Očekávání, že by taková dohoda mohla vést ke zmírnění amerických sankcí vůči Teheránu a otevřít cestu k obnovení vývozu íránské ropy, vyvolalo obavy z přebytku nabídky na globálním trhu. Tento sentiment dále zesílil po zprávách o nečekaném nárůstu zásob ropy ve Spojených státech.

Futures na severomořskou ropu Brent klesly o 1,49 dolaru (2,3 %) na 64,60 USD za barel, zatímco americká lehká ropa WTI ztratila 1,46 dolaru (rovněž 2,3 %) a obchodovala se za 61,69 USD za barel. Oba kontrakty tak navázaly na středeční pokles o 0,8 % a pokračovaly v sestupném trendu, který podpořil vývoj geopolitické situace i fundamentální data.

Očekávání, že Spojené státy a Írán mohou dosáhnout nové dohody o íránském jaderném programu, oživilo diskusi o návratu íránské ropy na mezinárodní trh. Podle íránského představitele citovaného televizní stanicí NBC News je Teherán ochoten přistoupit na kompromis výměnou za zrušení ekonomických sankcí. Tato vyjádření přišla krátce poté, co proběhlo čtvrté kolo rozhovorů v Ománu, kde obě strany jednaly o možnosti restartu jaderné dohody známé jako JCPOA.

Yuki Takashima, ekonom ze společnosti Nomura Securities, uvedl, že čerstvý výprodej ropy byl právě reakcí na možnost dohody. Zmírnění sankcí by podle něj mohlo narušit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou, která je v posledních měsících křehce udržována především díky omezením ze strany OPEC+.

Významným faktorem, který přispěl ke zhoršení nálady na trhu, byly také údaje o zásobách ropy v USA. Energetický informační úřad (EIA) uvedl, že zásoby v týdnu končícím 9. května vzrostly o 3,5 milionu barelů, přičemž analytici přitom očekávali pokles o 1,1 milionu barelů. Ještě vyšší nárůst zaznamenaly průmyslové statistiky API, podle nichž zásoby stouply o 4,3 milionu barelů. Tento vývoj signalizuje, že nabídka v USA převyšuje aktuální poptávku, což na trhu vyvolává tlak na pokles cen.

Tony Sycamore, analytik společnosti IG, ve svém komentáři upozornil, že trh se přiblížil k horní hranici svého nedávného obchodního rozpětí mezi 55 až 65 dolary za barel a nyní dochází k vybírání zisků. Podle něj bude trh i v příštích týdnech pravděpodobně omezený, pokud však nedojde k výraznému geopolitickému šoku, můžeme očekávat spíše pohyb směrem dolů, k úrovni 50 dolarů za barel.

K situaci se vyjádřila i Saúdská Arábie, která podle ministra zahraničí prince Faisala bin Farhana Al-Sauda plně podporuje americko-íránské rozhovory a doufá v pozitivní výsledek. Tento postoj největšího světového vývozce ropy může signalizovat snahu o stabilizaci situace a případnou koordinaci budoucích kroků v rámci aliance OPEC+.

Zajímavým momentem je skutečnost, že i přes tento vývoj Washington pokračuje v zavádění sankcí, tentokrát však zaměřených na oblasti mimo ropný sektor. Ve středu byly oznámeny nové sankce, které cílí na íránský program vývoje balistických raket, a v úterý postihly přibližně 20 společností napojených na ilegální vývoz ropy do Číny. Tento krok ukazuje, že i přes možnou dohodu zůstává tlak USA na Írán v určitých oblastech neměnný.

Organizace OPEC mezitím pokračuje ve zvyšování dodávek na trh, i když podle středečního prohlášení upravila svůj odhad růstu dodávek ze zemí mimo alianci OPEC+ směrem dolů. Tento krok může být vnímán jako signál, že i přes rostoucí nabídku panuje v organizaci opatrnost ohledně přebytku na trhu.

Vývoj kolem jaderné dohody s Íránem, spolu s nečekaným růstem zásob a přetrvávajícími nejistotami ohledně globální poptávky, tak tvoří složitý rámec pro investory v ropném sektoru. Krátkodobé pohyby cen pravděpodobně zůstanou volatilní a citlivé na další zprávy jak z oblasti diplomacie, tak z hlediska makroekonomických ukazatelů. Výsledná rovnováha mezi geopolitikou a fundamenty bude určující pro směr trhu v nadcházejících týdnech.