Klíčové body
- Silná americká ekonomika udržuje úrokové sazby vyšší, což zvyšuje hodnotu dolaru a vytváří výzvy pro exportní politiku nové Trumpovy administrativy
- Rozdíl mezi sazbami v USA a Evropě narůstá, což komplikuje globální obchodní strategie a vyvolává obavy z dlouhodobých dopadů na mezinárodní obchodní vztahy
- Fed i ECB plánují snižování sazeb, ale americká politika může udržet úroky výše, čímž posílí dolar a ovlivní globální obchodní bilanci
To může znít jako dobrý problém, ale znamená to potíže pro obchodní ambice nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa. Rozdíl mezi úrokovými sazbami v USA a v eurozóně, který se má zvětšovat, již zvýšil hodnotu dolaru a mohl by podkopat jeho snahy o podporu amerického vývozu.
Trumpovým problémem by se brzy mohl stát i Jerome Powell. Podobný rozdíl v úrokových sazbách v Trumpově prvním funkčním období prezidenta často dráždil a byl spouštěčem pravidelného peskování předsedy Federálního rezervního systému a jeho kolegů.
Nyní, když Trump míří zpět do Bílého domu, může být další rozdíl mezi Fedem a jeho globálními kolegy signálem k dalším podobným výpadům.
„Nepřekvapilo by mě, kdyby se Trump pustil do Fedu za to, že nejedná v souladu,“ řekl Derek Tang, ekonom společnosti LH Meyer/Monetary Policy Analytics. „Tentokrát je Trumpova administrativa organizovanější, a tak tento velmi organizovaný přístup k celním opatřením a jednáním s ostatními zeměmi pravděpodobně povede k trvalejšímu růstu dolaru. A měnová politika je toho součástí.“

Před osmi lety, na úsvitu první Trumpovy administrativy, se začal objevovat rozdíl mezi USA a Evropou, když Fed zvyšoval sazby, zatímco Evropská centrální banka je držela pod nulou. Trump tento rostoucí rozdíl zatloukal a obviňoval Fed z toho, že jeho kroky vedou k růstu dolaru vůči ostatním měnám a poškozují tak americký obchod.
Nyní obě centrální banky uvolňují svou politiku – v Evropě, kde se ECB snaží podpořit skomírající ekonomiku, je však situace mnohem naléhavější. Ve Spojených státech se očekávání, o kolik Powell a jeho kolegové sníží sazby, zmírnila, a to v podmínkách solidního růstu v USA a silné spotřebitelské poptávky.
Představitelé Fedu zveřejní vlastní aktualizované prognózy sazeb po svém dvoudenním zasedání, které končí ve středu.
Evropská ekonomika stále oslabuje
„Evropa vypadá den ode dne slabší,“ uvedla hlavní ekonomka KPMG Diane Swonková. „Budou chtít snižovat více než my, a to prozatím znamená větší divergenci.“
Vzhledem k tomu, že sazba Fedu je již více než o jeden procentní bod vyšší než hlavní referenční sazba ECB pro poskytování úvěrů, dolar letos posílil vůči euru o 5 %. Podle tržních očekávání se rozdíl v sazbách v příštím roce zvýší na více než 2 procentní body, což by mohlo vést k dalšímu růstu zelené bankovky – tedy přesně naopak, než si Trump přeje.
Evropa se v posledních letech potýkala s problémy při dosahování výraznějšího růstu a ekonomové vidí, že to bude pokračovat i v roce 2025.
Vyšší úrokové sazby k řešení postpandemické inflace zasáhly tento region více než USA a po invazi na Ukrajinu se ukázalo, že pro expanzi je protivětrem také závislost Evropy na Rusku v oblasti energetiky. Za další riziko pro růst na kontinentu jsou považovány Trumpovy celní hrozby, které jsou zaměřeny na evropské ekonomiky i další velké obchodní partnery, jako je Čína.
Spojené státy mezitím rostou tempem, které převyšuje předsovětský trend. Energetická nezávislost a skutečnost, že většina amerických majitelů domů má hypotéky s pevnou úrokovou sazbou, způsobily, že přísnější politika Fedu neubrala spotřebě tak velké sousto.
Koncem loňského roku ekonomové předpovídali pro rok 2024 růst americké ekonomiky o pouhé 1 %. Překvapivá odolnost americké ekonomiky – nyní spolu s obavami, že Trumpova cla a daňové škrty by mohly znovu nastartovat inflaci – však sázky na snížení sazeb v roce 2025 postupně snižuje.
Vyšší sazby na delší období
Stejně jako u ECB se stále očekává, že Fed tento měsíc sníží sazby o čtvrt procentního bodu, ale trhy nyní oceňují pouze tři snížení v příštím roce – zatímco v Evropě očekávají podstatně více.
A některé Trumpovy politiky by mohly tento rozdíl ještě prohloubit. Cla, která zvyšují inflaci, by mohla vést Fed k tomu, aby své sazby udržoval déle na vyšší úrovni, což by vedlo k ještě silnějšímu dolaru.
Spotový dolarový index letos vzrostl přibližně o 6,3 %, což naznačuje nejlepší rok od roku 2015. Vysoké ocenění americké měny však může vést k oslabení v druhé polovině roku 2025.
Na rozdíl od období minulé Trumpovy vlády, kdy Fed nakonec snížil sazby tváří v tvář zpomalení, existují určité známky základních ekonomických změn, které by mohly znamenat, že přísnější měnové podmínky tu zůstanou.

Spojené státy v posledních několika letech zaznamenaly výrazné zrychlení růstu produktivity, zatímco jiné země včetně těch evropských většinou nikoli. Prudký nárůst imigrace po pandemii – který Trump slibuje zvrátit – také pomohl firmám udržet krok se spotřebitelskou poptávkou.
To vše pravděpodobně zvýšilo to, co ekonomové označují jako neutrální úrokovou míru, kdy politika ani nezatěžuje, ani nestimuluje poptávku. Podle tvůrců politiky Fedu, jejichž odhady této hodnoty se v posledním roce neustále zvyšují, to může znamenat, že nakonec přestanou snižovat sazby na vyšší úrovni, než by tomu bylo před pandemií.
Jestliže převaha USA představuje pro Trumpa protivítr, pokud jde o úrokové sazby a dolar, silnější americká ekonomika a silnější měna jí mohou pomoci alespoň odolat některým inflačním šokům způsobeným cly.
„To je tak trochu odvrácená strana věci,“ řekl Scott Lincicome, viceprezident pro obecnou ekonomiku a obchod v Cato Institute. „Silná americká ekonomika by učinila celní zásah snesitelnějším a silnější dolar by učinil celní zásah snesitelnějším pro spotřebitele.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky