Klíčové body

Isabel Schnabelová varovala před přílišným snižováním úrokových sazeb, které by mohlo vést k neefektivnímu využití politického prostoru
Ekonomika eurozóny vykazuje známky oživení, přestože zůstává pod tlakem globální nejistoty a politických změn
Inflace by měla dosáhnout cíle 2 % v příštím roce, přesto cesta k tomu zůstává nevyzpytatelná

„Vzhledem k inflačnímu výhledu se domnívám, že se můžeme postupně posunout směrem k neutrální úrovni, pokud příchozí údaje budou nadále potvrzovat náš základní scénář,“ řekla Schnabelová ve své frankfurtské kanceláři. „Varoval bych před přílišným posunem, tedy do akomodačního teritoria.“

Neutrální hodnotu, kterou nelze přesně změřit, odhaduje na 2 až 3 %, což je více, než navrhují holubičí představitelé jako řecký Yannis Stournaras a portugalský Mario Centeno. Vzhledem k tomu, že depozitní sazba po třech letošních sníženích o čtvrt procentního bodu zůstává na úrovni 3,25 %, Schnabelová uvedla, že „možná od ní nyní nejsme tak daleko“.

Peněžní trhy po komentářích Isabel Schnabelové snížily sázky na další snižování sazeb ECB a do konce roku 2025 očekávají uvolnění pouze o 146 bazických bodů oproti předchozím 150. Euro posílilo, vzrostlo o 0,5 % na maximum seance 1,054 USD, zatímco výnosy německých dvouletých dluhopisů vymazaly předchozí ztráty.

Poznámky nahrávají sílící debatě o tom, jak by ECB měla reagovat na zhoršení ekonomiky eurozóny spolu s inflací, která se blíží 2% cíli rychleji, než se dříve předpokládalo – ne však bez zanechání ohnisek obav.

Diskuse o tempu uvolňování se rozhořívají, což dále komplikuje zvýšená globální nejistota – zejména v důsledku obchodních cel, která budou pravděpodobně doprovázet návrat Donalda Trumpa do Bílého domu.

Investoři očekávají, že sazby v příštím roce klesnou přibližně na 1,75 %, což Schnabelová připustila, že je v rozporu s jejím vlastním hodnocením.

„Zdá se, že trhy předpokládají, že se budeme muset posunout do akomodačního teritoria,“ řekla. „Z dnešního pohledu si nemyslím, že by to bylo vhodné.“ Odmítla také spekulace investorů o pohybech o polovinu bodu a uvedla, že „silně preferuje postupný přístup“.

Varovala, že i kdyby inflace zaostávala, snížení sazeb by se mohlo ukázat jako kontraproduktivní, pokud by podhodnocení způsobily základní ekonomické problémy.

„V takové situaci by náklady na přechod do akomodačního teritoria mohly být vyšší než přínosy,“ uvedla Schnabelová. „Využili bychom cenný politický prostor, který bude potřeba v budoucnu, až bude ekonomika čelit šokům, s nimiž se měnová politika dokáže vypořádat efektivněji.“

Pokud jde o růst, zlehčila překvapivý pokles aktivity v soukromém sektoru v tomto měsíci s odkazem na zvýšenou nejistotu pramenící z politických problémů v Evropě a Trumpova volebního vítězství v USA. Údaje podle ní mohou nadhodnocovat rozsah slabosti.

„V kombinaci s tvrdými daty průzkumy naznačují, že ekonomika eurozóny stále stagnuje,“ uvedla Schnabelová a dodala, že v současné době nevidí riziko recese. „Spotřeba ve třetím čtvrtletí, pokud můžeme na základě dostupných údajů říci, byla silnější, než se očekávalo. V údajích vidíme určité známky oživení taženého spotřebou. To mi dává jistotu, že tento narativ zůstává věrohodný.“

Tento názor je v kontrastu s hodnocením výhledu, které minulý týden přednesl guvernér italské centrální banky Fabio Panetta, který vyzval k většímu zaměření na „pomalost reálné ekonomiky“ a uvedl, že sazby jsou pravděpodobně „daleko“ od neutrální úrovně. Domnívá se, že politika se možná bude muset stát expanzivní – i když ostatní považují takové řeči za předčasné.

