Tento optimismus se však v posledních týdnech vytratil. Místo něj se začaly objevovat názory, že Spojené státy ztrácejí své postavení dominantní ekonomické i geopolitické mocnosti. Pokles dolarového indexu DXY a ztráty na trzích jsou některými pozorovateli interpretovány jako potvrzení tohoto scénáře. Je však tato interpretace oprávněná?Politika, cla a obavy ze ztráty důvěryObavy se soustředí kolem tří hlavních bodů. Zaprvé, federální deficit USA je rekordně vysoký a dluh k HDP přesahuje 120 %, což je čtyřnásobek hodnoty z roku 1980. Čisté úrokové výdaje na tento dluh nyní dosahují přibližně 1 bilionu dolarů ročně. Zadruhé, USA jsou čím dál více závislé na zahraničních investorech a centrálních bankách, které financují vládní schodky a nákupy dluhopisů.Zatřetí, nástup prezidenta Donalda Trumpa do druhého funkčního období přinesl prudký obrat v zahraniční i obchodní politice. Zavedení „osvobozeneckých“ cel a izolacionistická rétorika vedly zahraniční investory k přehodnocení svého postoje vůči americkým kapitálovým trhům. Vznikla otázka: zůstane dolar bezpečným přístavem v globálně nestabilním světě?Podle některých komentátorů by mohl pokles důvěry vést až k dluhové krizi USA. Dolarový index DXY od začátku dubna oslabil téměř o 10 % a někteří analytici tvrdí, že jde o jasný signál odklonu od amerických aktiv. Tento výklad je však jen částí příběhu a může být přehnaně pesimistický.Tržní korekce není geopolitická změnaZvažme jiný pohled: propad akcií a následný pokles DXY mohou být důsledkem běžné tržní korekce po období nadhodnocení. Je všeobecně známo, že začátkem roku byly akcie technologických gigantů – zejména Mag-7 – značně nadhodnocené. Mnoho investorů začalo zpochybňovat masivní investice do infrastruktury umělé inteligence, které tyto firmy podnikaly, aniž by zatím vykazovaly odpovídající zisky.Další katalyzátor nervozity přišel začátkem dubna, kdy výnosy 10letých amerických státních dluhopisů vyskočily během několika dnů z 4,00 % na 4,50 % v reakci na zavedení cel. Tato změna výnosové křivky vedla k obavám ze zpomalení růstu, vyšších nákladů na obsluhu dluhu a případné restrukturalizace rozpočtové politiky. DXY následně poklesl, protože investoři začali přesouvat prostředky z amerických aktiv jinam – zejména do evropských a čínských akcií.DXY neříká celý příběhJe důležité si uvědomit, že index DXY není obchodně vážený dolarový index. Je složen ze šesti měn, přičemž více než 57 % váhy tvoří euro. To znamená, že pokud investoři přesouvají kapitál z amerických do evropských aktiv, euro posiluje a DXY klesá – aniž by to nutně znamenalo strukturální ztrátu důvěry v dolar.Americký Fed navíc publikuje širší obchodně vážený dolarový index, který lépe odráží realitu mezinárodního obchodu. Od začátku roku široký index klesl pouze o 4,8 %, zatímco DXY ztratil 8,3 %. Tento rozdíl ukazuje, že propad DXY může být z velké části technický a relativní vůči euru, nikoliv systémový.Výhled: dolar zůstává silnýNavzdory turbulencím zůstává americký trh státních dluhopisů největším a nejlikvidnějším na světě. I přes rekordní objemy vydaných dluhopisů je důvěra v jejich bezpečnost a stabilitu stále vysoká. Ačkoli krátkodobě mohou být investoři opatrní, dolar zůstává nejpravděpodobnější rezervní měnou.Navíc existují náznaky, že se investorská důvěra může začít obnovovat. Společnosti jako Microsoft [MSFT], Alphabet [GOOGL] [GOOG] a Meta [META] oznámily silné výsledky za první čtvrtletí roku 2025, což by mohlo vést k opětovnému zájmu o americké technologické akcie. Pokud se tak stane, lze očekávat, že dolarový index DXY opět posílí, čímž se vyvrátí teze o strukturálním úpadku americké měny.Obavy z oslabování dolaru a konce americké výjimečnosti mohou být zveličené. Pokles DXY je částečně technického rázu a úzce souvisí s korekcí nadhodnocených amerických akcií, zejména technologických gigantů. I přes politické turbulence a rozpočtové problémy zůstává dolar oporou globálních finančních trhů. Finanční trhy zůstávají volatilní, ale to neznamená, že americká dominance končí.