Analytici Raiffeisenbank: HDP Česka příští rok vzroste o 1,7 procenta
Hospodářské oživení v příštím roce bude slabé, když hrubý domácí produkt (HDP) České republiky vzroste o 1,7 procenta po letošním poklesu o 0,5 procenta.
Výrazněji se ekonomika rozběhne až v roce 2025, kdy HDP poroste o 3,2 procenta. V příštím roce se také nedá očekávat návrat inflace na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB), když celoroční růst spotřebitelských cen bude 3,4 procenta. Dnes to uvedli analytici Raiffeisenbank na webináři k výhledům české i světové ekonomiky.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že českou ekonomiku brzdí spotřeba domácností, v poslední době se k ní přidává i slábnoucí zahraniční poptávka kvůli hospodářským potížím v Německu. Díky opadnutí současné vysoké inflace by podle Horské příští rok měly začít růst reálné mzdy, což spotřebu domácností podpoří, ve druhé polovině roku by mohla oživit i zahraniční poptávka.
„Překonání předcovidové úrovně (HDP) čekáme nejdřív ve druhém kvartálu,“ podotkla Horská. Česko je jedinou zemí Evropské unie, kde se HDP zatím nevrátil na úroveň roku 2019 před pandemií covidu-19.
Meziroční inflace v lednu bude podle analytiků Raiffeisenbank jednociferná a začínat čtyřkou, prognóza je tak pesimističtější než ČNB. Průměrná celoroční inflace by měla být 3,4 procenta, v roce 2025 by měla klesnout na 2,4 procenta.
Zdroj: Getty Images
Ve srovnání se zeměmi visegradské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) by Česko mělo mít příští rok druhý nejslabší růst HDP po Slovensku, jehož ekonomika vzroste o 1,5 procenta. V Polsku analytici Raiffeisenbank čekají růst 2,7 procenta, v Maďarsku tři procenta. Naopak inflace by v Česku měla být nejnižší ze zemí visegradské skupiny. Na Slovenku se očekává celoroční růst cen o 5,2 procenta, v Polsku o 5,3 procenta a v Maďarsku o 5,8 procenta.
Horská uvedla, že z dlouhodobého pohledu Česká ekonomika přešlapuje na místě a potřebuje najít nový model hospodářského růstu. Klíčové by podle ní bylo posílení sektorů s vyšší přidanou hodnotou a s finální produkcí. Rozvoj těchto oborů ale komplikuje napjatý trh práce, kdy nízký počet nezaměstnaných dostatečně nemotivuje k rekvalifikacím pro nové obory.
Vláda dnes asi představí státní pomoc pro energeticky náročné firmy
Vláda dnes odpoledne nejspíš představí, jak stát pomůže energeticky náročným firmám. Řešení má zmírnit dopady růstu cen energií v příštím roce. Na začátku prosince se na vypracování pomoci podnikům kabinet dohodl se zástupci průmyslu a podnikatelů. Důvodem je výrazný růst regulované složky energií v příštím roce pro velkoodběratele, mezi které patří především průmyslové podniky.
Podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vzroste v příštím roce regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí pak o 190,9 procenta. Tyto hladiny využívají především velcí odběratelé. Na hladině nízkého napětí, tedy u domácností a malých podnikatelů, pak bude meziroční růst o 66,7 procenta. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta, domácnostem o téměř 39 procent.
„Uvědomujeme si, že pro některé podniky z energeticky náročných odvětví může dojít v příštím roce k razantnímu zvýšení výdajů na energie, proto jsme se rozhodli vyslyšet hlasy zástupců Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy a do zhruba dvou týdnů najdeme pro tyto firmy řešení,“ uvedl na začátku prosince ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) by opatření měl být cílené na nejvíce ohrožené subjekty, a to bez potřeby notifikace ze strany Evropské komise.
Příslib vlády ocenili zástupci průmyslu a podnikatelů. Hospodářská komora v minulých týdnech uvedla, že navýšení regulovaných cen může vést až k několikanásobnému nárůstu nákladů firem na energie. Prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček upozornil, že firmám nepomůže ani to, když promítnou rostoucí náklady na energie do ceny výrobků, protože by to oslabilo jejich konkurenceschopnost. Zároveň připomněl, že Česko má v porovnání s jinými zeměmi Evropské unie více rozvinutou průmyslovou základnu a tuzemský průmysl má i mnohem vyšší energetickou náročnost.
