Uvedli to ekonomové, které ČTK oslovila. Odborné stanovisko Národní ekonomické rady vlády (NERV) není podle nich pro přijetí eura zásadní. Vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II je přitom důležitým předstupněm při zavádění eura.

Lídři vládních stran se v úterý shodli, že si kabinet vyžádá stanovisko NERV k vyhodnocení problematiky výhodnosti vstupu ČR do ERM II do října. Legislativní otázky související s případným vstupem ČR do mechanismu nebo eurozóny vyhodnotí Legislativní rada vlády taktéž do října. O dalším postupu pak kabinet rozhodne na základě těchto analýz a ekonomických výsledků letošního roku.

„Vláda nechce nebo neumí dát jasné stanovisko k euru, a tak hledá únikovou třetí cestu. Vstupu do ERM II musí předcházet jasné a definitivní rozhodnutí o vstupu do eurozóny. Udělat to bez toho, jen tak ‚co kdyby‘, aby získala čas, by byla fatální chyba,“ řekl ČTK analytik skupiny DRFG Martin Slaný. Vstup do ERM II je podle něj zcela zásadní změna domácí měnové politiky. Určování úrokových sazeb by se muselo přizpůsobovat závazku kurzové stability, což fakticky znamená ztrátu domácí měnové politiky, dodal.

Problematika vstupu do eurozóny je z ekonomického pohledu natolik komplexní, že není možné k ní vydat jednoznačné stanovisko ve smyslu výhodnosti či nevýhodnosti, upozornil analytik Cyrrusu Vít Hradil. Každý ekonom se znalostí dotyčné problematiky podle něj bude mít na věc svůj názor, ovšem ten bude podmíněn jeho vlastním subjektivním vnímáním jednotlivých pro i proti. Silně tedy pochybuje, že by NERV mohl vygenerovat jednoznačné doporučení jedním či druhým směrem.

„Debata o přijetí eura zůstane několik měsíců pouhou debatou, což vnímá i samotná vláda, jelikož ČR nesplňuje tzv. maastrichtská kritéria,“ připomněl analytik XTB Štěpán Hájek. Snahou vlády může být podle něj tuto debatu posunout a vrátit se k ní v době, kdy se mohou rýsovat reálnější obrysy ke vstupu do eurozóny. Odborné stanovisko NERV tedy není v tuto chvíli pro přijetí jednotné evropské měny a vstupu do ERM II nikterak zásadní, podotkl.

To, že vláda má dodat stanovisko k případnému přijetí eura či vstupu do ERM II, je úspěchem posledních kroků ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) a důkazem, že tato otázka štěpí pětikoalici, míní analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. „Určitě není kam spěchat s přijetím eura, ale je kam spěchat s debatou, kterou si už dvacet let zakazujeme, a tak občané mají zkreslené představy o dopadech, výhodách a nevýhodách,“ poznamenal.

Vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II je důležitým předstupněm při zavádění eura. Minimálně dvouletá účast v ERM II je jen jednou z podmínek, které musí země před zavedením eura splnit. Pro vstup do eurozóny musí země EU splnit i další takzvaná kritéria konvergence, mimo jiné deficit rozpočtu veřejných financí nižší než tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) či veřejný dluh maximálně 60 procent HDP.

S rostoucím počtem lidí bydlících v nájmu poroste také zájem o takzvané institucionální nájemní bydlení. Jde o plně vybavené byty připravené k okamžitému nastěhování a primárně vystavěné nikoliv za účelem prodeje, ale pronájmu. Tento způsob bydlení je dražší než klasické nájemné, přesto tempo pronajímatelů a investorů institucionálního bydlení v Česku roste. Kromě Prahy by se mohlo začít rozvíjet také v univerzitním Brně. Vyplývá to z pravidelného reportu realitně-poradenské společnosti BTR Consulting.

„V Británii a Severní Americe se Build to Rent (BTR) sektor vyznačuje tím, že jsou byty plně vybavené, a Česká republika tento trend následuje. Důvodem je, že nájemní trh v Česku je zastaralý a neatraktivní. Většina bytů je stará a majitelé se o ně tolik nestarají,“ uvedla zakladatelka BTR Consulting Zuzana Chudoba.

Kromě plně vybavených bytů může institucionální nájemní bydlení také nabízet řadu služeb. V domě mohou být například sdílené relaxační prostory, fitcentra a bazény. Také kvůli tomu je průměrné nájemné v BTR sektoru výrazně vyšší. Podle dat BTR Consulting a společnosti Deloitte činilo na konci roku 2023 v Praze 542 korun za metr čtvereční, zatímco u běžných bytů to bylo 401 korun. K hodnotě se pak musí ještě připsat cena poplatků za energie a stočné, která se pravidelně zvyšuje a na konci roku dělala 158 korun za metr čtvereční.

Zájem o stavbu bytů určených k okamžitému pronajmutí se podle Chudoba v Česku zvyšuje. Důkazem mohou být například transakce, které loni uskutečnily největší čeští institucionální nájemci. V Praze je největším nájemcem v segmentu izraelská AFI s 859 byty. Velkým hráčem je ale také Trigema, která takto pronajímá 140 bytů v karlínském Fragmentu a dalších 860 bytů připravuje. K trend se chce připojit také Dostupné bydlení České spořitelny, připravuje 693 bytů. Pozadu nechce zůstat ani katolická církev. Pražské arcibiskupství přes platformu XPlace na začátku letošního února koupilo 111 nových bytů a 521 dalších bytů se koupit chystá.

Na počátku rozvoje BTR segmentu je podle Chudoba také Brno. Momentálně se rozvijí v centru města, ale jde převážně o zrekonstruované činžovní domy. I tam je nájemné výrazně dražší. Za metr čtvereční bez poplatků člověk zaplatí 517 korun, zatímco průměr je 325 korun. „Brno bychom neměli podceňovat, protože se jedná o univerzitní město a z našich průzkumů vyplývá, že pro studenty je tu nedostatek bytů. Dále tu mají také pobočky některé zahraniční společnosti, jejichž manažeři chtějí hezky bydlet,“ dodala Chudoba. V Brně provozují institucionální nájemní bydlení například některé finančně zajištěné rodiny. V centru ale připravuje 137 nájemních bytů také developer Crestyl.

Do roku 2030 by v nájmu mohla podle BTR Cnsulting bydlet čtvrtina Čechů. Tvrdí to také Asociace nájemního bydlení, podle které se počet lidí žijících v nájmu může letos zvýšit o nižší desítky tisíc.