Dne 11. září roku 2011 se nechvalně zapsal do historie únos čtyř dopravních letadel ve Spojených státech. Dvě z těchto letadel, let American Airlines 11 a let United Airlines 175, narazila do severní a jižní věže Světového obchodního centra v New Yorku a způsobila jejich zřícení. Další letadlo, let American Airlines 77, narazilo do Pentagonu v Arlingtonu ve Virginii. Čtvrté letadlo, let United Airlines 93, se zřítilo v Pensylvánii poté, co se cestující pokusili získat kontrolu nad letadlem od únosců zpět. Při teroristických útocích z 11. září 2001 přišlo o život téměř 3 000 lidí, což z nich činí tragický milník moderních dějin. Připomeňme si tento smutný den.
Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:
1980 – Byla schválena ústava Chile.
1989 – Otevřela se železná opona mezi socialistickým Maďarskem a Rakouskem. Přes otevřenou hranici odešlo tisíce východních Němců na západ.
1991 – Americký prezident George H. W. Bush pronesl projev O stavu Unie.
1997 – Tzv. kurkská tragédie v Estonsku – 14 vojáků Baltského pluku estonské armády utonulo v rámci cvičení, když měli v plné polní přebrodit Kurkský průliv
2001 – Teroristické útoky v USA, které odstartovaly tzv. válku proti terorismu.
2007 – Byla otestována ruská termobarická puma „Otec všech bomb“
2012 – Při útoku na americkou ambasádu v libyjském Benghází zahynul ambasador Chris Stevens a 3 další Američané.
A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:
2008 – Vyhlásila bankrot jedna z největších investičních bank ve Spojených státech, Lehman Brothers. Tato událost znamenala významný zlom v celosvětové finanční krizi a měla dalekosáhlé důsledky pro světovou ekonomiku, neboť vedla k finančnímu krachu a hospodářskému poklesu.
2019 – Apple představil během speciální akce nejnovější modely iPhonů. Společnost představila modely iPhone 11, iPhone 11 Pro a iPhone 11 Pro Max a ukázala nové funkce a vylepšení své vlajkové řady chytrých telefonů.
Den, který změnil svět
Jedná se bezesporu o ty nejsmrtonosnější teroristické útoky na americké půdě v historii USA. Útoky na New York a Washington způsobily rozsáhlé ztráty na životech a zkázu a vyvolaly obrovské úsilí USA v boji proti terorismu. V New Yorku zahynulo přibližně 2750 lidí, v Pentagonu 184 a v Pensylvánii (kde se jedno z unesených letadel zřítilo na zem poté, co se cestující pokusili letadlo znovu ovládnout) 40 lidí; všech 19 teroristů zemřelo (viz poznámka badatele: útoky 11. září). Zvláště těžce byly zasaženy policejní a hasičské sbory v New Yorku: na místo útoků jich spěchaly stovky a zahynulo více než 400 policistů a hasičů.
Zdroj: Canva
Útoky z 11. září byly z velké části urychleny tím, že Usáma bin Ládin, vůdce militantní islámské organizace al-Káida, měl před útoky naivní představy o Spojených státech. Abu Walid al-Masri, Egypťan, který byl v 80. a 90. letech bin Ládinovým spolupracovníkem v Afghánistánu, vysvětlil, že v letech před útoky byl bin Ládin stále více přesvědčen, že Amerika je slabá. „Věřil, že Spojené státy jsou mnohem slabší, než si někteří lidé v jeho okolí mysleli,“ vzpomínal Masrí, a „jako důkaz uváděl, co se stalo Spojeným státům v Bejrútu, když je bombardování základny námořní pěchoty přimělo k útěku z Libanonu“, čímž měl na mysli zničení tamních kasáren námořní pěchoty v roce 1983 (viz bombardování kasáren v Bejrútu v roce 1983), při němž zahynulo 241 amerických vojáků. Bin Ládin věřil, že Spojené státy jsou „papírovým tygrem“, což bylo utvářeno nejen americkým odchodem z Libanonu po bombardování kasáren námořní pěchoty, ale také stažením amerických sil ze Somálska v roce 1993 po smrti 18 amerických vojáků v Mogadišu a americkým odchodem z Vietnamu v 70. letech.
Klíčovým operativním plánovačem útoků z 11. září byl Chálid šejk Mohammed (v pozdější zprávě Komise pro 11. září a v médiích často označovaný jednoduše jako „KSM“), který strávil mládí v Kuvajtu. Chálid šejk Mohammed se aktivně zapojil do činnosti Muslimského bratrstva, ke kterému se připojil v 16 letech, a poté odešel do Spojených států studovat vysokou školu, kde v roce 1986 získal titul na Severokarolínské zemědělské a technické státní univerzitě. Poté odcestoval do Pákistánu a následně do Afghánistánu, aby vedl džihád proti Sovětskému svazu, který v roce 1979 zahájil invazi do Afghánistánu.
Podle Yosriho Foudy, novináře arabskojazyčné kabelové televize Al Jazeera, který s ním v roce 2002 vedl rozhovor, plánoval Khalid Sheikh Mohammed v polovině 90. let vyhodit do povětří asi desítku amerických letadel v Asii, přičemž toto spiknutí (známé jako „Bojinka“) se nezdařilo, „ale sen Khalida Sheikha Mohammeda nikdy nezmizel. A myslím, že když vložil ruku do rukou bin Ládina, uvědomil si, že nyní má šanci svůj dlouho očekávaný sen uskutečnit.“
V roce 1996 se Chálid šejk Mohammed setkal s bin Ládinem v afghánském Tora Bora. Komise pro 11. září (oficiálně Národní komise pro teroristické útoky na Spojené státy), kterou v roce 2002 zřídil americký prezident George W. Bush a americký Kongres za účelem vyšetření útoků z roku 2001, vysvětlila, že právě tehdy Chálid šajch Mohammed „předložil návrh operace, která by zahrnovala výcvik pilotů, kteří by narazili letadly do budov ve Spojených státech“. Chálid šajch Mohammed vymyslel taktickou inovaci, že k útoku na Spojené státy použije unesená letadla, al-Káida poskytla personál, peníze a logistickou podporu k provedení operace a bin Ládin začlenil útoky na New York a Washington do širšího strategického rámce útoku na „vzdáleného nepřítele“ – Spojené státy – s cílem dosáhnout změny režimu na Blízkém východě.
Spiknutí z 11. září ukázalo, že al-Káida je organizací s globálním dosahem. Spiknutí se odehrávalo po celém světě, plánovací schůzky probíhaly v Malajsii, operativci se učili létat ve Spojených státech, vůdci spiknutí sídlící v německém Hamburku koordinovali své kroky, peníze byly převáděny z Dubaje a sebevražední agenti byli rekrutováni ze zemí Blízkého východu – všechny tyto činnosti byly nakonec řízeny vůdci al-Káidy v Afghánistánu.
Tato událost zahájila mezinárodní válku s terorismem, jejíž následky vidíme kolem nás dodnes.
Zdroj: Canva
Pojďme si tuto smutnou událost připomenout.Dne 11. září roku 2011 se nechvalně zapsal do historie únos čtyř dopravních letadel ve Spojených státech. Dvě z těchto letadel, let American Airlines 11 a let United Airlines 175, narazila do severní a jižní věže Světového obchodního centra v New Yorku a způsobila jejich zřícení. Další letadlo, let American Airlines 77, narazilo do Pentagonu v Arlingtonu ve Virginii. Čtvrté letadlo, let United Airlines 93, se zřítilo v Pensylvánii poté, co se cestující pokusili získat kontrolu nad letadlem od únosců zpět. Při teroristických útocích z 11. září 2001 přišlo o život téměř 3 000 lidí, což z nich činí tragický milník moderních dějin. Připomeňme si tento smutný den.Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:
1980 – Byla schválena ústava Chile.
1989 – Otevřela se železná opona mezi socialistickým Maďarskem a Rakouskem. Přes otevřenou hranici odešlo tisíce východních Němců na západ.
1991 – Americký prezident George H. W. Bush pronesl projev O stavu Unie.
1997 – Tzv. kurkská tragédie v Estonsku – 14 vojáků Baltského pluku estonské armády utonulo v rámci cvičení, když měli v plné polní přebrodit Kurkský průliv
2001 – Teroristické útoky v USA, které odstartovaly tzv. válku proti terorismu.
2007 – Byla otestována ruská termobarická puma „Otec všech bomb“
2012 – Při útoku na americkou ambasádu v libyjském Benghází zahynul ambasador Chris Stevens a 3 další Američané.
A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:
2008 – Vyhlásila bankrot jedna z největších investičních bank ve Spojených státech, Lehman Brothers. Tato událost znamenala významný zlom v celosvětové finanční krizi a měla dalekosáhlé důsledky pro světovou ekonomiku, neboť vedla k finančnímu krachu a hospodářskému poklesu.
2019 – Apple představil během speciální akce nejnovější modely iPhonů. Společnost představila modely iPhone 11, iPhone 11 Pro a iPhone 11 Pro Max a ukázala nové funkce a vylepšení své vlajkové řady chytrých telefonů.
