Trumpova administrativa zvažuje zmírnění cel, aby zmírnila tlak na americký automobilový průmysl
Výrobci varují, že současná cla ohrožují zisky, výrobu i pracovní místa
Trump zatím změnu oficiálně neohlásil, ale tlak průmyslu i volební cyklus situaci vyostřují
Tento krok přichází v době, kdy výrobci aut čelí výrazným nákladovým tlakům a opakovaně varují, že současná podoba cel může vést k propouštění pracovníků, snížení výrobních kapacit a zdražení vozidel na americkém trhu.
Podle informací od osob obeznámených s jednáními se zvažuje více variant, které by měly zmírnit negativní dopady celní politiky, aniž by došlo k narušení strategického cíle „Made in USA“. Vzhledem k tomu, že sektor automobilového průmyslu je úzce provázaný napříč Severní Amerikou, mají případné změny potenciál ovlivnit celé dodavatelské řetězce.
Jedna z aktuálně zvažovaných možností počítá s tím, že by automobily a autodíly, které již podléhají celním poplatkům, nebyly dále zatíženy dodatečnými odvody z dovozu oceli a hliníku. Tento princip známý jako „stohování“ cel zvyšuje finální náklady výrobcům, kteří již tak čelí vyšším výdajům kvůli globálním turbulencím v obchodních vztazích.
Jeho odstranění by mohlo vést ke snížení nákladů na komponenty a částečnému obnovení důvěry výrobců, kteří od zavedení celních opatření museli upravit své výrobní i investiční plány.
Další návrh, který je momentálně v jednání, by mohl plně osvobodit od cel ty automobilové díly, které splňují podmínky obchodní dohody USMCA(Spojené státy – Mexiko – Kanada). Dle současných plánů měly být zdaněny i komponenty vyrobené v Kanadě a Mexiku, pokud nepocházejí přímo z USA, což by přineslo významné logistické a účetní komplikace. Změna by znamenala návrat k jednodušším pravidlům, která jsou pro výrobce lépe predikovatelná a snáze kontrolovatelná.
Zdroj: Getty images
Výrobci varují před dopady na výrobu a zaměstnanost
Zástupci detroitských automobilek a dalších producentů automobilových dílů už delší dobu apelují na administrativu, aby přehodnotila rozsah plánovaných celních opatření. Argumentují tím, že současná podoba cel dopadá především na levné komponenty, které tvoří základní části vozidel prodávaných na americkém trhu. Zvýšené náklady by se podle nich dříve či později promítly do koncových cen vozidel a mohly by vést ke snížení poptávky, poklesu marží i omezování výroby.
Současně se objevují také hlasy, že zdanění dílů vyráběných mimo USA, byť v rámci USMCA, je v rozporu s cílem posílit severoamerickou spolupráci a spíše destabilizuje celý trh.
Někteří analytici upozorňují, že Trumpova celní politika se vyznačuje velkou proměnlivostí, a nelze proto jednoznačně říci, zda dojde ke schválení některého z aktuálně projednávaných návrhů. Je však zřejmé, že rostoucí tlak ze strany průmyslu a blížící se volby mohou vést ke zmírnění některých nejtvrdších opatření.
Trump zatím veřejně změnu neohlásil
Přestože prezident Trump byl ve středu v Oválné pracovně dotázán, zda zvažuje změnu celní politiky vůči automobilkám, jeho odpověď byla opatrná a spíše naznačovala možnost dalšího zpřísnění opatření. „Ne, nyní o tom neuvažujeme, ale v určitém okamžiku by se mohla zvýšit,“ prohlásil s tím, že jeho cílem je, aby se auta pro americký trh vyráběla přímo ve Spojených státech.
Tento výrok může být vnímán jako tlak na relokaci výroby, zároveň však posiluje nejistotu ohledně budoucího nastavení obchodní politiky. Zástupci amerických automobilek se obávají, že nepředvídatelné změny pravidel mohou odradit investory a narušit dodavatelské řetězce, jejichž propojenost napříč kontinentem je klíčová pro efektivní výrobu.
Podle některých zdrojů se očekává, že Trump příští týden navštíví Michigan, jedno z tradičních center americké automobilové výroby. Není vyloučeno, že právě při této příležitosti dojde k upřesnění postojů administrativy a případnému oznámení konkrétních kroků.
Trh očekává další vývoj
Změny v celní politice by měly zásadní dopad na hospodaření automobilek i ceny vozidel pro spotřebitele. V případě snížení cel by mohlo dojít k uvolnění napětí v sektoru, obnovení důvěry v dodavatelské řetězce a posílení investic do americké výroby. Pokud však zůstanou současná opatření v platnosti, hrozí další zvyšování nákladů, omezení nabídky a negativní dopad na zaměstnanost.
