Centrální banky předních zemí se blíží ke konci svých cyklů zvyšování úrokových sazeb, což přináší překvapení, neboť jejich prognózy budoucího vývoje se rozcházejí. Americký Federální rezervní systém zmařil naděje na delší pauzu ve zvyšování sazeb, zatímco Švýcarsko a Bank of England se nečekaně rozhodly ponechat sazby na stabilní úrovni v prostředí slábnoucích inflačních tlaků.
V tomto cyklu zatím devět vyspělých ekonomik zvýšilo sazby dohromady o 3 965 bazických bodů, zatímco Japonsko zůstává opatrné. Federální rezervní systém předpovídá možné zvýšení sazeb v letošním roce, ale ekonomové spekulují, že cyklus může být u konce. Rezervní banka Nového Zélandu i Bank of England držely sazby na stejné úrovni, přičemž Bank of England si ponechala prostor pro případné zvýšení.
Bank of Canada a Evropská centrální banka (ECB) ponechaly klíčové sazby na úrovni 5 %, resp. 4 %, ale signalizovaly, že v případě přetrvávající inflace by mohlo dojít k dalšímu zvýšení. Švédská centrální banka mezitím zvýšila svou klíčovou sazbu na 4 %, čímž naznačila potřebu dalšího zpřísnění v zájmu kontroly inflace.
Norská centrální banka Norges Bank navzdory očekávání zvýšila svou klíčovou sazbu a naznačila další možné zvýšení v prosinci. Australská centrální banka (Reserve Bank of Australia) a Švýcarská národní banka (Swiss National Bank) držely sazby na stejné úrovni, zatímco od Bank of Japan, která je vnímána jako nejvíce holubičí, se očekává, že zachová svůj současný postoj.
Centrální banky předních zemí se blíží ke konci svých cyklů zvyšování úrokových sazeb, což přináší překvapení, neboť jejich prognózy budoucího vývoje se rozcházejí. Americký Federální rezervní systém zmařil naděje na delší pauzu ve zvyšování sazeb, zatímco Švýcarsko a Bank of England se nečekaně rozhodly ponechat sazby na stabilní úrovni v prostředí slábnoucích inflačních tlaků.
V tomto cyklu zatím devět vyspělých ekonomik zvýšilo sazby dohromady o 3 965 bazických bodů, zatímco Japonsko zůstává opatrné. Federální rezervní systém předpovídá možné zvýšení sazeb v letošním roce, ale ekonomové spekulují, že cyklus může být u konce. Rezervní banka Nového Zélandu i Bank of England držely sazby na stejné úrovni, přičemž Bank of England si ponechala prostor pro případné zvýšení.
Bank of Canada a Evropská centrální banka ponechaly klíčové sazby na úrovni 5 %, resp. 4 %, ale signalizovaly, že v případě přetrvávající inflace by mohlo dojít k dalšímu zvýšení. Švédská centrální banka mezitím zvýšila svou klíčovou sazbu na 4 %, čímž naznačila potřebu dalšího zpřísnění v zájmu kontroly inflace.
Norská centrální banka Norges Bank navzdory očekávání zvýšila svou klíčovou sazbu a naznačila další možné zvýšení v prosinci. Australská centrální banka a Švýcarská národní banka držely sazby na stejné úrovni, zatímco od Bank of Japan, která je vnímána jako nejvíce holubičí, se očekává, že zachová svůj současný postoj.
