Mezinárodní měnový fond (MMF) i řada národních institucí tak upozorňují na zhoršující se výhled růstu a rostoucí inflační tlaky – a to ve chvíli, kdy světová ekonomika čelí i dalším zdrojům nejistoty.

Od zavedení globálních cel USA 2. dubna se napříč světovými trhy zvyšuje míra nejistoty. Ekonomové i tržní analytici netrpělivě čekají na první ucelený pohled na situaci. Tím budou indexy nákupních manažerů (PMI) z Japonska, Evropy i Spojených států, které mají být zveřejněny během týdne. Tyto indexy nabídnou první koordinované údaje o stavu výroby a služeb v globálním měřítku od spuštění Trumpovy celní politiky.

Současně MMF plánuje aktualizaci svého výhledu světového hospodářství, která má obsahovat snížení prognóz růstu a zvýšení odhadů inflace u některých zemí. Výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová potvrdila, že nové odhady počítají se zhoršením, i když zatím ne s recesí. Varovala ale, že vysoká míra nejistoty zvyšuje rizika pro finanční trhy.

Bloomberg Economics mezitím upozorňuje, že MMF má tendenci podceňovat dopady krizových momentů. Podle jejich analýz byly počáteční prognózy fondu během čtyř minulých velkých krizí v průměru o 0,5 procentního bodu optimističtější, než se nakonec ukázalo jako reálné.

Centrální banky váhají, trhy čekají na signály

V prostředí rostoucí globální nejistoty sledují investoři také přístup centrálních bank. Federální rezervní systém ve své Béžové knize nabídne aktuální přehled o regionálních podmínkách v USA a o tom, jak na firmy dopadá vládní politika. Předseda Fedu Jerome Powell zdůraznil, že centrální banka se nechce unáhlit a raději vyčká na další vývoj.

Podobně opatrně se vyjádřila i šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová, která připustila, že současný výhled je zahalen výjimečnou nejistotou. Očekává se, že data o vývoji mezd a výsledky šetření spotřebitelské důvěry v eurozóně odhalí další dopady zhoršujících se globálních podmínek.

Mezitím se v řadě zemí očekávají rozhodnutí o sazbách. V tomto týdnu je mají zveřejnit například centrální banky v Rusku a Indonésii, přičemž ta indonéská čelí tlaku na podporu rupie, jedné z nejslabších asijských měn v roce 2025.

Růst napětí i mimo USA

Trumpova obchodní politika však ovlivňuje i geopolitickou situaci mimo Spojené státy. V Latinské Americe i Asii se stupňuje diplomatická aktivita – Jižní Korea se například snaží jako jedna z prvních přesvědčit americkou administrativu, aby uvolnila cla na své vývozy. Japonci už o podobných úpravách jednají, především v oblasti bezpečnostních norem pro automobily.

V Evropě bude důležité sledovat vývoj podnikatelské důvěry – a to nejen v Německu, kde bude zveřejněn index Ifo, ale i ve Francii a Spojeném království. Investoři očekávají, že se první negativní dopady obchodních bariér začnou promítat do nálady podnikatelů i do reálné aktivity.

V Kanadě, která se rovněž stala terčem amerických cel, sledují analytici spotřebitelské chování. Údaje z maloobchodu a HDP mají ukázat, zda obchodní válka s USA už ovlivňuje výdaje domácností.

Dlouhodobý dopad zůstává nejasný

Zatímco inflační očekávání rostou a růstové vyhlídky se zhoršují, zůstává nejasné, jaké budou dlouhodobé dopady Trumpovy celní politiky. MMF sice v tuto chvíli recesi nepředpokládá, ale pokud budou cla trvat déle, hrozí strukturální změny v obchodních tocích a napětí ve výrobních řetězcích, zejména v klíčových sektorech jako technologie a průmysl.

Trump zároveň znovu zpochybňuje nezávislost Fedu, čímž vyvolává dodatečné nejistoty kolem americké měnové politiky. Obavy z možného politického zasahování do centrální banky vyjádřil například i prezident chicagského Fedu Austan Goolsbee.

Podle analytiků zůstává zásadní otázkou, zda bude Trumpova administrativa ochotná vyjednávat, nebo zda bude eskalace cel pokračovat. Setkání ministrů financí G20, které se koná právě tento týden, tak může být prvním testem, zda se světové mocnosti dokážou shodnout na zmírnění napětí a zabránit další destabilizaci globální ekonomiky.