V rámci bezprecedentní dohody ministři vlád téměř 200 zemí podpořili hnutí za snížení závislosti na fosilních palivech, která jsou hlavním přispěvatelem k probíhající klimatické krizi, což představuje první takový globální konsenzus po téměř třiceti letech.

Dohoda, označovaná jako “globální bilance”, byla oznámena na 28. výroční konferenci smluvních stran (COP28) a prezident konference Sultan al-Jaber ji během svého závěrečného projevu označil za “historickou”. Tento rozsáhlý odklon od fosilních paliv vedl Evropskou unii k tomu, že dohodu označila za “začátek konce” éry fosilních paliv.

Některé společenské skupiny a vědci však vyjádřili zklamání nad tím, že v dohodě chybí přímá výzva k postupnému ukončení nebo omezení využívání fosilních paliv. Současně koalice států s menšími ostrovy bědovala nad tím, co označila za “litanii mezer”. Závazek k “postupnému ukončení” by vyžadoval odklon od fosilních paliv až do jejich úplného odstranění. Naopak dohoda o “postupném snižování” by znamenala snížení jejich používání, ale nikoli úplné ukončení.

Vyslanec USA pro klima John Kerry pochválil dohodu z COP28 a prohlásil, že “vysílá světu velmi silný signál”. Kerry ve svém projevu spolu s čínskou delegací potvrdil jejich společné odhodlání revidovat své dlouhodobé strategie na základě iniciativ uvedených v rozhodnutích o globálním hodnocení.

Kerryho výroky se shodují s posílením postavení USA jako klíčového světového hráče v oblasti ropy a zemního plynu, přičemž prognózy ukazují na bezprecedentní nárůst těžby ropy a zemního plynu v zemi v roce 2023. Nejnovější údaje amerického Úřadu pro energetické informace zdůrazňují, že americká produkce ropy dosáhla v září rekordních 13,2 milionu barelů denně, čímž překonala hlavní producenty ropy, jako je vedoucí země OPEC Saúdská Arábie a vedoucí země mimo OPEC Rusko.

Vzhledem k tomuto posunu v globálním zaměření Jean Su, úřadující spoluvýkonná ředitelka Centra pro biologickou rozmanitost, zdůraznila, že Spojené státy musí hrát klíčovou roli. Podle Su se s dohodou COP28 boj proti ropě, plynu a uhlí nyní přesouvá na národní úroveň, přičemž USA jsou vyzvány, aby tuto iniciativu vedly.

Nikki Reischová, ředitelka klimaticko-energetického programu Centra pro mezinárodní právo životního prostředí, tento názor ještě prohloubila a uvedla, že USA jako jeden z největších znečišťovatelů musí zvrátit trend bezohledné expanze těžby ropy a plynu. Zdůraznila přenesení těchto proklamací z konferenčních sálů do reálného života.

Současně Bidenova administrativa pokračuje ve snaze zvýšit těžbu ropy a zároveň prosazuje pokrok směrem k obnovitelným zdrojům energie, aby si udržela kontrolu nad cenami pohonných hmot – což je pro americké voliče historicky sporné téma.

Po ruské invazi na Ukrajinu v plném rozsahu v únoru 2022 americká ministryně energetiky Jennifer Granholmová prosila vedoucí pracovníky energetických firem, aby zvýšili těžbu, a stabilizovali tak trh a “minimalizovali škody” pro americké rodiny.

Pod vedením prezidenta Bidena přijaly Spojené státy zákon o snižování inflace, dosud nejagresivnější zákon o investicích do ochrany klimatu, od něhož se očekává, že nasměruje miliardy dolarů do urychlení americké energetické transformace a snížení emisí.

Navzdory těmto snahám Bílý dům nadále čelí kritice za své plány na zvýšení těžby ropy a zemního plynu. Při komentování této otázky na summitu COP28 Kerry obhajoval nárůst těžby v USA a tvrdil, že Spojené státy zůstávají světovým lídrem v oblasti klimatu.

Rachel Cleetusová, politická ředitelka a vedoucí ekonomka programu Unie znepokojených vědců pro klima a energetiku, tento názor podporuje. Zdůrazňuje, že rozvinuté země, jako jsou USA, nesou odpovědnost za rychlý odklon od fosilních paliv a za nabídku zvýšeného financování klimatických opatření pro rozvojové země.

Závěrem dodává: “Bez toho nebudeme schopni uspět v postupném odchodu od fosilních paliv – který je i nadále nezbytný – a nezajistíme ani spravedlnost pro lidi v první linii klimatické krize.” Zatímco se svět potýká s touto mezinárodní změnou v energetické politice, všechny oči se upírají na Spojené státy, které v této historické energetické transformaci hrají roli globálního lídra.