Sněmovna podpořila zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz

Zároveň také vzroste horní hranice jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz. Předpokládá to vládní novela, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ji posoudí poslanci z rozpočtového výboru ve zkrácené lhůtě tak, aby přísnější pravidla mohla platit od ledna.

Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje určovat skutečné majitele firem a prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména těm podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích zneužitelných pro praní peněz nebo pro financování terorismu. Týká se například úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů a správců svěřenských fondů.

Novela okruh subjektů rozšiřuje. Nově by klienty museli podle ní prověřovat také insolvenční správci, restrukturalizační správci a provozovatelé on-line loterie a on-line binga. Předloha navíc výslovně uvádí obchodníky s drahými kovy, protože podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje. Rozšíření působnosti zákona si podle ministerstva financí vyžádaly zkušenosti z praxe.

Novela rovněž zvyšuje na jeden milion korun horní hranici pokuty pro jednotlivce za neprovedení kontroly institucí, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální postih 100.000 korun podle důvodové zprávy nesplňuje požadavek na to, aby byl dostatečně odrazující.

Návrh přináší také možnost neprověřit klienta v případě rizika, že by pro něj mohla být taková kontrola varováním před případným zásahem Finančního analytického úřadu (FAÚ). Subjekty podléhající zákonu ale budou muset v případě neprovedení kontroly ihned upozornit FAÚ na podezřelý obchod. Ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu zákona poznamenalo, že využití tohoto ustanovení očekává jen výjimečně.

Věřitele zadluženého Energetického Holdingu Malina, který je v současnosti kvůli problémům se zajištěním velkého množství zakázek na fotovoltaiku v úpadku, dnes na své schůzi povolili reorganizaci podniku. Podrobný plán reorganizace v příštích měsících zpracuje vedení podniku, následně ho opět budou schvalovat věřitelé. ČTK to dnes řekl člen představenstva Maliny Lukáš Uhl. Hlavním bodem reorganizace by podle dřívějších informací nejspíš měl být vstup nového investora z Číny.

Energetický Holding Malina v předchozích měsících přiznal problémy se zajištěním zakázek. Vedení společnosti proto na začátku května podalo návrh na insolvenci, v něm uvedlo závazky za zhruba 1,4 miliardy korun. Podnik následně v červnu oznámil, že má rozpracováno přibližně 1500 zakázek, které hodlá dokončit. Zatím jich firma dokončila přes 600. U dalších více než 2200 projektů naopak práce zatím nezahájila.

Věřitelé společnosti se sešli dnes po jednání insolvenčního soudu, který posuzoval přípustnost přihlášených pohledávek. Uznaní věřitelé následně na své schůzi rozhodovali o tom, zda povolí Malině se reorganizovat nebo ji pošlou do konkurzu. Podle Uhla, který podnik v současné době řídí, hlasovala pro reorganizaci drtivá většina věřitelů. Rozhodnutí věřitelů by nyní měl schválit ještě insolvenční soud, což by ovšem měl být spíše formální krok.

Vedení Maliny nyní bude zpracovávat podrobný plán reorganizace. Šéf podniku Uhl k němu řekl, že plán zatím hotový není a bude se o něm ještě jednat. Následně budou reorganizační plán opět schvalovat věřitelé. Schůze ke schválení plánu by se měla uskutečnit zřejmě až v příštím roce.

Server Seznam Zprávy v minulém týdnu uvedl,že většinový majitel Maliny Cyril Regner jedná o vstupu čínského investora do firmy. Tím by zřejmě měla být čínská společnost GoodHao, která dnes oznámila zájem o vstup do insolvenčního řízení s Malinou, přičemž nabízí dodání materiálu a vyrovnání s věřiteli.

Společnost kvůli problémům provedla už několik změn ve vedení firmy. Od konce září ji řídí nový člen představenstva Lukáš Uhl. Firma naopak ukončila spolupráci s podnikem Misura IT, která měla v předchozích měsících na starosti krizové řízení podniku. Misura IT se kvůli tomu chystá podat na Malinu žalobu.

Majoritním vlastníkem holdingu je Cyril Regner, menšinovým majitelem je dnes už bývalý předseda představenstva Jan Urban. Podnik zaměstnává kolem 135 lidí. Za minulý rok byla společnost ve ztrátě přes 186 milionů korun.