Koruna posílila k oběma hlavním světovým měnám, burza oslabila

Vůči euru zpevnila ve srovnání se středečním závěrem o pět haléřů na 24,40 Kč/EUR. Vůči dolaru si pak česká měna polepšila o 11 haléřů, v 17:00 se obchodovala za 22,38 Kč/USD.

Zatímco dříve to vypadalo, že bude Česká národní banka se sazbami na konci roku o půl procentního bodu níž, nyní se zdá podle Vlka dost reálná i stagnace, když bankéři volí opatrný postup s vyčkáváním zejména na vývoj cen v lednu.

Pražská burza ve čtvrtek oslabila. Index PX klesl o 0,42 procenta na 1385,84 bodu. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy. Ztrácely akcie zbrojovky Colt CZ, které mimořádně patřily k emisím s největšími objemy obchodů. Zbrojařská skupina oznámila ráno výsledky hospodaření, včetně informace o poklesu prodeje zbraní.

Nejobchodovanější emisí byly jako obvykle akcie energetické firmy ČEZ. Po nich většinou v žebříčku objemů obchodů následují cenné papíry největších bank v Česku. Dnes však na druhém místě za ČEZ byly akcie Colt CZ, které zároveň zaznamenaly nejvýraznější propad ceny z hlavních emisí.

Akcie Coltu oslabily o 1,85 procenta na 530 korun. Holding Colt CZ Group SE (dříve Česká zbrojovka Group SE) dnes ráno oznámil, že skupině za první tři letošní čtvrtletí klesly meziročně výnosy o tři procenta na 9,9 miliardy korun. Čistý zisk sice mírně vzrostl o 1,5 procenta na 1,5 miliardy, ale propadl se výrazně počet prodaných zbraní holdingu. Oproti loňsku klesl o 12,2 procenta na zhruba 449.000.

Také cenné papíry ČEZ si pohoršily. Jejich cena dnes klesla o 0,36 procenta na 973 korun. Posílení zaznamenaly pouze dvě z deseti hlavních emisí pražské burzy. Akcie výrobce nápojů Kofola ČS zdražily o 3,75 procenta na 277 korun a akcie řetězce lékáren Pilulka o 0,78 procenta na 259 korun.

Plánovaný nárůst regulované složky ceny elektřiny v příštím roce se pravděpodobně zmírní ze 71 na 68 procent. Uvedl to na svém webu Český rozhlas (ČRo). Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) řekl rozhlasu, že Energetický regulační úřad (ERÚ) našel úspory za tři miliardy korun, což podle ČRo představuje zpomalení růstu regulované složky ceny o tři procentní body.

„Jedná se o tři miliardy korun v cenách pro ČEPS,“ uvedl Síkela. Podle ERÚ by státní firma ČEPS, která zajišťuje v Česku provoz soustavy pro přenos elektřiny, mohla mít nižší náklady na nákup elektřiny na zajištění rovnováhy v soustavě.

„Výsledná cenová rozhodnutí, a tedy i dopady na konkrétní typy odběratelů, ERÚ zveřejní v příštím týdnu, ve čtvrtek 30. listopadu,“ řekl rozhlasu mluvčí regulačního úřadu Michal Kebort.

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. U elektřiny tvoří regulovaná složka zhruba 40 procent celkové ceny. ERÚ pro příští rok navrhl zvýšení regulované složky pro domácnosti meziročně o 71 procent a pro velké odběratele na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent.

Plánovaný růst regulované složky cen kritizují firmy a sněmovní opozice. Premiér Petr Fiala (ODS) ale opakovaně uvedl, že koncové ceny energií v příštím roce stoupnou oproti letošku maximálně o jednotky procent. Pro energeticky náročné podniky dokonce celková cena elektřiny v příštím roce i po zvýšení regulované části klesne, řekl Hospodářským novinám (HN) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).