo Bruntálsko s 5,5 uchazeče na jednu pozici a Mostecko, kde evidují 4,5 uchazeče na místo.

Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo minulý měsíc na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo. Podobná byla situace v okresech Praha-západ a Praha-východ i v hlavním městě, kde bylo ke konci srpna shodně v průměru 0,3 uchazeče na jedno místo.

Podle posledních údajů Eurostatu činila červencová nezaměstnanost v Česku po očištění od sezonních vlivů 2,7 procenta a v rámci sedmadvacítky byla druhá nejnižší, evropský průměr dosáhl 5,9 procenta. Údaje se liší kvůli tomu, že zatímco Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) založené na výběrovém šetření pracovních sil, Úřad práce ČR vychází z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.