Zdroj: Canva
Výrazněji se ekonomika rozběhne až v roce 2025, kdy HDP poroste o 3,2 procenta. V příštím roce se také nedá očekávat návrat inflace na dvouprocentní cíl České národní banky , když celoroční růst spotřebitelských cen bude 3,4 procenta. Dnes to uvedli analytici Raiffeisenbank na webináři k výhledům české i světové ekonomiky.Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že českou ekonomiku brzdí spotřeba domácností, v poslední době se k ní přidává i slábnoucí zahraniční poptávka kvůli hospodářským potížím v Německu. Díky opadnutí současné vysoké inflace by podle Horské příští rok měly začít růst reálné mzdy, což spotřebu domácností podpoří, ve druhé polovině roku by mohla oživit i zahraniční poptávka.„Překonání předcovidové úrovně čekáme nejdřív ve druhém kvartálu,“ podotkla Horská. Česko je jedinou zemí Evropské unie, kde se HDP zatím nevrátil na úroveň roku 2019 před pandemií covidu-19.Meziroční inflace v lednu bude podle analytiků Raiffeisenbank jednociferná a začínat čtyřkou, prognóza je tak pesimističtější než ČNB. Průměrná celoroční inflace by měla být 3,4 procenta, v roce 2025 by měla klesnout na 2,4 procenta.Ve srovnání se zeměmi visegradské skupiny by Česko mělo mít příští rok druhý nejslabší růst HDP po Slovensku, jehož ekonomika vzroste o 1,5 procenta. V Polsku analytici Raiffeisenbank čekají růst 2,7 procenta, v Maďarsku tři procenta. Naopak inflace by v Česku měla být nejnižší ze zemí visegradské skupiny. Na Slovenku se očekává celoroční růst cen o 5,2 procenta, v Polsku o 5,3 procenta a v Maďarsku o 5,8 procenta.Horská uvedla, že z dlouhodobého pohledu Česká ekonomika přešlapuje na místě a potřebuje najít nový model hospodářského růstu. Klíčové by podle ní bylo posílení sektorů s vyšší přidanou hodnotou a s finální produkcí. Rozvoj těchto oborů ale komplikuje napjatý trh práce, kdy nízký počet nezaměstnaných dostatečně nemotivuje k rekvalifikacím pro nové obory.Vláda dnes odpoledne nejspíš představí, jak stát pomůže energeticky náročným firmám. Řešení má zmírnit dopady růstu cen energií v příštím roce. Na začátku prosince se na vypracování pomoci podnikům kabinet dohodl se zástupci průmyslu a podnikatelů. Důvodem je výrazný růst regulované složky energií v příštím roce pro velkoodběratele, mezi které patří především průmyslové podniky.Podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vzroste v příštím roce regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí pak o 190,9 procenta. Tyto hladiny využívají především velcí odběratelé. Na hladině nízkého napětí, tedy u domácností a malých podnikatelů, pak bude meziroční růst o 66,7 procenta. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta, domácnostem o téměř 39 procent.„Uvědomujeme si, že pro některé podniky z energeticky náročných odvětví může dojít v příštím roce k razantnímu zvýšení výdajů na energie, proto jsme se rozhodli vyslyšet hlasy zástupců Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy a do zhruba dvou týdnů najdeme pro tyto firmy řešení,“ uvedl na začátku prosince ministr financí Zbyněk Stanjura . Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely by opatření měl být cílené na nejvíce ohrožené subjekty, a to bez potřeby notifikace ze strany Evropské komise.Příslib vlády ocenili zástupci průmyslu a podnikatelů. Hospodářská komora v minulých týdnech uvedla, že navýšení regulovaných cen může vést až k několikanásobnému nárůstu nákladů firem na energie. Prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček upozornil, že firmám nepomůže ani to, když promítnou rostoucí náklady na energie do ceny výrobků, protože by to oslabilo jejich konkurenceschopnost. Zároveň připomněl, že Česko má v porovnání s jinými zeměmi Evropské unie více rozvinutou průmyslovou základnu a tuzemský průmysl má i mnohem vyšší energetickou náročnost.