Výstava čerstvě upečeného chleba v pekárně Babushka v Budapešti 11. dubna 2023 sloužila jako symbol globální potravinářské a zemědělské produkce. Tyto kolísavé komodity skutečně zvýšily hlad po celém světě, a to i přes pokles průměrných cen potravin.

FAO ve své zprávě zveřejněné v pátek 5. ledna 2024 zaznamenala 13,7% pokles indexu cen potravin oproti průměru roku 2022. Tento index hraje zásadní roli při sledování měsíčních změn mezinárodních cen běžných potravinářských komodit. Navzdory poklesu však zaznamenal ve stejném období nárůst cen rýže a cukru.

Naopak v prosinci 2023 byl index cen potravin ve srovnání s prosincem 2022 zhruba o 10 % nižší. K tomuto poklesu dochází uprostřed náročného roku pro globální potravinovou bezpečnost.

Změna klimatu a s ní spojené suché počasí, záplavy spolu s cyklickým jevem El Nino znamenaly výrazné narušení produkce potravin a cen komodit. Kromě toho byla dalším faktorem vedoucím k inflaci potravin válka na Ukrajině a následné zákazy obchodu s potravinami. Tento vývoj měl negativní dopad na rozvojové země, kde slabší měny zvyšují zátěž těchto posunů.

Ceny obilí, přestože se během enormního nárůstu v roce 2022 ukázaly jako problematické, zaznamenaly výrazný pokles. Toto snížení se však plně nepromítlo do každodenního spotřebitelského života, což má dopad na majitele obchodů, pouliční prodavače a rodiny, které se snaží udržet své živobytí. Tuto skutečnost podporuje i zpráva Světového potravinového programu OSN, podle níž se v roce 2023 více než 333 milionů lidí potýkalo s vážnou potravinovou nedostatečností.

Zajímavé je, že navzdory klesajícímu trendu cen mnoha potravinářských komodit představovaly rýže a cukr značné problémy, které byly ovlivněny klimatickými faktory v asijských pěstitelských oblastech. V důsledku toho tyto komodity zaznamenaly růst cen, což zatěžuje zejména africké země.

Kromě rýže znázorňoval index obilovin FAO pokles o 15,4 % oproti průměru roku 2022, což svědčí o celosvětově dobře zásobených trzích. K tomuto poklesu došlo navzdory odstoupení Ruska od válečné dohody umožňující vývoz obilí z Ukrajiny do Afriky, na Blízký východ a do Asie.

Mezitím země, které potřebují pšenici, identifikovaly alternativní zdroje dodávek, převážně Rusko, přičemž převládající ceny jsou nižší než v předválečném období.

Ceny rýže se však v roce 2023 zvýšily o 21 % v důsledku omezení vývozu některých druhů rýže, které zavedla Indie, a obav z dopadu jevu El Niño na produkci rýže. Toto zvýšení cen zasáhlo zejména rodiny s nízkými příjmy v zemích, jako je Senegal a Keňa.

Index cukru FAO dosáhl svého zenitu od roku 2011 a od roku 2022 zaznamenal nárůst o 26,7 % v důsledku obav z nízkých zásob. Tento prudký nárůst byl způsoben především drsným suchým počasím, které poškodilo úrodu v Indii a Thajsku, druhém a třetím největším vývozci cukru na světě. Uklidňující zprávy přišly v posledním měsíci roku 2023, kdy index cukru klesl na devítiměsíční minimum díky dostatečné nabídce z Brazílie, předního vývozce cukru, a omezenému využití pro výrobu etanolu v Indii.

Nakonec došlo ke snížení cen masa, mléčných výrobků a rostlinných olejů, které se vrátily na úrovně podobné těm z roku 2022. Jedním z významných příkladů je rostlinný olej, který je klíčovým vývozním artiklem z černomořského regionu. Po ruské invazi na Ukrajinu došlo k dramatickému nárůstu cen tohoto produktu, což způsobilo obavy v globálním zemědělském odvětví. Nicméně, nedávná zpráva Organizace pro potraviny a zemědělství (FAO) uvádí, že ceny rostlinného oleje klesly na tříleté minimum. Tento pokles lze přičíst zlepšení celosvětových dodávek rostlinného oleje, což představuje významný obrat v situaci, která byla nedávno charakterizována extrémním růstem cen. Toto snížení cen rostlinného oleje může mít pozitivní dopady na potravinovou dostupnost a ekonomiku mnoha zemí, které jsou závislé na dovozu tohoto klíčového produktu.