Jedná se bezesporu o ty nejsmrtonosnější teroristické útoky na americké půdě v historii USA. Útoky na New York a Washington způsobily rozsáhlé ztráty na životech a zkázu a vyvolaly obrovské úsilí USA v boji proti terorismu. V New Yorku zahynulo přibližně 2750 lidí, v Pentagonu 184 a v Pensylvánii 40 lidí; všech 19 teroristů zemřelo . Zvláště těžce byly zasaženy policejní a hasičské sbory v New Yorku: na místo útoků jich spěchaly stovky a zahynulo více než 400 policistů a hasičů.Útoky z 11. září byly z velké části urychleny tím, že Usáma bin Ládin, vůdce militantní islámské organizace al-Káida, měl před útoky naivní představy o Spojených státech. Abu Walid al-Masri, Egypťan, který byl v 80. a 90. letech bin Ládinovým spolupracovníkem v Afghánistánu, vysvětlil, že v letech před útoky byl bin Ládin stále více přesvědčen, že Amerika je slabá. „Věřil, že Spojené státy jsou mnohem slabší, než si někteří lidé v jeho okolí mysleli,“ vzpomínal Masrí, a „jako důkaz uváděl, co se stalo Spojeným státům v Bejrútu, když je bombardování základny námořní pěchoty přimělo k útěku z Libanonu“, čímž měl na mysli zničení tamních kasáren námořní pěchoty v roce 1983 , při němž zahynulo 241 amerických vojáků. Bin Ládin věřil, že Spojené státy jsou „papírovým tygrem“, což bylo utvářeno nejen americkým odchodem z Libanonu po bombardování kasáren námořní pěchoty, ale také stažením amerických sil ze Somálska v roce 1993 po smrti 18 amerických vojáků v Mogadišu a americkým odchodem z Vietnamu v 70. letech.Klíčovým operativním plánovačem útoků z 11. září byl Chálid šejk Mohammed , který strávil mládí v Kuvajtu. Chálid šejk Mohammed se aktivně zapojil do činnosti Muslimského bratrstva, ke kterému se připojil v 16 letech, a poté odešel do Spojených států studovat vysokou školu, kde v roce 1986 získal titul na Severokarolínské zemědělské a technické státní univerzitě. Poté odcestoval do Pákistánu a následně do Afghánistánu, aby vedl džihád proti Sovětskému svazu, který v roce 1979 zahájil invazi do Afghánistánu.Podle Yosriho Foudy, novináře arabskojazyčné kabelové televize Al Jazeera, který s ním v roce 2002 vedl rozhovor, plánoval Khalid Sheikh Mohammed v polovině 90. let vyhodit do povětří asi desítku amerických letadel v Asii, přičemž toto spiknutí se nezdařilo, „ale sen Khalida Sheikha Mohammeda nikdy nezmizel. A myslím, že když vložil ruku do rukou bin Ládina, uvědomil si, že nyní má šanci svůj dlouho očekávaný sen uskutečnit.“V roce 1996 se Chálid šejk Mohammed setkal s bin Ládinem v afghánském Tora Bora. Komise pro 11. září , kterou v roce 2002 zřídil americký prezident George W. Bush a americký Kongres za účelem vyšetření útoků z roku 2001, vysvětlila, že právě tehdy Chálid šajch Mohammed „předložil návrh operace, která by zahrnovala výcvik pilotů, kteří by narazili letadly do budov ve Spojených státech“. Chálid šajch Mohammed vymyslel taktickou inovaci, že k útoku na Spojené státy použije unesená letadla, al-Káida poskytla personál, peníze a logistickou podporu k provedení operace a bin Ládin začlenil útoky na New York a Washington do širšího strategického rámce útoku na „vzdáleného nepřítele“ – Spojené státy – s cílem dosáhnout změny režimu na Blízkém východě.Spiknutí z 11. září ukázalo, že al-Káida je organizací s globálním dosahem. Spiknutí se odehrávalo po celém světě, plánovací schůzky probíhaly v Malajsii, operativci se učili létat ve Spojených státech, vůdci spiknutí sídlící v německém Hamburku koordinovali své kroky, peníze byly převáděny z Dubaje a sebevražední agenti byli rekrutováni ze zemí Blízkého východu – všechny tyto činnosti byly nakonec řízeny vůdci al-Káidy v Afghánistánu.Tato událost zahájila mezinárodní válku s terorismem, jejíž následky vidíme kolem nás dodnes.
Společnost AppLovin, významný hráč v oblasti reklamních technologií, znovu přitáhla pozornost investorů i analytiků poté, co ve středu oznámila výsledky...