Analytici uvedli, že toto oslabení je do značné míry způsobeno vysoce rizikovým statusem měny a očekáváním trhu, že tato cla by mohla již tak zranitelnou britskou ekonomiku uvrhnout do výrazného poklesu. To by také mohlo vést Bank of England k agresivnějšímu snižování úrokových sazeb v roce 2025.

Euro vzrostlo o 0,7 % na 0,8555, tedy nejvýše od poloviny srpna. Pár GBP/USD klesl o 0,7 % na 1,2809.

V souvisejících zprávách zaznamenal pokles také kanadský dolar, který zvrátil zisky z minulého týdne poté, co se Kanadě podařilo vyhnout novým americkým dovozním clům zahrnutým do recipročních cel prezidenta Trumpa.

Navzdory jedinečné zranitelnosti kanadské ekonomiky vůči narušení amerického obchodu a hospodářského růstu USA zůstala měna do značné míry stabilní.

Americký dolar vzrostl o 0,3 % na 1,4277 kanadského dolaru poté, co ve čtvrtek dosáhl čtyřměsíčního minima 1,4028.

UBS zvýšila prognózu EUR/USD v souvislosti s možným snížením sazeb Fedu

Banka UBS aktualizovala své měnové prognózy a předpovídá, že euro vůči americkému dolaru posílí, přičemž cílové hodnoty EUR/USD jsou nyní stanoveny na 1,10, 1,12, 1,12 a 1,14 do března 2026, oproti předchozím prognózám 1,06, 1,08, 1,10, resp. 1,12. UBS se domnívá, že euro bude vůči americkému dolaru posilovat.

Revize přicházejí v souvislosti s očekáváním agresivnějšího snižování sazeb ze strany Federálního rezervního systému v reakci na dopad vyšších celních sazeb na kupní sílu amerických spotřebitelů a podnikové investice.

„Očekáváme, že americká ekonomika bude novými cly zasažena nejvíce, a vidíme odtud větší uvolnění ze strany Fedu než ze strany Evropské centrální banky (ECB),“ napsali devizoví stratégové UBS ve zprávě pro klienty.

UBS naznačuje, že Spojené státy si udržují jedny z nejvyšších úrokových sazeb v zemích G10 a vzhledem k tomu, že Fed bude potenciálně muset rychle snížit sazby na neutrální úroveň nebo pod ni, investoři budou pravděpodobně vůči dolaru opatrnější.

UBS také poznamenává, že vzhledem k tomu, že výjimečnost USA je nyní zpochybněna a Fed bude pravděpodobně nucen jednat rozhodněji, se oslabení dolaru objevilo rychleji, než se předpokládalo. Banka trvá na svém názoru, že síla dolaru bude v budoucnu omezená, a doporučuje využít rallye ke snížení expozice vůči této měně.

Kromě toho UBS doporučuje rozšířené zajištění dolarové expozice. Z tohoto důvodu se úpravy dočkaly i prognózy banky pro ostatní měnové páry.

Prognóza pro USD/CHF byla snížena z 0,90, 0,88, 0,86 a 0,85 na 0,86, 0,85 a 0,83 ve stejném období. Cílové hodnoty měnového páru GBP/USD byly zvýšeny z 1,26, 1,29, 1,31 a 1,33 na 1,31, 1,33 a 1,34. Naopak cílové hodnoty měnového páru GBP/USD byly zvýšeny z 1,26, 1,29, 1,31 a 1,33.

Ministři EU chtějí s USA jednat o clech, Habeck věří v silnější pozici EU

Lucemburk – Evropské země by měly na nová americká cla reagovat jednotně, rozhodně a zároveň klidně. Před jednáním zástupců vlád Evropské unie to dnes prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck, podle něhož je Evropa větším trhem než Spojené státy, které jsou proti ní ve slabší pozici. Většina ministrů se shodla, že chtějí s USA o clech jednat, a ne situaci eskalovat. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič novinářům před ministerskou schůzkou řekl, že se Evropa v době vysokých cel a padajících burz musí adaptovat na změnu chápání světového obchodu.

