Zatímco tvrdá data, jako jsou maloobchodní tržby, zaměstnanost či spotřebitelské výdaje, zatím vykazují odolnost, měkké indikátory důvěry naznačují možný obrat. Firmy i domácnosti čím dál častěji vyjadřují obavy o budoucí vývoj, a právě tato změna nálady začíná ovlivňovat ekonomické prognózy.K tomu všemu se přidává obchodní nejistota, kterou vyvolává prezident Donald Trump zaváděním celních opatření vůči zahraničním partnerům. Tento faktor výrazně zvyšuje pravděpodobnost zpomalení růstu a znovu otevírá otázku: Hrozí americké ekonomice recese?Důvěra slábne, zatímco klíčové ukazatele zůstávají stabilníPodle analytiků představují současné výkyvy ve spotřebitelské a podnikatelské důvěře zásadní signál. Ekonom Mark Zandi z Moody’s Analytics upozorňuje, že samotná negativní nálada sice recesi nezpůsobí, ale tvoří nutnou podmínku, která může předcházet oslabení reálné ekonomiky. Nálada veřejnosti se podle něj posouvá od optimistického očekávání ke skepsi – a to je v historii často první krok k recesi.Ekonomové z Wall Street obvykle neradi mluví o recesi nahlas. Přesto se Gregory Daco ze společnosti EY Parthenon přiklání k 40% pravděpodobnosti poklesu. Standardní odhady přitom bývají kolem 15 %. Ještě přímočařejší je Alan Blinder, bývalý místopředseda Fedu, který uvedl, že by si v tuto chvíli na recesi skutečně vsadil. Nečeká sice katastrofický propad, ale mírný záporný růst považuje za pravděpodobnější než pokračování expanze.Od roku 2022 jsme již několikrát slyšeli o recesi, která však nepřišla – a to i přes agresivní zvyšování sazeb ze strany Fedu. To vedlo ke skepticismu a přirovnání ke známé bajce o chlapci, který volal vlka. Nicméně, podle ekonomů může být současná kombinace faktorů jiná než předchozí falešné poplachy.Cla, nejistota a narušená důvěraVelkou část současných obav vyvolává nepředvídatelná obchodní politika, především zavádění cel. Trumpova administrativa přichází s novými opatřeními vůči dovozům, a trhy zatím tápou, jaké budou dopady v delším horizontu. Předseda Fedu Jerome Powell minulý týden připustil, že se nad ekonomikou „snáší mlha nejistoty“, a uvedl, že je stále obtížnější rozlišit signály od šumu.Některé firmy i domácnosti začínají reagovat zdrženlivostí. Podle Neela Kashkariho, prezidenta Fedu v Minneapolisu, je současný pokles důvěry nejvýraznější od nástupu pandemie. Jeho hlavní obavou je, že pokud se tato nálada udrží, může dojít k paralelnímu útlumu investic i spotřeby. A právě tento scénář – současné stažení firem i domácností – by mohl spustit recesi.Příznaky se již objevují. Hlavní ekonom JP Morgan Chase Mike Feroli například upozorňuje na výrazný pokles tržeb v restauracích, který v posledních třech měsících překonal všechny propady za tři roky. Stravování mimo domov bývá první oblastí, na které se šetří, což signalizuje začínající změnu chování spotřebitelů.Úspory klesají, rizika rostouSpotřeba tvoří přibližně 70 % amerického HDP, a její případné oslabení má zásadní dopad. Ajay Rajadhyaksha z Barclays připomíná, že míra úspor se od pandemie drží kolem 4 %, zatímco dříve to bylo v průměru 7 %. Spotřebitelé své rezervy do značné míry vyčerpali a nyní čelí horšímu výhledu.Kombinace nejistoty, růstu cel a politického napětí tak vytváří prostředí, v němž není těžké představit si další zpomalení. Pokud by míra úspor vzrostla o jeden procentní bod, znamenalo by to přímé snížení tempa růstu o 1 procentní bod, upozorňuje Rajadhyaksha. I on však uvádí, že recese není jeho základním scénářem – očekává zpomalení růstu na 0,7 % ve srovnání s 2,5 % v loňském roce.To ale znamená, že stačí slabý vnější impuls – třeba další eskalace obchodního napětí – a ekonomika může sklouznout do poklesu. Hovoří se tak o období „těsně před hranou“, kdy drobný tlak může změnit celkovou dynamiku.Naděje zůstává, ale cesta vpřed je nejistáNe všichni odborníci sdílejí pesimismus. Thomas Simons z Jefferies upozorňuje, že americké domácnosti jsou stále ve velmi dobré finanční kondici. Nevidí žádné známky systémové slabosti, jako tomu bylo v roce 2008. I když připouští, že první pololetí bude slabší, očekává oživení ve druhé polovině roku.Podobný pohled nabízí i Jim Glassman, bývalý ekonom JPMorgan, který poukazuje na silný růst firemních zisků ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku – o 25,6 %. Podle něj je třeba oddělit „šum“ způsobený nejistotou od fundamentálních údajů, které zůstávají pozitivní.Zda se však podaří náladu zvrátit, závisí na vývoji v nejbližších měsících. Pokud se uklidní obchodní politika a spotřebitelé získají opět jistotu ve své příjmy, může se ekonomika vyhnout recesi. Pokud ale přetrvá pocit ohrožení, může se spirála důvěry a výdajů snadno obrátit směrem dolů.Současné období je tak především o čekání a sledování signálů, které napoví, zda se americká ekonomika jen zpomalí, nebo se skutečně propadne do recese.