Podle zdrojů obeznámených s touto záležitostí tlačí UBS na švýcarskou vládu, aby vyjasnila požadavky na dodatečné kapitálové rezervy, které bude muset mít po akvizici Credit Suisse. Přetrvávají obavy, že se jednání mohou protáhnout na několik měsíců, což znervózňuje investory. Vedení UBS si zpočátku oddechlo, když vláda v dubnu zveřejnila návrhy týkající se “příliš velkých bankrotů”, ale od té doby je znepokojují náznaky švýcarského regulačního orgánu FINMA, že by UBS měla mít více kapitálu. Navíc panuje nejistota, zda 15 až 25 miliard USD dodatečného kapitálu, které byly zmíněny v dubnu, je navíc k 19 miliardám USD, které se UBS již zavázala poskytnout, aby zohlednila svou větší velikost. Banka předložila svůj názor vládě, přičemž viceprezident UBS Lukas Gaehwiler hrál klíčovou roli v lobbistických snahách o omezení kapitálových požadavků. Návrhy týkající se kapitálu jsou nedílnou součástí snahy Švýcarska posílit svůj finanční systém po pádu Credit Suisse. UBS se proto domnívá, že přísnější požadavky ji mohou znevýhodnit proti jejím americkým a evropským konkurentům. Přísnější předpisy by také mohly vyžadovat, aby UBS odprodala více aktiv, což by ovlivnilo její plány na vrácení hotovosti akcionářům. Návrh pravidel způsobil pokles akcií UBS a dva klíčoví investoři vyjádřili obavy z velikosti banky. Očekává se, že nová švýcarská pravidla budou zavedena v roce 2025 nebo 2026, přičemž FINMA podporuje “plnou kapitalizaci” dceřiných společností UBS. Pokud však UBS předloží životaschopný plán na ozdravení banky během krize a regulační orgány schválí další opatření posilující jejich pravomoci, mohou být kapitálové požadavky sníženy.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky