Index nákupních manažerů (PMI) vykázal hodnotu 43,2 bodu, zatímco o měsíc dříve to bylo 42 bodů. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru.
Provozní podmínky se zhoršily prudce, i když to bylo pomalejším tempem vzhledem ke zmírnění útlumu výroby a nových zakázek. Zákaznickou poptávku přesto stále omezovaly náročné ekonomické podmínky doma i ve světě a firmy opět propouštěly a redukovaly vstupní náklady. Pozitivním výsledkem bylo naopak to, že obchodní důvěra stoupla na maximum za tři měsíce.
„Zdraví českého zpracovatelského sektoru se v listopadu stále zhoršovalo, ale zmírnění poklesu výroby, nových zakázek a zaměstnanosti poskytlo jistý záblesk zlepšení. Obchodní důvěra navíc stoupla na nejvyšší úroveň za tři měsíce, protože firmy doufají, že zákazníci začnou v příštím roce opět více utrácet,“ uvedla vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jones.
Zákaznická poptávka v českém zpracovatelském sektoru byla stále utlumená a nové zakázky v listopadu opět klesly. Tempo redukce bylo nejpomalejší od loňského srpna. K celkovému poklesu prodeje přispěl i další silný měsíční pokles nových exportních zakázek. Firmy registrovaly další pokles výroby, ačkoli tempo snížení výstupu se zmírnilo pátý měsíc v řadě a bylo nejpomalejší od dubna. Ceny vstupů klesly větším tempem v důsledku snížení cen energií a slev u dodavatelů.
Nižší ceny vstupů vedly firmy k redukcím prodejních cen sedmý měsíc v řadě. Zároveň s promítáním úspor na zákazníky byly firmy připraveny vyjednávat a nabízet slevy, aby si udržely klienty a podpořily prodej. Tempo snížení ale bylo nejslabší za tři měsíce. Zaměstnanost v české výrobě v listopadu opět klesla v souladu s trendem, který trvá již od října 2022. Nižší příjem nových zakázek poukázal na růst volných kapacit, na což firmy reagovaly redukcí počtu pracovníků. Tempo propouštění bylo nicméně nejpomalejší od srpna.
„Výrobní podmínky se zhoršují již těžko uvěřitelných 18 měsíců v řadě,“ řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. Jediným pozitivem podle něj zůstává to, že drtivě utlumená poptávka nedává prostor k dalšímu zdražování finální produkce a existuje tedy slušná naděje, že spotřebitelská inflace v Česku ani v Evropě již druhý dech nechytí. Již začátek příštího roku by tedy mohl přinést zlepšení, když spotřebitelé zaznamenají opětovný nárůst svých reálných příjmů, dodal.
Firmy již nyní tuší, že do konce roku ke zlepšení podmínek v průmyslu nedojde a vyhlíží nový rok, který by mohl být ve znamení nízké inflace a růstu spotřeby domácností, doplnil analytik Deloitte Filip Pastucha.
Zdroj: Shutterstock
Lidé loni omezili spotřebu potravin, jedli méně masa i zeleniny
Lidé v Česku loni omezili spotřebu potravin. Jedli méně mléka a mléčných výrobků, masa, vajec, tuků, brambor, ovoce i zeleniny. Naopak se zvýšila konzumace pečiva, rýže, luštěnin a piva. Spotřeba potravin na člověka meziročně klesla o 32 kilogramů na 739 kg a vrátila se na úroveň předcovidových let. Za poklesem je propad reálných výdělků a s tím související snaha domácností šetřit úpravou jídelníčku, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Podle statistiků se loni zastavil několikaletý růst spotřeby potravin, domácnosti tak reagovaly na propad reálných výdělků. „Změny ve spotřebě jednotlivých druhů potravin vypovídají o snaze domácností šetřit úpravou jídelníčku. Jako pozitivní na celé situaci můžeme hodnotit častější nakupování s rozmyslem, tedy omezení zbytečného plýtvání s potravinami,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.
