Podle dat organizace Conference Board, zveřejněných v úterý, klesl index spotřebitelské důvěry na hodnotu 93 bodů, což znamená pokles o 5,4 bodu oproti květnu. Tento propad je výraznější, než očekávali ekonomové, kteří podle agentury FactSet odhadovali pouze mírné zhoršení o jeden bod.Důvěra klesla napříč celým politickým spektrem, ale nejvíce se snížila u republikánských respondentů. To odráží zvýšené napětí spojené s aktuální hospodářskou politikou prezidenta Donalda Trumpa a s geopolitickými událostmi, včetně přetrvávající nestability na Blízkém východě. Ačkoli počáteční dohoda mezi USA a Čínou o snížení cel přinesla krátkodobou úlevu, spotřebitelé nyní reagují na novou vlnu nejistoty, která opět zvyšuje obavy z budoucího vývoje ekonomiky.Celní politika zvyšuje nejistotu i odklady nákupůJedním z hlavních faktorů, který podle průzkumu ovlivňuje náladu amerických domácností, jsou cla. Tato témata dominují obavám mnohem více než sociální nepokoje či zahraničněpolitické události. Spotřebitelé si nejvíce všímají toho, jak cla ovlivní ceny zboží a jejich rozpočty. Senior ekonomka Stephanie Guichard z Conference Board uvedla, že cla jsou často vnímána jako přímé riziko pro vývoj inflace i spotřebitelskou sílu.Spotřebitelé se začínají přizpůsobovat nové realitě a odkládají větší nákupy, zejména v oblasti elektroniky a nemovitostí. Přesto zájem o dražší položky, jako jsou automobily nebo spotřebiče, zatím přetrvává. Tento paradox částečně odráží přístup mnoha domácností: neutrální postoj k ekonomice, ale větší opatrnost při plánování výdajů, dokud nebude jasné, jak se ceny a podmínky vyvinou.Rostou obavy z možné receseZnepokojivým signálem je i to, že více respondentů očekává recesi během příštích 12 měsíců. Zároveň se snižuje optimismus ohledně pracovních vyhlídek, růstu příjmů a celkových podnikatelských podmínek. Ekonomové upozorňují, že i když dopad nových cel zatím není výrazně patrný v hlavních inflačních statistikách, změny cen u konkrétních položek už začínají být viditelné. Předseda Fedu Jerome Powell nedávno poukázal například na zdražování elektroniky.Rostoucí ekonomická nejistota má vliv i na nákupní chování – lidé více váhají, zda investovat do nákladnějších položek, a často tak činí pouze v případě, že je to nezbytné. Tuto situaci popsala jako „ekonomiku nadměrné opatrnosti“ i Heather Long, hlavní ekonomka Navy Federal Credit Union. Spotřebitelé podle ní zůstávají v pozici pozorovatelů a o větších nákupech rozhodují velmi uvážlivě.Budoucí vývoj zůstává nejistýZatímco část domácností i firem stále doufá v ekonomickou stabilizaci, celkový sentiment se spíše zhoršuje. Důvěra spotřebitelů je totiž klíčovým indikátorem, který často předznamenává budoucí vývoj spotřebitelských výdajů, a tím i širšího hospodářského výkonu. Pokud bude nálada domácností nadále klesat, může to ovlivnit i ochotu podniků investovat nebo přijímat nové zaměstnance.Přestože zatím nedošlo k prudkému propadu v klíčových ekonomických ukazatelích, signály z průzkumů naznačují, že veřejnost začíná být obezřetnější. Pro politické i ekonomické rozhodovatele to znamená výzvu – udržet důvěru spotřebitelů v čase, kdy se hromadí tlak ze všech stran: od globálních konfliktů po domácí politické nejistoty.ekonomické či politické impulzy. Ať už půjde o další změny celní politiky, vývoj inflace nebo geopolitické události, tyto faktory mohou spotřebitele přimět k ještě větší opatrnosti. Ekonomové proto upozorňují, že i menší negativní signály mohou mít neúměrně velký dopad na náladu veřejnosti a tím i na spotřebitelské chování.Jedním z rizik je, že pokud spotřebitelé začnou dlouhodobě omezovat své výdaje, může to zasáhnout širší ekonomiku. V USA tvoří spotřebitelské výdaje přibližně dvě třetiny HDP, a jakékoli zpomalení může rychle ovlivnit další sektory, od maloobchodu přes služby až po průmysl. To by mohlo vést ke zpomalení růstu, přehodnocení firemních investic i náboru pracovníků.Zásadní roli proto nyní hraje komunikace ze strany tvůrců politiky, ať už jde o centrální banku, nebo o vládní úřady. Jasná a předvídatelná sdělení mohou pomoci snížit nejistotu, kterou spotřebitelé aktuálně cítí. Naopak nekonzistentní rozhodování, prudké změny kurzů nebo rétorika vyvolávající strach mohou důvěru dál podkopat.Zda se důvěra spotřebitelů opět stabilizuje, bude záležet na celé řadě proměnných – od inflačního vývoje až po politickou stabilitu v zemi. Pokud se podaří udržet mírný růst reálných příjmů a vyhnout se výraznému zhoršení ekonomického výhledu, mohlo by dojít ke zlepšení nálady veřejnosti. Prozatím však zůstává situace křehká a vyžaduje pečlivé sledování.