Správkyně Sberbank zažádala o schválení výplaty 57 miliard Kč 16.000 věřitelů

Garanční systém finančního trhu, fyzické osoby a malé střední podniky obdrží nakonec 100 procent pohledávek, velké podniky a města a obce minimálně 95 procent.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem loňského srpna. ČNB na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Pokud insolvenční soud částečný rozvrh povolí, začne 15denní lhůta pro možná odvolání. Pokud nebude nikdo z věřitelů procesu bránit, zahájí insolvenční správkyně výplatu co nejdříve po nabytí právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu o povolení částečného rozvrhu.

„Jde o další důležitý milník na cestě za vyplacením peněz věřitelům Sberbank CZ. Bude teď záležet i na nich, zda se ke svým penězům dostanou ještě letos. Je třeba si uvědomit, že i jedno jediné odvolání může ohrozit výplatu 16.000 věřitelů,“ uvedla Lužová.

Ta podle svých slov intenzivně připravuje všechny podklady pro samotný akt výplaty. „Ve vytvořené databázi věřitelů nyní kontrolujeme správnou identifikaci oprávněných osob k výplatě tak, aby nic nebránilo celý proces v řádném termínu spustit,“ dodala Lužová. Až na výjimky bude celou výplatu uskutečňovat Komerční banka, která má již zkušenosti s výplatou garančního fondu. Věřitelé budou po nabytí právní moci částečného rozvrhu neprodleně informováni o postupu, jak si o své peníze zažádat.

Klienty s vklady do 100.000 eur, tedy asi 2,5 milionu Kč, již vyplatil Garanční systém finančního trhu. Ten vyplatil dosud prostřednictvím poboček Komerční banky náhradu vkladů více než 87.000 klientů Sberbank CZ. Ti získali přes 25 miliard korun. Náhrady vkladů ze zkrachovalé Sberbank CZ začal Garanční systém vyplácet 9. března 2022, tedy sedm pracovních dnů po pádu banky.

Banka bude i nadále spravovat zbývající část úvěrového portfolia a ostatní aktiva, která nebyla součástí kupní smlouvy uzavřené s Českou spořitelnou, ani balíku nevýkonných úvěrů prodaných v červenci letošního roku nebankovní společnosti.

Hospodaření ČEZ plní předpoklady, celoroční odhady se možná zvýší

Hospodaření energetické skupiny ČEZ v letošním roce zatím podle analytiků naplňuje předpoklady. Čistý zisk společnosti za třetí čtvrtletí by tak měl meziročně téměř o polovinu klesnout kvůli mimořádným odvodům státu. Tržby firmy naopak podle analytiků vzhledem k vyšším cenám elektřiny na trhu rostou. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Předpokládají, že ČEZ při nejmenším splní své celoroční cíle hospodaření, možná je ještě navýší. Výsledky hospodaření po třetím čtvrtletí firma oznámí ve čtvrtek. Energetická skupina ČEZ letos v prvním pololetí vydělala 22,3 miliardy korun, čistý zisk společnosti byl tak meziročně o 34 procent nižší.

„Vzhledem k vyšším realizovaným cenám elektřiny očekáváme, že ČEZ oznámí za třetí kvartál tohoto roku vyšší tržby a mírný růst zisku EBITDA. Čistý zisk ale poklesne zejména kvůli speciální dani z nadměrných zisků,“ řekl ČTK analytik Komerční banky Bohumil Trampota. Provozní zisk EBITDA za třetí čtvrtletí by podle něj meziročně stoupnout asi o 1,4 procenta na 30,5 miliardy Kč, tržby pak o více než devět procent na 88,1 miliardy Kč. Důvodem jsou zejména vyšší realizované ceny elektřiny. Naopak čistý zisk za třetí kvartál podle Trampoty meziročně poklesl o téměř 50 procent na 9,4 miliardy Kč.

Meziroční růst tržeb i provozního zisku očekává i analytik J&T Banky Milan Lávička. Provozní zisk odhaduje na úrovni 32 miliard korun. „Na jednu stranu má pozitivní dopad vyšší cena realizované elektřiny, na druhou stranu do nákladů negativně dopadají odvody z nadměrných tržeb, vyšší provozní náklady v důsledku zvýšené inflace a vyšší zisk z derivátových obchodů s komoditami ve třetím čtvrtletí 2022 oproti letošnímu roku. Do čistého zisku se podobně jako v prvním pololetí dále negativně projeví daň z mimořádných zisků,“ vysvětlil Lávička.

ČEZ by tak podle analytiků měl naplnit své celoroční cíle hospodaření. Ty počítaly s provozním ziskem na úrovni 105 až 115 miliard Kč a s čistým ziskem kolem 33 až 37 miliard Kč. Trampota upozornil, že při spojení půlročních výsledků firmy a odhadů na třetí čtvrtletí zbývá ČEZ ke splnění firemních cílů za rok v posledním kvartále dosáhnout asi 3,1 miliardy Kč čistého zisku a kolem 17 miliard Kč k zisku EBITDA. „Předpokládáme, že ČEZ své cíle splní. Stále ale také vnímáme možnost, že bude celoroční projekce zvýšena,“ dodal Trampota.

Podobný vývoj očekává i Lávička, podle něhož firma nejspíš navýší celoroční výhled provozního zisku. U čistého zisku k přesnějšímu odhadu podle Lávičky zůstává velká neznámá v podobě tzv. windfall tax. „I když dosavadní výsledky naznačují překonání výhledu, vzhledem k nejistotě ohledně konečné výše této daně za celý rok nedokážeme kroky managementu ohledně případné úpravy výhledu odhadnout,“ dodal Lávička.

Mimořádné odvody v podobě daně z neočekávaných zisků a mimořádných odvodů z nadměrných tržeb zavedla v souvislosti s energetickou krizí v závěru loňského roku vláda. Výnosy z toho mají pokrýt náklady na opatření související s prudkým růstem cen energií.

ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Všechny skupiny věřitelů by tak mohly dostat letos 95 procent pohledávek. Pokud soud výplatu schválí, výplata by mohla začít v polovině prosince letošního roku. Lužová o tom informovala ČTK a Hospodářské noviny.Garanční systém finančního trhu, fyzické osoby a malé střední podniky obdrží nakonec 100 procent pohledávek, velké podniky a města a obce minimálně 95 procent.Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem loňského srpna. ČNB na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.Pokud insolvenční soud částečný rozvrh povolí, začne 15denní lhůta pro možná odvolání. Pokud nebude nikdo z věřitelů procesu bránit, zahájí insolvenční správkyně výplatu co nejdříve po nabytí právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu o povolení částečného rozvrhu.„Jde o další důležitý milník na cestě za vyplacením peněz věřitelům Sberbank CZ. Bude teď záležet i na nich, zda se ke svým penězům dostanou ještě letos. Je třeba si uvědomit, že i jedno jediné odvolání může ohrozit výplatu 16.000 věřitelů,“ uvedla Lužová.Ta podle svých slov intenzivně připravuje všechny podklady pro samotný akt výplaty. „Ve vytvořené databázi věřitelů nyní kontrolujeme správnou identifikaci oprávněných osob k výplatě tak, aby nic nebránilo celý proces v řádném termínu spustit,“ dodala Lužová. Až na výjimky bude celou výplatu uskutečňovat Komerční banka, která má již zkušenosti s výplatou garančního fondu. Věřitelé budou po nabytí právní moci částečného rozvrhu neprodleně informováni o postupu, jak si o své peníze zažádat.Klienty s vklady do 100.000 eur, tedy asi 2,5 milionu Kč, již vyplatil Garanční systém finančního trhu. Ten vyplatil dosud prostřednictvím poboček Komerční banky náhradu vkladů více než 87.000 klientů Sberbank CZ. Ti získali přes 25 miliard korun. Náhrady vkladů ze zkrachovalé Sberbank CZ začal Garanční systém vyplácet 9. března 2022, tedy sedm pracovních dnů po pádu banky.Banka bude i nadále spravovat zbývající část úvěrového portfolia a ostatní aktiva, která nebyla součástí kupní smlouvy uzavřené s Českou spořitelnou, ani balíku nevýkonných úvěrů prodaných v červenci letošního roku nebankovní společnosti.Hospodaření energetické skupiny ČEZ v letošním roce zatím podle analytiků naplňuje předpoklady. Čistý zisk společnosti za třetí čtvrtletí by tak měl meziročně téměř o polovinu klesnout kvůli mimořádným odvodům státu. Tržby firmy naopak podle analytiků vzhledem k vyšším cenám elektřiny na trhu rostou. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Předpokládají, že ČEZ při nejmenším splní své celoroční cíle hospodaření, možná je ještě navýší. Výsledky hospodaření po třetím čtvrtletí firma oznámí ve čtvrtek. Energetická skupina ČEZ letos v prvním pololetí vydělala 22,3 miliardy korun, čistý zisk společnosti byl tak meziročně o 34 procent nižší.„Vzhledem k vyšším realizovaným cenám elektřiny očekáváme, že ČEZ oznámí za třetí kvartál tohoto roku vyšší tržby a mírný růst zisku EBITDA. Čistý zisk ale poklesne zejména kvůli speciální dani z nadměrných zisků,“ řekl ČTK analytik Komerční banky Bohumil Trampota. Provozní zisk EBITDA za třetí čtvrtletí by podle něj meziročně stoupnout asi o 1,4 procenta na 30,5 miliardy Kč, tržby pak o více než devět procent na 88,1 miliardy Kč. Důvodem jsou zejména vyšší realizované ceny elektřiny. Naopak čistý zisk za třetí kvartál podle Trampoty meziročně poklesl o téměř 50 procent na 9,4 miliardy Kč.Meziroční růst tržeb i provozního zisku očekává i analytik J&T Banky Milan Lávička. Provozní zisk odhaduje na úrovni 32 miliard korun. „Na jednu stranu má pozitivní dopad vyšší cena realizované elektřiny, na druhou stranu do nákladů negativně dopadají odvody z nadměrných tržeb, vyšší provozní náklady v důsledku zvýšené inflace a vyšší zisk z derivátových obchodů s komoditami ve třetím čtvrtletí 2022 oproti letošnímu roku. Do čistého zisku se podobně jako v prvním pololetí dále negativně projeví daň z mimořádných zisků,“ vysvětlil Lávička.ČEZ by tak podle analytiků měl naplnit své celoroční cíle hospodaření. Ty počítaly s provozním ziskem na úrovni 105 až 115 miliard Kč a s čistým ziskem kolem 33 až 37 miliard Kč. Trampota upozornil, že při spojení půlročních výsledků firmy a odhadů na třetí čtvrtletí zbývá ČEZ ke splnění firemních cílů za rok v posledním kvartále dosáhnout asi 3,1 miliardy Kč čistého zisku a kolem 17 miliard Kč k zisku EBITDA. „Předpokládáme, že ČEZ své cíle splní. Stále ale také vnímáme možnost, že bude celoroční projekce zvýšena,“ dodal Trampota.Podobný vývoj očekává i Lávička, podle něhož firma nejspíš navýší celoroční výhled provozního zisku. U čistého zisku k přesnějšímu odhadu podle Lávičky zůstává velká neznámá v podobě tzv. windfall tax. „I když dosavadní výsledky naznačují překonání výhledu, vzhledem k nejistotě ohledně konečné výše této daně za celý rok nedokážeme kroky managementu ohledně případné úpravy výhledu odhadnout,“ dodal Lávička.Mimořádné odvody v podobě daně z neočekávaných zisků a mimořádných odvodů z nadměrných tržeb zavedla v souvislosti s energetickou krizí v závěru loňského roku vláda. Výnosy z toho mají pokrýt náklady na opatření související s prudkým růstem cen energií.ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Tagy: sberbank