Spotřeba mléka a mléčných výrobků loni meziročně klesla o 16 kilogramů na 246,9 kg na obyvatele. Lidé nejvíce omezili nákup jogurtů, podmáslí a podobných mléčných produktů, naopak kupovali více tvarohu a mléka. Mléka loni spotřebovali 57,8 litru na obyvatele, meziročně o 1,1 litru více.
Po deseti letech se zastavil růst spotřeby masa. V průměru každý obyvatel loni snědl 82,9 kg masa, což je o 3,1 kg méně než v roce 2021. Spotřeba hovězího i vepřového klesla shodně o 0,6 kilogramu. Spotřeba hovězího tak činila 8,8 kg na osobu a vepřového 43,9 kg na osobu. U drůbežího se snížila o 1,7 kilogramu na 28,1 kg na člověka.
Z převážně přílohových potravin statistici loni zaznamenali historicky nejvyšší spotřebu rýže, a to devět kilogramů na obyvatele. Ve srovnání s rokem 2010 to bylo dvojnásobné množství. Rekordní byla i spotřeba luštěnin, která dosáhla 3,7 kg na obyvatele, tedy dvojnásobek konzumace obvyklé v první polovině 90. let. Lidé ale loni snědli méně těstovin.
Domácnosti šetřily také na ovoci a zelenině. Čerstvého ovoce si loni každý člověk dopřál v průměru 87,4 kg. Lidé více omezili nákup jižního ovoce, jeho spotřeba se meziročně snížila o 2,6 kg na 36,8 kg. Výrazný pokles zaznamenali statistici u zeleniny. Její spotřeba klesla ve srovnáních s rokem 2021 o 9,3 kg na 87,4 kg.
Alkoholu občané vypili meziročně více, v přepočtu na čistý alkohol jde ale podle ČSÚ o stagnaci spotřeby na hodnotě 9,7 litru na obyvatele. Piva každý člověk vypil v průměru 142,9 litru, oproti předchozímu roku o 7,4 litru více.
Zdroj: Canva
Index nákupních manažerů vykázal hodnotu 43,2 bodu, zatímco o měsíc dříve to bylo 42 bodů. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru.Provozní podmínky se zhoršily prudce, i když to bylo pomalejším tempem vzhledem ke zmírnění útlumu výroby a nových zakázek. Zákaznickou poptávku přesto stále omezovaly náročné ekonomické podmínky doma i ve světě a firmy opět propouštěly a redukovaly vstupní náklady. Pozitivním výsledkem bylo naopak to, že obchodní důvěra stoupla na maximum za tři měsíce.„Zdraví českého zpracovatelského sektoru se v listopadu stále zhoršovalo, ale zmírnění poklesu výroby, nových zakázek a zaměstnanosti poskytlo jistý záblesk zlepšení. Obchodní důvěra navíc stoupla na nejvyšší úroveň za tři měsíce, protože firmy doufají, že zákazníci začnou v příštím roce opět více utrácet,“ uvedla vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jones.Zákaznická poptávka v českém zpracovatelském sektoru byla stále utlumená a nové zakázky v listopadu opět klesly. Tempo redukce bylo nejpomalejší od loňského srpna. K celkovému poklesu prodeje přispěl i další silný měsíční pokles nových exportních zakázek. Firmy registrovaly další pokles výroby, ačkoli tempo snížení výstupu se zmírnilo pátý měsíc v řadě a bylo nejpomalejší od dubna. Ceny vstupů klesly větším tempem v důsledku snížení cen energií a slev u dodavatelů.Nižší ceny vstupů vedly firmy k redukcím prodejních cen sedmý měsíc v řadě. Zároveň s promítáním úspor na zákazníky byly firmy připraveny vyjednávat a nabízet slevy, aby si udržely klienty a podpořily prodej. Tempo snížení ale bylo nejslabší za tři měsíce. Zaměstnanost v české výrobě v listopadu opět klesla v souladu s trendem, který trvá již od října 2022. Nižší příjem nových zakázek poukázal na růst volných kapacit, na což firmy reagovaly redukcí počtu pracovníků. Tempo propouštění bylo nicméně nejpomalejší od srpna.