Merz požaduje dohodu, ale Trump chce omezit dovoz aut
Brusel odmítá kvóty a chce jednat bez jednostranných ústupků
Německé automobilky ztrácejí miliony denně kvůli clům
EU hrozí odvetnými cly, připravuje balíček za 95 miliard eur
Automobilový průmysl v sevření cel: Merz naráží na realitu obchodní politiky USA
Kancléř Friedrich Merz čelí tvrdé realitě americko-evropských obchodních vztahů. Jeho snaha vyjednat s Washingtonem dohodu, která by ušetřila německý automobilový průmysl před vysokými cly, se podle unijních úředníků ukazuje jako iluzorní. Navzdory tlaku na Evropskou komisi, aby dosáhla obdobné dohody, jakou USA uzavřely s Velkou Británií, je zřejmé, že americký prezident Donald Trump považuje snížení dovozu německých aut za jednu z hlavních priorit.
Zdroj: Canva
Úředníci zapojení do vyjednávání uvedli, že Berlín podcenil Trumpovu ochotu přistoupit na ústupky pro německé výrobce. Ačkoli Merz požaduje rychlou dohodu zaměřenou na klíčová odvětví jako automobily, ocel a farmaceutika, právě tato odvětví jsou podle Bruselu nejproblematičtější. Trump totiž neusiluje o kompromis, ale o přesun výroby zpět do Spojených států a snížení dovozní závislosti. To, co by mělo být hlavní součástí dohody podle Merze, je podle Komise právě ten prvek, který bude nejtěžší vyjednat.
Rozdílné vize dohody: Brusel varuje před zkratkami
Na čtvrtečním summitu EU v Bruselu se tento rozpor jasně projevil. Zatímco Merz apeloval na Komisi, aby urychlila jednání s USA, úředníci vyjádřili obavy z přílišného spěchu a varovali před nevyváženou dohodou, která by mohla oslabit vyjednávací pozici Unie. Zejména možnost, že by dohoda zahrnovala výjimky v podobě kvót – podobně jako tomu bylo u Velké Británie – je podle diplomatů pro EU značně komplikovaná.
Velká Británie dosáhla snížení cel na prvních 100 000 exportovaných vozidel, což pro EU, se stovkami milionů obyvatel a desítkami výrobců, není snadno aplikovatelné. Takový režim by vedl k vnitřnímu sporu o přidělení kvót, což by mohlo celý proces zablokovat. Podle diplomatů má Komise mandát k dosažení co nejnižších cel, nikoli však k tomu, aby přistupovala na režim kvót či jiných výjimek, které by mohly poškodit jednotný trh.
Německý automobilový průmysl pod tlakem
Dopady cel na německý vývoz jsou značné. Automobilový sektor tvoří zhruba 5 % HDP země a USA jsou pro něj druhým největším trhem hned po Velké Británii. V roce 2024 bylo z EU do USA vyvezeno přes 750 000 automobilů v hodnotě téměř 39 miliard eur, zatímco opačným směrem to bylo jen 169 000 vozidel za 7,8 miliardy eur. Asymetrie ve vývozu a dovozu je tedy výrazná a Spojené státy mají podle Trumpovy administrativy důvod k obchodním protiopatřením.
Zvláště optimistické je BMW(BMW.DE), které loni vyvezlo ze svého amerického závodu ve Spartanburgu 225 000 vozidel v hodnotě přes 10 miliard dolarů, což z něj učinilo největšího vývozce aut z USA. Generální ředitel Oliver Zipse proto věří, že firma jedná „z pozice síly“. BMW i další německé automobilky, včetně Mercedes-Benz(MBG.DE), nyní tlačí na USA, aby povolily program vrácení cel, pokud firmy současně vyvážejí auta z USA zpět do Evropy. Takový systém by pomohl zmírnit ztráty způsobené současnými 25% cly na automobily.
Zdroj: Getty Images
Mezi optimismem a skepsí: Výrobci vyčkávají, Komise se brání tlaku
Zatímco Merz zůstává optimistický a aktivně lobbuje za dohodu – včetně schůzky s Trumpem, kde argumentoval, že německé značky vyrábějí přímo v USA –, někteří zástupci průmyslu už tak přesvědčeni nejsou. Podle jednoho z manažerů německé automobilky se vyjednávání „zdají být v slepé uličce“ a je frustrující, že EU „nechává čas plynout“.
EU je však připravena bránit se. V případě nevyvážené dohody pohrozila zavedením odvetných cel na americké zboží, přičemž již má v záloze balíček ve výši 95 miliard eur. Předchozí balíček v hodnotě 21 miliard eur byl zatím pozastaven. Obchodní síla EU s jejími 450 miliony obyvatel by podle diplomatů měla být větší než u Velké Británie – a Unie nechce být tlačena do kouta jen kvůli časovému tlaku nebo výhružkám.
