Znamenaly by rozmělnění konsolidačního úsilí a ohrozily letošní snížení deficitu veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedla rada v pravidelném čtvrtletním stanovisku. Problémy podle ní může způsobit i slabší než očekávaný hospodářský růst. NRR také podpořila vládní návrh důchodové reformy, opatření podle ní vedou k větší udržitelnosti penzijního systému.

„Makroekonomická predikce z ledna předpokládá deficit ve výši 2,2 procenta HDP. Jeho dosažení je však podmíněno obezřetností vlády při případném zvyšování výdajů do školství, zemědělství či resortu vnitra, o kterých se aktuálně diskutuje,“ uvedla NRR. Ministerstvo školství letos usiluje o dodatečných 800 milionů korun na platy nepedagogických pracovníků. Ministerstvo vnitra předběžně žádalo pro letošní rok o dodatečné tři miliardy korun na posílení vnitřní bezpečnosti. Ministerstvo zemědělství jedná o dodatečných dvou miliardách korun na podporu zemědělců, platba by se ale týkala až příštího roku.

Podle NRR se kromě požadavků ministerstev objevují i návrhy na nové nesystémové daňové úlevy. „NRR v tomto případě upozorňuje, že schválená konsolidace by měla i nadále pokračovat. Snaha o rozmělnění aktuálně realizované fiskální politiky by mohla snížit příznivé efekty přijatého konsolidačního balíčku již v prvním roce jeho platnosti,“ uvedla rada.

Riziko vidí také na příjmové straně rozpočtu, kterou by mohl zasáhnout slabší než očekávaný růst HDP, což by se projevilo nižšími daňovými příjmy. Problematický je i vývoj německé ekonomiky, která očekává letos jen slabý růst. „Nejistý vývoj německé ekonomiky během letošního roku představuje i značné riziko pro Česko, jelikož tvoří podstatnou část naší zahraniční poptávky,“ uvedla rada. Další potíže by pro příjmovou stranu rozpočtu mohl představovat pokles cen emisních povolenek.

Z dlouhodobého hlediska NRR ocenila návrh důchodové reformy, zejména navázání věku odchodu do důchodu na růst očekávané doby dožití a úpravu vyměřování nových důchodů. Opatření podle ní povedou ke zvýšení udržitelnosti penzijního systému a pokles deficitních tlaků i po odchodu silných populačních ročníků z trhu práce ve 30. letech. „Za určité riziko považuje (rada) zavedení institutu předčasného odchodu do důchodu, kde je jak z hlediska fiskální udržitelnosti, tak i spravedlnosti nutné tuto úlevu vázat na konkrétní pracovní místo a pracoviště, nikoliv na obecněji definovanou profesi,“ uzavřela NRR.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.

Zdražování pohonných hmot v Česku se zastavilo, cena benzinu u čerpacích stanic v uplynulém týdnu stagnovala, nafta mírně zlevnila. Ceny paliv rostly od poloviny ledna. Aktuálně se litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 38,41 koruny, před týdnem byl o haléř levnější. Nafta zlevnila o pět haléřů na litru, řidiči za ni nyní dají průměrně 38,60 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků by paliva mohla v příštím týdnu mírně zlevnit.

Paliva v Česku zdražovala vytrvale zhruba od poloviny ledna, kdy cena benzinu i nafty činila shodně zhruba 36 korun. V současné době se ceny drží na nejvyšší úrovni od poloviny loňského listopadu. V meziročním srovnání je nyní benzin o korunu dražší, za naftu motoristé před rokem platili o 2,50 koruny na litru méně.

Za stagnací cen pohonných hmot stojí podle analytiků zejména stabilní situace na trhu s ropou. Analytik Purple Trading Petr Lajsek připomněl, že se nepotvrdily obavy o dalším prohloubení škrtů v těžbě ropy kartelu OPEC. V posledních dnech se také snížily výkyvy české koruny. Podle analytika XTB Jiřího Tylečka však zatím nelze očekávat ani výraznější pokles ceny ropy, protože v současné době je stabilní také situace na straně poptávky.

„V následujícím týdnu očekávám mírné snížení ceny nafty a stagnaci cen benzínu na čerpacích stanicích, což vyplývá z aktuální situace na burze v Rotterdamu,“ řekl Tyleček. Podle něj to však zatím nevypadá na dlouhodobější trend. „Aktuální fundamenty totiž nehovoří pro pokles cen ropy, která zůstává základním faktorem pohybu cen paliv,“ podotkl. Podle Lajska by měly pohonné hmoty v následujících týdnech zlevňovat.