„Výrobní podmínky se zhoršují již těžko uvěřitelných 18 měsíců v řadě,“ řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. Jediným pozitivem podle něj zůstává to, že drtivě utlumená poptávka nedává prostor k dalšímu zdražování finální produkce a existuje tedy slušná naděje, že spotřebitelská inflace v Česku ani v Evropě již druhý dech nechytí. Již začátek příštího roku by tedy mohl přinést zlepšení, když spotřebitelé zaznamenají opětovný nárůst svých reálných příjmů, dodal.Firmy již nyní tuší, že do konce roku ke zlepšení podmínek v průmyslu nedojde a vyhlíží nový rok, který by mohl být ve znamení nízké inflace a růstu spotřeby domácností, doplnil analytik Deloitte Filip Pastucha.Lidé v Česku loni omezili spotřebu potravin. Jedli méně mléka a mléčných výrobků, masa, vajec, tuků, brambor, ovoce i zeleniny. Naopak se zvýšila konzumace pečiva, rýže, luštěnin a piva. Spotřeba potravin na člověka meziročně klesla o 32 kilogramů na 739 kg a vrátila se na úroveň předcovidových let. Za poklesem je propad reálných výdělků a s tím související snaha domácností šetřit úpravou jídelníčku, uvedl Český statistický úřad .Podle statistiků se loni zastavil několikaletý růst spotřeby potravin, domácnosti tak reagovaly na propad reálných výdělků. „Změny ve spotřebě jednotlivých druhů potravin vypovídají o snaze domácností šetřit úpravou jídelníčku. Jako pozitivní na celé situaci můžeme hodnotit častější nakupování s rozmyslem, tedy omezení zbytečného plýtvání s potravinami,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.Spotřeba mléka a mléčných výrobků loni meziročně klesla o 16 kilogramů na 246,9 kg na obyvatele. Lidé nejvíce omezili nákup jogurtů, podmáslí a podobných mléčných produktů, naopak kupovali více tvarohu a mléka. Mléka loni spotřebovali 57,8 litru na obyvatele, meziročně o 1,1 litru více.Po deseti letech se zastavil růst spotřeby masa. V průměru každý obyvatel loni snědl 82,9 kg masa, což je o 3,1 kg méně než v roce 2021. Spotřeba hovězího i vepřového klesla shodně o 0,6 kilogramu. Spotřeba hovězího tak činila 8,8 kg na osobu a vepřového 43,9 kg na osobu. U drůbežího se snížila o 1,7 kilogramu na 28,1 kg na člověka.Z převážně přílohových potravin statistici loni zaznamenali historicky nejvyšší spotřebu rýže, a to devět kilogramů na obyvatele. Ve srovnání s rokem 2010 to bylo dvojnásobné množství. Rekordní byla i spotřeba luštěnin, která dosáhla 3,7 kg na obyvatele, tedy dvojnásobek konzumace obvyklé v první polovině 90. let. Lidé ale loni snědli méně těstovin.Domácnosti šetřily také na ovoci a zelenině. Čerstvého ovoce si loni každý člověk dopřál v průměru 87,4 kg. Lidé více omezili nákup jižního ovoce, jeho spotřeba se meziročně snížila o 2,6 kg na 36,8 kg. Výrazný pokles zaznamenali statistici u zeleniny. Její spotřeba klesla ve srovnáních s rokem 2021 o 9,3 kg na 87,4 kg.Alkoholu občané vypili meziročně více, v přepočtu na čistý alkohol jde ale podle ČSÚ o stagnaci spotřeby na hodnotě 9,7 litru na obyvatele. Piva každý člověk vypil v průměru 142,9 litru, oproti předchozímu roku o 7,4 litru více.