Závěrem lze říci, že diskuse o zmírnění cel ukazuje na pragmatický obrat v přístupu administrativy – zejména s ohledem na realitu propojené severoamerické výroby. Jaký bude skutečný výsledek, ukáže až rozhodnutí prezidenta a jeho týmu v příštích týdnech.
Zdroj: Bloomberg
Tento krok přichází v době, kdy výrobci aut čelí výrazným nákladovým tlakům a opakovaně varují, že současná podoba cel může vést k propouštění pracovníků, snížení výrobních kapacit a zdražení vozidel na americkém trhu.Podle informací od osob obeznámených s jednáními se zvažuje více variant, které by měly zmírnit negativní dopady celní politiky, aniž by došlo k narušení strategického cíle „Made in USA“. Vzhledem k tomu, že sektor automobilového průmyslu je úzce provázaný napříč Severní Amerikou, mají případné změny potenciál ovlivnit celé dodavatelské řetězce.Jedna z aktuálně zvažovaných možností počítá s tím, že by automobily a autodíly, které již podléhají celním poplatkům, nebyly dále zatíženy dodatečnými odvody z dovozu oceli a hliníku. Tento princip známý jako „stohování“ cel zvyšuje finální náklady výrobcům, kteří již tak čelí vyšším výdajům kvůli globálním turbulencím v obchodních vztazích.Jeho odstranění by mohlo vést ke snížení nákladů na komponenty a částečnému obnovení důvěry výrobců, kteří od zavedení celních opatření museli upravit své výrobní i investiční plány.Další návrh, který je momentálně v jednání, by mohl plně osvobodit od cel ty automobilové díly, které splňují podmínky obchodní dohody USMCA . Dle současných plánů měly být zdaněny i komponenty vyrobené v Kanadě a Mexiku, pokud nepocházejí přímo z USA, což by přineslo významné logistické a účetní komplikace. Změna by znamenala návrat k jednodušším pravidlům, která jsou pro výrobce lépe predikovatelná a snáze kontrolovatelná.Výrobci varují před dopady na výrobu a zaměstnanostZástupci detroitských automobilek a dalších producentů automobilových dílů už delší dobu apelují na administrativu, aby přehodnotila rozsah plánovaných celních opatření. Argumentují tím, že současná podoba cel dopadá především na levné komponenty, které tvoří základní části vozidel prodávaných na americkém trhu. Zvýšené náklady by se podle nich dříve či později promítly do koncových cen vozidel a mohly by vést ke snížení poptávky, poklesu marží i omezování výroby.Současně se objevují také hlasy, že zdanění dílů vyráběných mimo USA, byť v rámci USMCA, je v rozporu s cílem posílit severoamerickou spolupráci a spíše destabilizuje celý trh.Někteří analytici upozorňují, že Trumpova celní politika se vyznačuje velkou proměnlivostí, a nelze proto jednoznačně říci, zda dojde ke schválení některého z aktuálně projednávaných návrhů. Je však zřejmé, že rostoucí tlak ze strany průmyslu a blížící se volby mohou vést ke zmírnění některých nejtvrdších opatření.Trump zatím veřejně změnu neohlásilPřestože prezident Trump byl ve středu v Oválné pracovně dotázán, zda zvažuje změnu celní politiky vůči automobilkám, jeho odpověď byla opatrná a spíše naznačovala možnost dalšího zpřísnění opatření. „Ne, nyní o tom neuvažujeme, ale v určitém okamžiku by se mohla zvýšit,“ prohlásil s tím, že jeho cílem je, aby se auta pro americký trh vyráběla přímo ve Spojených státech.Tento výrok může být vnímán jako tlak na relokaci výroby, zároveň však posiluje nejistotu ohledně budoucího nastavení obchodní politiky. Zástupci amerických automobilek se obávají, že nepředvídatelné změny pravidel mohou odradit investory a narušit dodavatelské řetězce, jejichž propojenost napříč kontinentem je klíčová pro efektivní výrobu.Podle některých zdrojů se očekává, že Trump příští týden navštíví Michigan, jedno z tradičních center americké automobilové výroby. Není vyloučeno, že právě při této příležitosti dojde k upřesnění postojů administrativy a případnému oznámení konkrétních kroků.Trh očekává další vývojZměny v celní politice by měly zásadní dopad na hospodaření automobilek i ceny vozidel pro spotřebitele. V případě snížení cel by mohlo dojít k uvolnění napětí v sektoru, obnovení důvěry v dodavatelské řetězce a posílení investic do americké výroby. Pokud však zůstanou současná opatření v platnosti, hrozí další zvyšování nákladů, omezení nabídky a negativní dopad na zaměstnanost.Závěrem lze říci, že diskuse o zmírnění cel ukazuje na pragmatický obrat v přístupu administrativy – zejména s ohledem na realitu propojené severoamerické výroby. Jaký bude skutečný výsledek, ukáže až rozhodnutí prezidenta a jeho týmu v příštích týdnech.