Tato opatření, která mají vypršet na konci letošního roku, považuje za zásadní pro ochranu střední a pracující třídy. „Tohle je nejdůležitější ekonomická otázka dneška,“ prohlásil Bessent. Varování doplnil tím, že neobnovení daňových úlev povede k „finanční nestabilitě“, která bude nejvíce tížit běžné americké rodiny.

Rozdílné pohledy Bessenta a Yellenové

Bessentovy výroky ostře kontrastují s postojem odcházející ministryně financí Janet Yellenové. Ta varovala, že plné prodloužení daňových škrtů by mohlo narušit ekonomickou stabilitu USA, oslabit hodnotu dolaru a zvýšit riziko dluhové krize. „Tato politika může podkopat naši ekonomickou odolnost a ohrozit finanční stabilitu,“ uvedla Yellenová.

Bessent však trvá na tom, že zrušení daňových úlev by mělo katastrofální dopady na ekonomiku. Podle něj jsou tyto škrty klíčové pro zachování kupní síly amerických domácností. „Pokud tyto daňové škrty neprodloužíme, bude to mít devastující důsledky pro střední třídu, která už nyní čelí značným ekonomickým tlakům,“ uvedl.

Dalším klíčovým tématem slyšení byl rostoucí rozpočtový deficit USA. Bessent upozornil, že diskreční výdaje, které zahrnují oblasti mimo zákonem stanovené programy, jako je sociální zabezpečení a Medicare, vzrostly za poslední čtyři roky o 40 %. Podle něj je nutné zavést opatření, která by tento trend zastavila. „Musíme si udělat pořádek ve svých financích,“ prohlásil.

Zároveň ale zdůraznil, že základní sociální programy, jako je Medicare a sociální zabezpečení, nebudou součástí žádných škrtů. „Prezident Trump jasně uvedl, že na tyto programy se sahat nebude. A já jeho slib plně podporuji,“ ujistil Bessent.

Navzdory důrazu na snížení rozpočtového deficitu Bessent neupřesnil, které konkrétní výdaje by měly být sníženy. Na dotaz ohledně možného omezení programu Medicaid, který poskytuje zdravotní péči nízkopříjmovým domácnostem, odpověděl, že rozhodování o rozpočtu je záležitostí Kongresu. Podpořil však posílení pravomocí jednotlivých států v rozhodování o těchto programech. „Některé státy budou potřebovat zvýšení financování, jiné snížení,“ uvedl.

Dluhový limit a nezávislost Fedu

Slyšení se zaměřilo také na otázku dluhového limitu, který začal znovu platit začátkem ledna. Bessent slíbil, že pod jeho vedením USA neselžou v plnění svých dluhových závazků. Zdůraznil však, že rozhodnutí o zrušení dluhového limitu je na prezidentovi a Kongresu. Pokud bude potřeba, je připraven spolupracovat na řešení této otázky.

Když přišla řeč na nezávislost Federálního rezervního systému (Fed), Bessent ujišťoval, že respektuje jeho autonomii. „FOMC, který rozhoduje o měnové politice, by měl být zcela nezávislý,“ uvedl. Tím se snažil rozptýlit obavy, že by nová administrativa mohla zasahovat do rozhodování Fedu.

Jedním z klíčových bodů Bessentovy agendy je udržení dolaru jako světové rezervní měny. Podle něj je silný dolar zásadní nejen pro stabilitu americké ekonomiky, ale také pro globální finanční systém. „Pokud chceme zachovat ekonomickou sílu USA, musíme zajistit, aby dolar zůstal hlavní rezervní měnou světa,“ prohlásil.

Ekonomické výzvy a příležitosti

Bessent během slyšení upozornil na několik rizik spojených s aktuální fiskální politikou. Argumentoval, že vysoký rozpočtový deficit a neřešené otázky daňových škrtů mohou v budoucnu omezit schopnost vlády reagovat na krize, jako byly Velká hospodářská krize nebo pandemie Covid-19. „Současná situace ohrožuje naši schopnost čelit mimořádným událostem,“ varoval.

Na druhé straně však vyjádřil optimismus ohledně dlouhodobého dopadu Trumpových hospodářských politik. Věří, že plánované reformy zvýší reálné mzdy a sníží inflaci na cílovou úroveň 2 %. Podle něj neexistuje žádná politika nové administrativy, která by významně tlačila na růst inflace.

Pokud bude Bessent potvrzen do funkce ministra financí, bude mít zásadní vliv na americkou ekonomickou politiku. Jeho úkoly budou zahrnovat fiskální strategii, řízení dluhopisového trhu a implementaci finančních sankcí. Zároveň bude klíčovým zástupcem USA v zahraničí a bude hrát důležitou roli v posilování globálního postavení americké ekonomiky.

Scott Bessent představil během slyšení v Senátu svou vizi budoucnosti americké ekonomiky. Jeho důraz na prodloužení daňových škrtů a snížení rozpočtového deficitu reflektuje pragmatický přístup k řešení aktuálních výzev. Přesto však čelí kritice za nedostatek konkrétních návrhů v některých klíčových oblastech. Jak se jeho plány osvědčí, bude záležet na podpoře Kongresu a schopnosti administrativy tyto kroky efektivně implementovat.