Tento pomalý, ale těžko zvratitelný trend má významné dopady na demografii, ekonomiku a celkovou stabilitu společnosti. I když globální populace podle OSN stále roste a měla by dosáhnout vrcholu 10,3 miliardy přibližně za 60 let, některé země již zažívají úbytek a stárnutí obyvatelstva. To si vynucuje změny nejen v politice, ale také ve struktuře celé společnosti.Finanční pobídky jako odpověď na demografickou kriziMnohé vlády se snaží zabránit negativním dopadům klesající populace prostřednictvím finančních pobídek, které mají motivovat občany k zakládání rodin. Tento přístup má pomoci řešit problémy spojené s rostoucím počtem seniorů, kteří vyžadují finanční podporu, zatímco počet ekonomicky aktivních obyvatel klesá. V Japonsku, kde populace klesá od roku 2008, označil hlavní tajemník vlády Jošimasa Hajaši situaci za „kritickou“. Počet narozených dětí zde v roce 2023 klesl na historické minimum 730 000, což je alarmující číslo pro zemi s 125 miliony obyvatel.Přesto se japonská vláda snaží problém řešit nejen podporou rodin, ale i zapojením cizinců. Počet zahraničních rezidentů v Japonsku vzrostl v roce 2023 o 11 % a poprvé překročil tři miliony. Do roku 2070 se však předpokládá pokles populace na 87 milionů, přičemž čtyři z deseti lidí budou starší 65 let.Čína: Stárnoucí populace a ekonomické výzvyČína, která byla donedávna nejlidnatější zemí světa, čelí obdobným problémům. Počet obyvatel začal v roce 2022 klesat, a to navzdory uvolnění politiky jednoho dítěte. Nyní je ženám dovoleno mít až tři děti, ale mnoho rodin se stále rozhoduje mít méně dětí kvůli ekonomickým a sociálním faktorům. Očekává se, že do roku 2050 se populace Číny sníží z 1,4 miliardy na 1,3 miliardy.V reakci na tento vývoj Čína zavádí opatření, která zahrnují zvyšování věku odchodu do důchodu a podporu aktivního stárnutí prostřednictvím programů, jako jsou univerzity pro seniory. Tyto iniciativy nabízejí kurzy zaměřené na zdraví, kreativitu a kvalitu života. Navzdory těmto snahám zůstává otázkou, zda bude Čína schopna udržet svou ekonomiku při rostoucím počtu starších obyvatel a klesajícím počtu pracovníků.Evropa: Itálie jako příklad nízké porodnostiEvropa čelí podobným problémům, přičemž Itálie je jedním z nejvíce postižených států. V roce 2023 klesl počet narozených dětí na historické minimum 380 000, což je poprvé od sjednocení země, kdy tento počet klesl pod 400 000. Papež František opakovaně vyzývá Italy, aby měli více dětí, a vláda premiérky Giorgie Meloniové se zavázala zvýšit počet porodů na 500 000 ročně do roku 2033. Překážkami jsou však nedostatek dostupné péče o děti, nízké platy a tradiční role žen, které často zůstávají doma a pečují o starší členy rodiny.Jižní Korea: Návrat růstu díky cizincůmJižní Korea zaznamenala v roce 2023 mírný nárůst populace, což je především důsledek zvýšení počtu zahraničních rezidentů o 10 %. Přesto porodnost v zemi nadále klesá, protože mladší generace se odklání od tradiční povinnosti mít děti. Hlavními důvody jsou vysoké náklady na výchovu dětí, konkurenční vzdělávací systém a patriarchální kultura, která na ženy klade vysoké nároky.Přestože počet obyvatel vzrostl na 51,8 milionu, více než 9,5 milionu obyvatel je starších 65 let. Tento demografický vývoj vyvolává obavy z nedostatku pracovních sil a zvyšujícího se tlaku na státní rozpočet.Globální perspektiva a budoucnostOSN uvádí, že vrcholu populace již dosáhlo 63 zemí, přičemž polovina z nich je v Evropě. Dalších 48 zemí by mělo tohoto vrcholu dosáhnout během příštích 30 let. Tento trend má dalekosáhlé ekonomické důsledky, protože nedostatek pracovních sil a rostoucí náklady na péči o seniory představují významnou zátěž pro státní rozpočty.Aby bylo možné čelit těmto výzvám, vlády i občané budou muset přehodnotit svůj přístup k demografickým změnám. Inovativní politiky, větší podpora rodin a aktivní zapojení seniorů i cizinců do společnosti se mohou stát klíčem k zajištění ekonomické stability a kvalitního života v budoucnu.