Podle Schnabelové existuje stále více důkazů, že dopady zpřísňující kampaně ECB „viditelně slábnou“. Nedávný průzkum ukázal, že většina bank si již nemyslí, že sazby brzdí poptávku po úvěrech, a zdá se, že sektor bydlení se dostává na své dno, uvedla.

Neutrální sazba je sice pravděpodobně vyšší než před pandemií, ale „jsme také ve zcela jiném světě“, uvedla Schnabelová.

„Máme mnohem vyšší veřejný dluh, větší roztříštěnost a značné investiční potřeby k řešení problémů, kterým čelíme,“ řekla. „A máme také potenciální zvýšení produktivity díky revoluci v oblasti umělé inteligence.“

Pokud jde o inflaci, Schnabelová je přesvědčena, že v příštím roce dosáhne 2 % – navzdory stále zvýšeným cenovým tlakům v sektoru služeb. Varovala však před upínáním se na to, kdy přesně bude tento cíl splněn, a uvedla, že cesta může zůstat „hrbolatá“ i v roce 2025.

Někteří představitelé varují, že pokud sazby zůstanou příliš dlouho na vysoké úrovni, může být růst cen příliš slabý, přičemž guvernér Bank of France Francois Villeroy de Galhau minulý týden uvedl, že úředníci budou tomuto nebezpečí věnovat „velkou pozornost“.

Schnabelová to nepovažuje za významné riziko a očekává, že prosincové projekce ECB ukáží, že inflace zůstane „ve střednědobém horizontu blízko našeho cíle“.

Trumpův návrat je sice pro ECB další bolestí hlavy, ale vzhledem k omezenému množství informací o tom, co skutečně udělá, je podle ní příliš brzy na vyvozování závěrů. Cla by ohrozila růst, ale cenové důsledky jsou méně jasné, uvedla Schnabelová a dodala, že větší protekcionismus by měl mít – vcelku vzato – určitý inflační efekt.

