Přestože Spojené státy o víkendu zaútočily na tři íránská jaderná zařízení a eskalovaly tak napětí na Blízkém východě, reakce trhů zůstala zatím překvapivě umírněná. Ceny ropy krátce dosáhly pětiměsíčního maxima, dolar posílil a akcie v pondělí mírně oslabily, ale žádné dramatické výkyvy nenastaly. Investoři i analytici totiž vyhlížejí, zda Írán odpoví, a pokud ano, jakým způsobem.Měnoví stratégové a investiční analytici se shodují v tom, že klíčová bude právě další reakce Teheránu. Podle Carol Kong z Commonwealth Bank of Australia se cenové pohyby zatím drží na uzdě, protože trhy vyhodnocují eskalaci jako potenciálně krátkodobou. Zároveň ale upozorňuje, že rizika jsou vychýlena směrem k možnému posílení tzv. bezpečných měn, pokud by došlo k dalšímu zhoršení situace. Změna výhledu na měnových trzích, zejména pokles pravděpodobnosti snížení sazeb Fedu, naznačuje, že trhy zvažují možné inflační dopady konfliktu, a nikoli pouze geopolitická rizika.Charu Chanana ze Saxo Bank v Singapuru upozorňuje na zajímavý psychologický faktor: zatímco útoky USA na Írán mohly působit jako náhlý šok, část investorů je vnímá spíše jako jednorázovou událost. Opatrný příliv do bezpečných aktiv – například zlata, státních dluhopisů nebo švýcarského franku – naznačuje, že většina trhu očekává, že se nejedná o začátek širší války. V některých případech může být podle ní dokonce vnímáno, že útok na íránská jaderná zařízení snížil dlouhodobé riziko, pokud bude íránský jaderný program výrazně oslaben.Přesto ale analytici varují před přílišným klidem na trzích. Jakýkoli náznak odvety ze strany Íránu nebo přímá hrozba blokády Hormuzského průlivu – klíčové trasy pro světové dodávky ropy – by mohl situaci rychle změnit. Stačil by jediný krok, který by signalizoval větší napětí v oblasti dopravy nebo obchodu, a trhy by musely své dosavadní odhady přehodnotit.Podle Prashanta Newnahy z TD Securities zůstává vývoj cen na trzích „umírněný“ a naznačuje, že investoři věří v omezený rozsah konfliktu. Jeho pohled reflektuje určitou důvěru, že vyhrocení situace může paradoxně vést ke snaze o deeskalaci. Taková logika není na finančních trzích výjimečná – často se totiž stává, že po silném vojenském gestu následuje diplomatická aktivita a zmírnění napětí.Na japonském trhu si investoři podle Shoki Omoriho z Mizuho Securities zachovali opatrnost. Spekulace na pohyb japonských státních dluhopisů po nedávném snížení emisí 20letých bondů byly umocněny geopolitickým vývojem. Investoři se však kvůli nejistotě zdráhali zaujmout silnější pozice. Navíc pohyby amerických úrokových sazeb a posílení dolaru situaci ještě zkomplikovaly.Další analytik, Vasu Menon z OCBC, upozorňuje, že mnohé bude záležet na postoji íránského vedení. Zatímco Teherán zatím přímo neodpověděl, prezident Trump varoval, že jakákoli odveta bude mít vážné důsledky. Tento signál může Teherán odradit od přímé reakce – což by mohlo situaci stabilizovat. Menon však dodává, že investoři by se neměli nechat ukolébat. Očekává zvýšenou volatilitu nejen v následujících dnech, ale i týdnech, zejména kvůli nejasnému směru americké celní politiky a dalšímu vývoji v oblasti energetiky.Pokud by se situace přece jen zhoršila, mohla by znovu získat na atraktivitě bezpečná aktiva, zejména zlato. Podle OCBC by cena zlata mohla během 12 měsíců vystoupat až na 3 900 dolarů za unci, a to nejen kvůli geopolitice, ale také kvůli dlouhodobé diverzifikaci centrálních bank od amerického dolaru. Ve světě plném nejistoty je totiž zlato stále jedním z mála aktiv, která v krizových momentech získávají na hodnotě.Závěrem lze říci, že i když se reakce trhů na víkendovou eskalaci zatím jeví jako klidná, pod povrchem se skrývá napětí. Investoři sice zůstávají ve vyčkávacím režimu, ale pokud Írán zareaguje silně nebo dojde k narušení energetických dodávek, mohou se finanční trhy velmi rychle ocitnout ve víru paniky. Nadcházející dny tak budou zkouškou toho, jak křehká může být rovnováha mezi očekáváním a realitou.