Americký prezident Donald Trump minulý týden oznámil zavedení cel na dovoz z mnoha zemí světa včetně států EU. Zdůvodnil je údajně neférovým obchodním přístupem těchto států vůči USA, což řada dotčených zemí zpochybňuje. Na dovoz z EU má začít od středy platit dvacetiprocentní clo.

„Akciové trhy již padají a škody mohou být ještě větší. Je proto důležité jednat jasně, rozhodně a uvážlivě. To znamená uvědomit si, že jsme v silné pozici. Amerika je ve slabé,“ řekl médiím při příchodu na jednání Habeck.

Řada evropských států dává najevo, že by se EU měla před zavedením odvetných opatření pokusit s USA jednat. To před dnešní ministerskou schůzkou prohlásila například nizozemská ministryně obchodu Reinette Kleverová či několik jejích kolegů z dalších zemí. Podle francouzského ministra obchodu Laurenta Saint-Martina je cílem přesvědčit USA, aby se „věci vrátily tam, kde byly“.

„Americké rozhodnutí zvýšit cla Evropě a zbytku světa je krajně nešťastné,“ uvedl švédský ministr pro zahraniční obchod Benjamin Dousa. „Nechceme ale eskalaci, nechceme obchodní válku s USA. Chceme více obchodu a více spolupráce se Spojenými státy,“ dodal. Zdůraznil důležitost vyjednávání s Američany, na druhou stranu ale Švédsko podporuje i protiopatření, která podle něj musí být „přiměřená a dobře zacílená“.

Spojené státy začaly už od 5. dubna vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Od středy 9. dubna pak USA začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat i takzvaná reciproční cla, která jsou vyšší a která v případě Evropské unie činí 20 procent. Některé zboží je od nového amerického celního režimu prozatím osvobozeno. Výjimka se týká ropy, plynu, mědi, zlata, stříbra, platiny, palladia, dřeva, polovodičů, farmaceutických výrobků a nerostů, které se v USA nevyskytují. Nové clo se nevztahuje ani na dováženou ocel, hliník a automobily, na jejichž dovoz se již nyní uplatňuje 25procentní clo.

Podle polského předsednictví v Radě EU by z dnešního jednání měla vzejít jednotná pozice a ministři by měli dát určité vodítko Evropské komisi. Právě po dnešní schůzce se očekává návrh unijní exekutivy ohledně prvních odvetných cel v reakci na americká cla na ocel a hliník. Hlasování o těchto protiopatřeních se v takzvaném komitologickém výboru, kde zasedají zástupci členských států EU, uskuteční ve středu 9. dubna. Následně by tato opatření měla vstoupit v platnost 15. dubna. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani nicméně při příchodu na ministerskou schůzku navrhl, aby EU odložila začátek platnosti odvetných cel až na konec měsíce.

Pokud jde o reakci Evropské unie na další ohlášená americká cla, ta přijde až o něco později, protože nyní teprve probíhají analýzy dopadu takzvaných recipročních cel.

Evropští politici v minulých dnech hovořili o několika možnostech, jak na Trumpovu celní ofenzivu odpovědět. Jednou z možností je cílit na oblast služeb, v níž má Evropa na rozdíl od obchodu s USA deficit, a zatížit novými poplatky americké internetové platformy poskytující své služby v Evropě. To však dnes odmítl irský ministr obchodu Simon Harris, v jehož zemi má řada amerických digitálních firem své evropské centrály. Podle Harrise je tento krok „v této fázi vysoce nepravděpodobný“. „Byla by to mimořádná eskalace ve chvíli, kdy musíme usilovat o deeskalaci,“ řekl Harris novinářům.

Šefčovič chce s ministry hovořit také o svých nedávných jednáních v Číně, která čelí ještě větším americkým clům než EU. V evropských zemích proto panuje obava, aby zdejší trh nezaplavil dovoz asijského zboží, které bude kvůli dovozním přirážkám v USA neprodejné. Francouzský ministr Saint-Martin před jednáním podotkl, že chce s kolegy mluvit o tom, jak ochránit evropský trh před přebytkem vývozu z Číny.