Podle ní se výpůjční náklady již blíží úrovni, která přestává brzdit ekonomiku. Další snižování sazeb by proto mohlo být riskantní a mít nežádoucí dopady.Úředníci mohou pokračovat v uvolňování měnové politiky, ale měli by tak činit pouze postupně, aby se vyhnuli snížení sazeb pod tzv. neutrální hranici, uvedla Schnabelová v rozhovoru. Přílišné uvolnění by mohlo promarnit cenný prostor pro politiku, varovala jestřábí politička.„Vzhledem k inflačnímu výhledu se domnívám, že se můžeme postupně posunout směrem k neutrální úrovni, pokud příchozí údaje budou nadále potvrzovat náš základní scénář,“ řekla Schnabelová ve své frankfurtské kanceláři. „Varoval bych před přílišným posunem, tedy do akomodačního teritoria.“Neutrální hodnotu, kterou nelze přesně změřit, odhaduje na 2 až 3 %, což je více, než navrhují holubičí představitelé jako řecký Yannis Stournaras a portugalský Mario Centeno. Vzhledem k tomu, že depozitní sazba po třech letošních sníženích o čtvrt procentního bodu zůstává na úrovni 3,25 %, Schnabelová uvedla, že „možná od ní nyní nejsme tak daleko“.Peněžní trhy po komentářích Isabel Schnabelové snížily sázky na další snižování sazeb ECB a do konce roku 2025 očekávají uvolnění pouze o 146 bazických bodů oproti předchozím 150. Euro posílilo, vzrostlo o 0,5 % na maximum seance 1,054 USD, zatímco výnosy německých dvouletých dluhopisů vymazaly předchozí ztráty.Poznámky nahrávají sílící debatě o tom, jak by ECB měla reagovat na zhoršení ekonomiky eurozóny spolu s inflací, která se blíží 2% cíli rychleji, než se dříve předpokládalo – ne však bez zanechání ohnisek obav.Diskuse o tempu uvolňování se rozhořívají, což dále komplikuje zvýšená globální nejistota – zejména v důsledku obchodních cel, která budou pravděpodobně doprovázet návrat Donalda Trumpa do Bílého domu.Investoři očekávají, že sazby v příštím roce klesnou přibližně na 1,75 %, což Schnabelová připustila, že je v rozporu s jejím vlastním hodnocením. „Zdá se, že trhy předpokládají, že se budeme muset posunout do akomodačního teritoria,“ řekla. „Z dnešního pohledu si nemyslím, že by to bylo vhodné.“ Odmítla také spekulace investorů o pohybech o polovinu bodu a uvedla, že „silně preferuje postupný přístup“.Varovala, že i kdyby inflace zaostávala, snížení sazeb by se mohlo ukázat jako kontraproduktivní, pokud by podhodnocení způsobily základní ekonomické problémy.„V takové situaci by náklady na přechod do akomodačního teritoria mohly být vyšší než přínosy,“ uvedla Schnabelová. „Využili bychom cenný politický prostor, který bude potřeba v budoucnu, až bude ekonomika čelit šokům, s nimiž se měnová politika dokáže vypořádat efektivněji.“Pokud jde o růst, zlehčila překvapivý pokles aktivity v soukromém sektoru v tomto měsíci s odkazem na zvýšenou nejistotu pramenící z politických problémů v Evropě a Trumpova volebního vítězství v USA. Údaje podle ní mohou nadhodnocovat rozsah slabosti.„V kombinaci s tvrdými daty průzkumy naznačují, že ekonomika eurozóny stále stagnuje,“ uvedla Schnabelová a dodala, že v současné době nevidí riziko recese. „Spotřeba ve třetím čtvrtletí, pokud můžeme na základě dostupných údajů říci, byla silnější, než se očekávalo. V údajích vidíme určité známky oživení taženého spotřebou. To mi dává jistotu, že tento narativ zůstává věrohodný.“Tento názor je v kontrastu s hodnocením výhledu, které minulý týden přednesl guvernér italské centrální banky Fabio Panetta, který vyzval k většímu zaměření na „pomalost reálné ekonomiky“ a uvedl, že sazby jsou pravděpodobně „daleko“ od neutrální úrovně. Domnívá se, že politika se možná bude muset stát expanzivní – i když ostatní považují takové řeči za předčasné.Podle Schnabelové existuje stále více důkazů, že dopady zpřísňující kampaně ECB „viditelně slábnou“. Nedávný průzkum ukázal, že většina bank si již nemyslí, že sazby brzdí poptávku po úvěrech, a zdá se, že sektor bydlení se dostává na své dno, uvedla.Neutrální sazba je sice pravděpodobně vyšší než před pandemií, ale „jsme také ve zcela jiném světě“, uvedla Schnabelová.„Máme mnohem vyšší veřejný dluh, větší roztříštěnost a značné investiční potřeby k řešení problémů, kterým čelíme,“ řekla. „A máme také potenciální zvýšení produktivity díky revoluci v oblasti umělé inteligence.“Pokud jde o inflaci, Schnabelová je přesvědčena, že v příštím roce dosáhne 2 % – navzdory stále zvýšeným cenovým tlakům v sektoru služeb. Varovala však před upínáním se na to, kdy přesně bude tento cíl splněn, a uvedla, že cesta může zůstat „hrbolatá“ i v roce 2025.Někteří představitelé varují, že pokud sazby zůstanou příliš dlouho na vysoké úrovni, může být růst cen příliš slabý, přičemž guvernér Bank of France Francois Villeroy de Galhau minulý týden uvedl, že úředníci budou tomuto nebezpečí věnovat „velkou pozornost“.Schnabelová to nepovažuje za významné riziko a očekává, že prosincové projekce ECB ukáží, že inflace zůstane „ve střednědobém horizontu blízko našeho cíle“.Trumpův návrat je sice pro ECB další bolestí hlavy, ale vzhledem k omezenému množství informací o tom, co skutečně udělá, je podle ní příliš brzy na vyvozování závěrů. Cla by ohrozila růst, ale cenové důsledky jsou méně jasné, uvedla Schnabelová a dodala, že větší protekcionismus by měl mít – vcelku vzato – určitý inflační efekt.