Diamantový průmysl, navzdory své odolnosti a tradici, čelí jedné z největších výzev své historie – kombinaci agresivní celní politiky USA a rostoucí konkurenci v podobě laboratorně pěstovaných diamantů (LGD), které mění pravidla hry.

Základní dovozní clo na broušené diamanty do Spojených států ve výši 10 % sice může na první pohled působit jako jen další z mnoha ekonomických nástrojů administrativy Donalda Trumpa, ale pro odvětví, které zpracovává více než polovinu světové poptávky právě v USA, jde o vážnou hrozbu. Zvláště když je celý dodavatelský řetězec extrémně komplexní – od těžby v Africe, přes obchodní uzly na Středním východě, až po brusírny a následné exporty zpět k výrobě šperků. Každé jedno clo, kontrola nebo zpoždění znamená výrazné navýšení nákladů.

Podle Karen Rentmeesters z Antwerp World Diamond Centre, která zastupuje více než 1 400 společností, jsou cla jen posledním úderem v sérii výzev, kterým diamantový průmysl čelí. Suroviny jako zlato a měď byly z celních opatření vyňaty, a proto se snaží i diamantová komunita vyjednat pro své zboží stejné výjimky. Argumentuje přitom tím, že volné diamanty lze klasifikovat jako surovinu, která bez šperkařského zpracování nemá pro koncového zákazníka smysl.

Do hry ale vstupuje ještě silnější proměnná – laboratorně vypěstované diamanty, které jsou chemicky identické s těmi přírodními, avšak stojí až o 80 % méně. Zlomovým okamžikem byl rok 2021, kdy společnost Pandora, světově největší šperkařská značka podle objemu, přestala prodávat přírodní diamanty a plně se přeorientovala na LGD. Tento krok poslal jasný signál trhu: změna je nejen možná, ale už nastala.

Studie společnosti The Knot z roku 2025 ukázala, že více než polovina zásnubních prstenů v USA obsahuje laboratorní diamanty. A co víc, podle generálního ředitele Pandory Alexandera Lacika trend není jen módní záležitostí, ale hlubší strukturální změnou. Nižší cena LGD otevírá svět diamantů širšímu publiku a snižuje vstupní bariéru do segmentu luxusního zboží.

Důsledky jsou zřejmé – od svého vrcholu v březnu 2022 klesla cena přírodních těžebních diamantů téměř o 60 %. Někteří analytici však tvrdí, že trh se začíná stabilizovat. Paul Zimnisky upozorňuje, že spotřebitelé si začínají všímat rozdílů, zejména pokud jde o velké kameny. Tří- až pětikarátový LGD lze pořídit za zlomek ceny přírodního diamantu, což přirozeně tlačí na další pokles hodnoty.

Právě rozdíl v hodnotě však může pomoci rozlišit oba produkty na trhu. Pokud průmysl dokáže přesvědčit zákazníky, že přírodní diamant má vyšší emocionální i investiční hodnotu, má stále šanci. Jak říká Zimnisky, diamant není praktický nákup, ale hluboce emoční rozhodnutí, spojené s příběhem, výjimečností a trvalostí. V tom může být jeho naděje na přežití.

Společnosti si to začínají uvědomovat. De Beers, jeden z největších hráčů v těžbě diamantů, se rozhodl uzavřít svou značku laboratorních diamantů Lightbox a vrací se zpět k podpoře přírodních kamenů. Generální ředitel Al Cook to komentoval slovy, že klesající hodnota LGD podtrhuje rozdíl mezi umělými a přírodními kameny. Tento krok přichází v době, kdy mateřská společnost Anglo American plánuje prodej De Beers a hledá nové strategické partnery.

Ani širší luxusní sektor se nevyhýbá výzvám. Po pandemickém boomu přichází zpomalení, zejména v Číně. Přesto segment vysokého šperkařství zůstává silný, protože je méně cyklický a zaměřený na ultrabohatou klientelu. To potvrzují i výsledky skupiny Richemont, která vlastní značky jako Cartier či Van Cleef & Arpels – dvojciferný růst tržeb v prémiové divizi Jewellery Maisons překonal očekávání.

Diamantový průmysl se tak nachází v přechodové fázi. Musí najít nové způsoby, jak oslovit zákazníky, komunikovat hodnotu a příběh, a zároveň čelit globálním tlakům jako cla, nové technologie a měnící se preference spotřebitelů. V sázce je nejen budoucnost celého odvětví, ale i jeho schopnost udržet si výjimečnost v rychle se měnícím světě.