Trump zchladil kanadského premiéra: Cla zůstávají, obchodní dohoda v nedohlednu
Při úterním setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s novým kanadským premiérem Markem Carneyem v Oválné pracovně zaznělo jednoznačné poselství – cla na kanadské zboží se zatím snižovat nebudou.
Trump odmítl snížit cla na kanadské zboží po schůzce s Carneyem
Premiér Carney zdůraznil, že Kanada je největším zákazníkem USA
Vzájemná cla negativně ovlivňují obě ekonomiky a spotřebitele
Obchodní dohoda zůstává možná, ale zatím není na obzoru
Přestože šlo o první formální schůzku obou státníků, Trump okamžitě odmítl jakoukoli možnost ústupků. „Je to tak, jak to je,“ prohlásil prezident, když byl dotázán, zda ho Carney přesvědčil ke změně postoje.
Trump si v minulosti opakovaně stěžoval, že Kanada podle něj využívá Spojené státy, a před setkáním svůj postoj znovu vyjádřil prostřednictvím příspěvku na platformě Truth Social. Zde mimo jiné tvrdil, že USA dotují Kanadu částkou 200 miliard dolarů ročně, a připojil i narážku na údajnou bezplatnou vojenskou ochranu. Toto číslo však nemá žádný základ v oficiálních statistikách – podle údajů americké vlády činil obchodní deficit USA vůči Kanadě v roce 2024 pouze 35,7 miliardy dolarů.
Zdroj: Canva
Kanada zůstává klíčovým obchodním partnerem USA
Přes Trumpovy výroky je nepopiratelným faktem, že Kanada byla v roce 2024 největším odběratelem amerického zboží. Premiér Carney na to při schůzce upozornil a připomněl, že obnovení volného obchodu by bylo výhodné pro obě strany. Zdůraznil, že i přesto, že Spojené státy z Kanady více dovážejí než vyvážejí, obchod je prospěšný – zejména v oblastech, kde si obě země navzájem doplňují nedostatek domácích surovin a produktů.
V současné době však většina kanadského zboží podléhá 25% clu, pokud nesplňuje podmínky obchodní dohody mezi USA, Mexikem a Kanadou (USMCA), kterou Trump uzavřel během svého prvního funkčního období. Tato cla se týkají ocele, hliníku, automobilů i autodílů. Kanada odpověděla zavedením odvetných cel na americké zboží v hodnotě 43 miliard dolarů, mezi něž patří například whisky, sportovní potřeby a domácí spotřebiče.
Jednání probíhají, ale průlom je vzdálený
Přestože Carney vyzval Trumpa ke spolupráci na snižování celních bariér, sám připustil, že žádná dohoda v úterý oznámena nebude. Zdůraznil, že nejde o záležitost, která by se dala vyřešit jedním rozhovorem. „Jsou v tom zapojeny mnohem větší síly a bude to nějakou dobu trvat,“ řekl Carney.
Trump následně potvrdil, že jednání s Kanadou budou pokračovat, ale také odmítl možnost, že by Kanada mohla být v budoucnu začleněna do Spojených států, jak dříve naznačoval. „Kanada není na prodej,“ odpověděl premiér jasně a dodal, že názor Kanaďanů na tuto otázku se nezmění.
Přesto prezident Trump zůstává otevřený budoucímu dialogu. Na závěr setkání v Oválné pracovně uvedl, že „něco se může stát“ – čímž naznačil, že obchodní dohoda v dlouhodobém horizontu není vyloučena.
Zdroj: Canva
Nepodložená tvrzení vs. realita
Trumpova prohlášení o 200miliardové „dotaci“ Kanadě vyvolala kritiku nejen mezi odborníky, ale i u kanadského vedení. Neexistuje žádný důkaz, že by Spojené státy poskytovaly Kanadě finanční podporu v takovém rozsahu. Kromě toho Kanada patří mezi nejstabilnější a nejspolehlivější obchodní partnery USA, a její ekonomická provázanost se Spojenými státy je jednou z největších na světě.
Přesto Trump nadále trvá na své linii protekcionismu, kterou podpořil zavedením cel na téměř veškerý dovoz do USA. To zahrnuje mimo jiné 10% univerzální clo na většinu produktů, ale i specifické 25% sazby na vybrané komodity. Tento přístup vyvolal napětí nejen v Kanadě, ale i u dalších blízkých obchodních partnerů, jako jsou Japonsko, Jižní Korea či Evropská unie.
Jednání s Kanadou tak zůstávají jedním z důležitých testů Trumpovy celní politiky – a zároveň ilustrací složitosti mezinárodního obchodu, kde ekonomické zájmy často narážejí na politické ambice.
Současné napětí mezi Spojenými státy a Kanadou poukazuje na hlubší rozpory mezi protekcionistickou politikou prezidenta Trumpa a tradičně otevřeným obchodním přístupem obou zemí. Přestože Mark Carney během setkání zůstal diplomatický a zdůraznil význam kanadsko-amerického partnerství, realita vysokých cel a nejistoty na obou stranách hranice vytváří komplikované prostředí pro firmy i spotřebitele. Dlouhodobě totiž může eskalace obchodních bariér oslabit dodavatelské řetězce a poškodit ekonomický růst v obou zemích. Zda se podaří najít kompromis, bude záležet nejen na dalších jednáních, ale i na ochotě ustoupit od tvrdé rétoriky.
