Investoři totiž současně zpracovávali i jestřábí postoj Federálního rezervního systému (Fed), který výrazně posílil americký dolar. Právě silnější dolar zpravidla snižuje atraktivitu drahých kovů, protože je činí relativně dražšími pro držitele jiných měn. Spotová cena zlata klesla o 0,5 % na 3 353,92 USD za unci, zatímco srpnové futures oslabily o 1,1 % na 3 369,77 USD za unci.

I přes zvýšenou globální averzi k riziku, kterou vyvolaly obavy z možného vojenského střetu mezi USA a Íránem, zůstalo zlato pod tlakem. Agentura Bloomberg ve středu informovala, že vysocí američtí představitelé zvažují vojenský úder proti Íránu, přičemž víkend se podle některých zdrojů jeví jako potenciální termín. Tato situace přitahuje pozornost investorů na celém světě, protože by mohla významně ovlivnit ceny energetických komodit, bezpečnost globálních dodavatelských řetězců i náladu na trzích.

Napětí mezi USA a Íránem opět vzrostlo poté, co íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí odmítl požadavky prezidenta Trumpa na bezpodmínečnou kapitulaci. Ve svém vyjádření prohlásil, že „Íránu nelze vnutit ani mír, ani válku“. Prezident Trump pak ve středu uvedl, že Írán „může, ale nemusí zaútočit“, čímž si záměrně ponechal otevřený prostor pro rozhodnutí v poslední chvíli. Tato nejasnost jen prohlubuje nejistotu na trzích.

Navzdory těmto napjatým okolnostem se zlato v posledních dnech nedokázalo odrazit směrem vzhůru. Investoři totiž zároveň reagují na poslední rozhodnutí Fedu, který ponechal úrokové sazby beze změny a přerušil plánované snižování sazeb. Šéf Fedu Jerome Powell varoval, že obchodní cla prezidenta Trumpa mohou přispět ke zvýšení inflace a ztížit měnovou politiku. Tento přístup posílil dolar, čímž vytvořil tlak na drahé kovy.

Nižší úrokové sazby jsou obvykle pro zlato pozitivním faktorem, protože snižují oportunitní náklady držení tohoto nevýnosného aktiva. Když však centrální banka zaujme přísnější postoj, jako tomu bylo nyní, investoři hledají výnosy jinde a zlato oslabuje. Tento paradox – geopolitické napětí na jedné straně a měnová politika na straně druhé – vede ke složitému rozhodování investorů, kteří běžně v obdobích nejistoty hledají útočiště právě ve zlatě.

Naopak platině se daří mimořádně dobře. Během čtvrteční asijské seance dosáhla její cena desetiletého maxima. Futures na platinu sice nakonec klesly o 0,5 % na 1 313 USD za unci, ale předtím dosáhly nejvyšší hodnoty od září 2014. Za tímto růstem stojí omezená nabídka a silná poptávka – zejména ze strany čínských výrobců šperků a průmyslových odběratelů. Nízké zásoby na trhu a vysoké leasingové sazby přispívají k omezené dostupnosti, což zvyšuje atraktivitu tohoto kovu jako alternativy ke zlatu.

Pozitivní zprávy z platinového sektoru z konce května dále podnítily nákupy a ukazují, že investoři hledají nové možnosti zajištění proti inflaci a volatilním měnovým trhům. Tento vývoj ukazuje, že platina začíná opět získávat na významu nejen jako průmyslový kov, ale i jako strategické investiční aktivum.

Další drahé kovy však zaznamenaly pokles. Stříbrné futures se propadly o 1,5 % na 36,665 USD za unci, což ukazuje na širší korekci v segmentu drahých kovů. Na trhu s průmyslovými kovy se také projevila reakce na rozhodnutí Fedu – měděné futures na Londýnské burze kovů klesly o 0,3 % na 9 644,35 USD za tunu, zatímco americké měděné futures oslabily o 0,7 % na 4,8205 USD za libru. Tento vývoj potvrzuje, že dolarová síla momentálně převažuje nad fundamenty, které by jinak podporovaly vyšší ceny komodit.

Celkově tak trh s kovy čelí tlaku z více stran: na jedné straně geopolitické napětí, které by běžně vedlo k růstu bezpečných aktiv, a na straně druhé přísnější měnová politika, která přináší sílící dolar a snižuje atraktivitu komodit denominovaných v americké měně. V následujících dnech bude klíčové sledovat, jak se situace kolem Íránu a Fedu vyvine a zda platina udrží svůj rostoucí trend i v prostředí zvýšené globální nejistoty.