Automobilový průmysl v sevření cel: Merz naráží na realitu obchodní politiky USAKancléř Friedrich Merz čelí tvrdé realitě americko-evropských obchodních vztahů. Jeho snaha vyjednat s Washingtonem dohodu, která by ušetřila německý automobilový průmysl před vysokými cly, se podle unijních úředníků ukazuje jako iluzorní. Navzdory tlaku na Evropskou komisi, aby dosáhla obdobné dohody, jakou USA uzavřely s Velkou Británií, je zřejmé, že americký prezident Donald Trump považuje snížení dovozu německých aut za jednu z hlavních priorit.Úředníci zapojení do vyjednávání uvedli, že Berlín podcenil Trumpovu ochotu přistoupit na ústupky pro německé výrobce. Ačkoli Merz požaduje rychlou dohodu zaměřenou na klíčová odvětví jako automobily, ocel a farmaceutika, právě tato odvětví jsou podle Bruselu nejproblematičtější. Trump totiž neusiluje o kompromis, ale o přesun výroby zpět do Spojených států a snížení dovozní závislosti. To, co by mělo být hlavní součástí dohody podle Merze, je podle Komise právě ten prvek, který bude nejtěžší vyjednat.Rozdílné vize dohody: Brusel varuje před zkratkamiNa čtvrtečním summitu EU v Bruselu se tento rozpor jasně projevil. Zatímco Merz apeloval na Komisi, aby urychlila jednání s USA, úředníci vyjádřili obavy z přílišného spěchu a varovali před nevyváženou dohodou, která by mohla oslabit vyjednávací pozici Unie. Zejména možnost, že by dohoda zahrnovala výjimky v podobě kvót – podobně jako tomu bylo u Velké Británie – je podle diplomatů pro EU značně komplikovaná.Velká Británie dosáhla snížení cel na prvních 100 000 exportovaných vozidel, což pro EU, se stovkami milionů obyvatel a desítkami výrobců, není snadno aplikovatelné. Takový režim by vedl k vnitřnímu sporu o přidělení kvót, což by mohlo celý proces zablokovat. Podle diplomatů má Komise mandát k dosažení co nejnižších cel, nikoli však k tomu, aby přistupovala na režim kvót či jiných výjimek, které by mohly poškodit jednotný trh.Německý automobilový průmysl pod tlakemDopady cel na německý vývoz jsou značné. Automobilový sektor tvoří zhruba 5 % HDP země a USA jsou pro něj druhým největším trhem hned po Velké Británii. V roce 2024 bylo z EU do USA vyvezeno přes 750 000 automobilů v hodnotě téměř 39 miliard eur, zatímco opačným směrem to bylo jen 169 000 vozidel za 7,8 miliardy eur. Asymetrie ve vývozu a dovozu je tedy výrazná a Spojené státy mají podle Trumpovy administrativy důvod k obchodním protiopatřením.Zvláště optimistické je BMW , které loni vyvezlo ze svého amerického závodu ve Spartanburgu 225 000 vozidel v hodnotě přes 10 miliard dolarů, což z něj učinilo největšího vývozce aut z USA. Generální ředitel Oliver Zipse proto věří, že firma jedná „z pozice síly“. BMW i další německé automobilky, včetně Mercedes-Benz , nyní tlačí na USA, aby povolily program vrácení cel, pokud firmy současně vyvážejí auta z USA zpět do Evropy. Takový systém by pomohl zmírnit ztráty způsobené současnými 25% cly na automobily.Mezi optimismem a skepsí: Výrobci vyčkávají, Komise se brání tlakuZatímco Merz zůstává optimistický a aktivně lobbuje za dohodu – včetně schůzky s Trumpem, kde argumentoval, že německé značky vyrábějí přímo v USA –, někteří zástupci průmyslu už tak přesvědčeni nejsou. Podle jednoho z manažerů německé automobilky se vyjednávání „zdají být v slepé uličce“ a je frustrující, že EU „nechává čas plynout“.EU je však připravena bránit se. V případě nevyvážené dohody pohrozila zavedením odvetných cel na americké zboží, přičemž již má v záloze balíček ve výši 95 miliard eur. Předchozí balíček v hodnotě 21 miliard eur byl zatím pozastaven. Obchodní síla EU s jejími 450 miliony obyvatel by podle diplomatů měla být větší než u Velké Británie – a Unie nechce být tlačena do kouta jen kvůli časovému tlaku nebo výhružkám.