Přestože šlo o první formální schůzku obou státníků, Trump okamžitě odmítl jakoukoli možnost ústupků. „Je to tak, jak to je,“ prohlásil prezident, když byl dotázán, zda ho Carney přesvědčil ke změně postoje.Trump si v minulosti opakovaně stěžoval, že Kanada podle něj využívá Spojené státy, a před setkáním svůj postoj znovu vyjádřil prostřednictvím příspěvku na platformě Truth Social. Zde mimo jiné tvrdil, že USA dotují Kanadu částkou 200 miliard dolarů ročně, a připojil i narážku na údajnou bezplatnou vojenskou ochranu. Toto číslo však nemá žádný základ v oficiálních statistikách – podle údajů americké vlády činil obchodní deficit USA vůči Kanadě v roce 2024 pouze 35,7 miliardy dolarů.Kanada zůstává klíčovým obchodním partnerem USAPřes Trumpovy výroky je nepopiratelným faktem, že Kanada byla v roce 2024 největším odběratelem amerického zboží. Premiér Carney na to při schůzce upozornil a připomněl, že obnovení volného obchodu by bylo výhodné pro obě strany. Zdůraznil, že i přesto, že Spojené státy z Kanady více dovážejí než vyvážejí, obchod je prospěšný – zejména v oblastech, kde si obě země navzájem doplňují nedostatek domácích surovin a produktů.V současné době však většina kanadského zboží podléhá 25% clu, pokud nesplňuje podmínky obchodní dohody mezi USA, Mexikem a Kanadou , kterou Trump uzavřel během svého prvního funkčního období. Tato cla se týkají ocele, hliníku, automobilů i autodílů. Kanada odpověděla zavedením odvetných cel na americké zboží v hodnotě 43 miliard dolarů, mezi něž patří například whisky, sportovní potřeby a domácí spotřebiče.Jednání probíhají, ale průlom je vzdálenýPřestože Carney vyzval Trumpa ke spolupráci na snižování celních bariér, sám připustil, že žádná dohoda v úterý oznámena nebude. Zdůraznil, že nejde o záležitost, která by se dala vyřešit jedním rozhovorem. „Jsou v tom zapojeny mnohem větší síly a bude to nějakou dobu trvat,“ řekl Carney.Trump následně potvrdil, že jednání s Kanadou budou pokračovat, ale také odmítl možnost, že by Kanada mohla být v budoucnu začleněna do Spojených států, jak dříve naznačoval. „Kanada není na prodej,“ odpověděl premiér jasně a dodal, že názor Kanaďanů na tuto otázku se nezmění.Přesto prezident Trump zůstává otevřený budoucímu dialogu. Na závěr setkání v Oválné pracovně uvedl, že „něco se může stát“ – čímž naznačil, že obchodní dohoda v dlouhodobém horizontu není vyloučena.Nepodložená tvrzení vs. realitaTrumpova prohlášení o 200miliardové „dotaci“ Kanadě vyvolala kritiku nejen mezi odborníky, ale i u kanadského vedení. Neexistuje žádný důkaz, že by Spojené státy poskytovaly Kanadě finanční podporu v takovém rozsahu. Kromě toho Kanada patří mezi nejstabilnější a nejspolehlivější obchodní partnery USA, a její ekonomická provázanost se Spojenými státy je jednou z největších na světě.Přesto Trump nadále trvá na své linii protekcionismu, kterou podpořil zavedením cel na téměř veškerý dovoz do USA. To zahrnuje mimo jiné 10% univerzální clo na většinu produktů, ale i specifické 25% sazby na vybrané komodity. Tento přístup vyvolal napětí nejen v Kanadě, ale i u dalších blízkých obchodních partnerů, jako jsou Japonsko, Jižní Korea či Evropská unie.Jednání s Kanadou tak zůstávají jedním z důležitých testů Trumpovy celní politiky – a zároveň ilustrací složitosti mezinárodního obchodu, kde ekonomické zájmy často narážejí na politické ambice.Současné napětí mezi Spojenými státy a Kanadou poukazuje na hlubší rozpory mezi protekcionistickou politikou prezidenta Trumpa a tradičně otevřeným obchodním přístupem obou zemí. Přestože Mark Carney během setkání zůstal diplomatický a zdůraznil význam kanadsko-amerického partnerství, realita vysokých cel a nejistoty na obou stranách hranice vytváří komplikované prostředí pro firmy i spotřebitele. Dlouhodobě totiž může eskalace obchodních bariér oslabit dodavatelské řetězce a poškodit ekonomický růst v obou zemích. Zda se podaří najít kompromis, bude záležet nejen na dalších jednáních, ale i na ochotě ustoupit od tvrdé rétoriky.