Ve více než 600 tuzemských stanicích bylo předloni vyrobeno téměř osm terawatthodin (TWh) bioplynu. Meziročně se tak produkce zvýšila asi o desetinu a počet stanic za posledních deset let stoupl na dvojnásobek. Ve výrobě biometanu naopak Česko zaostává. Uvedla to dnes společnost EFG. Největším výrobcem bioplynu v Evropě je Německo.

Celková výroba bioplynu v Evropě v roce 2022 vzrostla meziročně zhruba o dvě procenta na 179 TWh. Největší podíl mělo Německo s 85 TWh, následovala Itálie s přibližně 23 TWh a Velká Británie s 20 TWh bioplynu. Dále bylo Španělsko, Česko, Francie nebo Polsko.

Výrazněji v témže roce ovšem vzrostla výroba biometanu, meziročně skoro o pětinu na 44 TWh. Zatímco v případně bioplynu ovšem Česko patří k největším producentům, ve výrobě biometanu výrazně zaostává. První stanice v ČR začaly vznikat teprve v posledních dvou letech. Největším výrobcem biometanu v Evropě za rok 2022 tak bylo opět Německo, dále Velká Británie, Francie nebo Dánsko.

ČR má podle Evropské bioplynové asociace přes 600 bioplynových stanic. Biometan jich ale dosud vyrábí pouze pět. Nové stanice na biometan by tak podle EFG mohly vznikat přeměnou těch bioplynových.

„V Česku vyprodukujeme ročně zhruba dva miliony tun biologicky rozložitelného odpadu, což vytváří potenciál pro provoz asi 66 bioplynových stanic s celkovou roční produkcí 100 milionů metrů krychlových biometanu,“ uvedla mluvčí EFG Barbora Formánková. Podle společnosti by Česko mělo v roce 2030 takto vyrábět 720 milionů metrů krychlových biometanu.

EFG, která od roku 2007 buduje a provozuje projekty zaměřené na produkci energie z obnovitelných zdrojů, loni zahájila přestavbu bioplynové stanice ve Vyškově, zároveň připravuje zprovoznění jednotky výroby ve Vysokém Mýtě. Obě stanice by měly začít vyrábět letos. Do konce příštího roku pak chce provozovat sedm stanic vyrábějících až 100 GWh zeleného plynu.

¨

Zadlužení Evropské unie se loni ve třetím čtvrtletí dál snižovalo a kleslo na 82,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice byl vývoj opačný a zadlužení se proti předchozímu čtvrtletí zvýšilo, podle dat Eurostatu dosáhlo 44,5 procenta výkonu ekonomiky. Státní dluh byl v Česku rekordní.

Trend postupného poklesu zadlužení pokračoval i v zemích eurozóny. Tam zadlužení ve třetím čtvrtletí kleslo na 89,9 procenta z hodnoty 90,3 procenta o čtvrtletí dříve. Meziročně je zadlužení nižší jak v EU a v eurozóně, tak v Česku.

Státní dluh se ke konci třetího čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil v EU nad 13,78 bilionu eur (více než 341 bilionů Kč), zatímco před rokem přesahoval 13,20 bilionu eur. V České republice státní dluh vzrostl na rekordních více než 3,21 bilionu korun. O rok dříve, tedy na konci třetího čtvrtletí 2022, přesahoval 2,98 bilionu korun.

Deficit veřejných financí EU pak v loňském třetím čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů dosáhl 2,8 procenta HDP, a zlepšil se tak proti tříprocentnímu deficitu o čtvrtletí dříve a proti deficitu 3,8 procenta HDP o rok dříve, uvedl v samostatné zprávě Eurostat. Naopak v České republice se deficit zhoršil na 3,1 procenta z hodnoty 2,9 procenta na konci druhého čtvrtletí, avšak meziročně se zlepšil – na konci třetího čtvrtletí 2022 totiž představoval 4,3 procenta výkonu ekonomiky.

Nejvyšší zadlužení má i nadále Řecko, které je členem eurozóny a které se po finanční krizi z let 2008 a 2009 dostalo do tak vážných problémů, že je musely před bankrotem zachraňovat ostatní členské země eurozóny a finanční instituce včetně Mezinárodního měnového fondu (MMF). Zadlužení Řecka v loňském třetím čtvrtletí činilo 165,5 procenta HDP ve srovnání s hodnotou 167,1 procenta o čtvrtletí dříve. Řecko své zadlužení z vysokých hodnot vytrvale snižuje.

Velmi silně zadlužena je také Itálie, Francie, Španělsko, Belgie a Portugalsko, kde zadlužení přesahuje 100 procent HDP. Česká republika tak nadále zůstává zadlužena výrazně méně, než činí průměr EU. Nejnižší zadlužení mělo na konci třetího čtvrtletí Estonsko, jako jediné v EU s hodnotou méně než 20 procent výkonu ekonomiky, a dále Bulharsko, Lucembursko a Švédsko, kde zadlužení nepřesahuje 30 procent HDP.

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok. Od té doby až do pandemie zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 procent HDP. V těch letech byli ministry financí Andrej Babiš a pak Alena Schillerová, oba z hnutí ANO.

Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.