Guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann vyzval Evropskou centrální banku (ECB), aby ukončila praxi dotování komerčních bank a snížila úroky z velkých objemů hotovosti, které věřitelé získali od centrální banky za nízkou sazbu. Komerční banky v současné době drží přebytečnou likviditu ve výši 3,2 bilionu eur, kterou parkují u ECB s úrokovou sazbou 4 %, což vede ke značným ztrátám centrální banky a několika národních centrálních bank eurozóny.
Holzmann, který je členem Rady guvernérů ECB, tvrdil, že pro pokračování této dotace neexistuje žádný měnověpolitický důvod. Prohlásil, že současná struktura výrazně zatěžuje finanční výkonnost centrálních bank, což je nepřijatelné. Problém vyplývá z programu kvantitativního uvolňování (QE) ECB, v jehož rámci byly vytištěny biliony eur a použity na nákup vládních dluhopisů s cílem stimulovat hospodářský růst a stlačit inflaci na 2 %. Dříve, když byly úrokové sazby záporné, byly náklady ECB zanedbatelné. Nyní, když jsou úrokové sazby na úrovni 4 %, se však platby bankám staly dlouhodobým nákladem, který by mohl vyčerpat ziskové rezervy centrálních bank.
V reakci na tento problém zavedla ECB v roce 2023 pravidlo, které bankám ukládá povinnost ponechat si 1 % přebytečných rezerv bez úhrady. Holzmann se však domnívá, že toto opatření je nedostatečné, a vyzval k pokračování diskuse. Navrhuje snížit platby bankám a zvýšit povinné neúročené rezervy na 5 % až 10 % s tím, že by to byl způsob, jak “sebrat zpět” dotace.
Guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann vyzval Evropskou centrální banku , aby ukončila praxi dotování komerčních bank a snížila úroky z velkých objemů hotovosti, které věřitelé získali od centrální banky za nízkou sazbu. Komerční banky v současné době drží přebytečnou likviditu ve výši 3,2 bilionu eur, kterou parkují u ECB s úrokovou sazbou 4 %, což vede ke značným ztrátám centrální banky a několika národních centrálních bank eurozóny.
Holzmann, který je členem Rady guvernérů ECB, tvrdil, že pro pokračování této dotace neexistuje žádný měnověpolitický důvod. Prohlásil, že současná struktura výrazně zatěžuje finanční výkonnost centrálních bank, což je nepřijatelné. Problém vyplývá z programu kvantitativního uvolňování ECB, v jehož rámci byly vytištěny biliony eur a použity na nákup vládních dluhopisů s cílem stimulovat hospodářský růst a stlačit inflaci na 2 %. Dříve, když byly úrokové sazby záporné, byly náklady ECB zanedbatelné. Nyní, když jsou úrokové sazby na úrovni 4 %, se však platby bankám staly dlouhodobým nákladem, který by mohl vyčerpat ziskové rezervy centrálních bank.
V reakci na tento problém zavedla ECB v roce 2023 pravidlo, které bankám ukládá povinnost ponechat si 1 % přebytečných rezerv bez úhrady. Holzmann se však domnívá, že toto opatření je nedostatečné, a vyzval k pokračování diskuse. Navrhuje snížit platby bankám a zvýšit povinné neúročené rezervy na 5 % až 10 % s tím, že by to byl způsob, jak “sebrat zpět” dotace.