Tento vývoj přichází v době, kdy se blíží důležitý termín – 9. červenec – kdy by mohly Spojené státy zavést nové celní sazby. Trhy tak reagují nadějí, že se podaří uzavřít nové dohody, které zabrání eskalaci obchodního napětí.

V pondělí v 03:05 ET (07:05 GMT) německý index DAX vzrostl o 0,5 %, francouzský CAC 40 přidal 0,2 % a britský FTSE 100 posílil o 0,1 %. Tento pozitivní začátek obchodního týdne navázal na příznivý vývoj v Asii, kde rovněž panovala naděje na zmírnění napětí ve světovém obchodu. Asijsko-pacifické trhy byly povzbuzeny oznámením, že Spojené státy dokončily obchodní dohodu s Čínou, přičemž dokument navazuje na předchozí jednání konaná v Ženevě.

Na druhé straně Atlantiku se zlepšila i situace mezi Kanadou a USA. Kanadská vláda v pondělí oznámila, že od 30. června zruší výběr daně z digitálních služeb a následně předloží zákon, který úplně zruší tento daňový rámec. Daň zavedena v roce 2020 byla terčem ostré kritiky ze strany Washingtonu, který ji označil za překážku efektivních jednání o širších obchodních a bezpečnostních vztazích. Tímto krokem Kanada vyslala silný signál, že chce obnovit konstruktivní dialog s americkými partnery a otevřít cestu k dohodě, jejímž cílem je vyřešit spory do 21. července.

Také v Evropské unii roste naděje na pokrok. Podle informací agentury Bloomberg sdělila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během uzavřeného summitu lídrům EU, že věří v dosažení obchodní dohody s USA před 9. červencem. Pokud by k dohodě nedošlo, Spojené státy mají připraveny cla ve výši až 50 % na většinu produktů dovážených z EU, zatímco evropský blok chystá vlastní protiopatření. Obě strany tak stojí před rozhodujícím okamžikem, kdy úspěšné uzavření dohody může zmírnit obchodní napětí, ale neúspěch by mohl vyvolat otevřený konflikt.

Přes pozitivní vývoj na burzách se však objevily i varovné signály z ekonomiky. Německý maloobchodní prodej v květnu klesl o 1,6 %, což je známkou, že spotřebitelé v největší ekonomice eurozóny zůstávají opatrní. Tento pokles znepokojuje investory, protože právě spotřeba domácností je klíčovým motorem ekonomického růstu. Kromě toho se čeká na další data o inflaci v Německu a Itálii – v celé eurozóně totiž inflace v květnu zpomalila na 1,9 %, což je pod dvouprocentním cílem Evropské centrální banky.

I přes červnové snížení úrokových sazeb ECB o 25 bazických bodů, prezidentka Christine Lagardeová zaujala poměrně jestřábí postoj, když naznačila, že další uvolňování měnové politiky již nemusí být nutné. Tento komentář byl překvapením a přispěl k posílení eura i mírnému přecenění očekávání ohledně vývoje sazeb v eurozóně.

V korporátní sféře se pozornost upřela na společnost Polar Capital, která oznámila 27% nárůst základního provozního zisku za finanční rok končící 31. března. Důležitým faktorem tohoto růstu byla vyšší průměrná hodnota spravovaných aktiv – o 17 % – což vedlo k růstu příjmů z poplatků za správu. Tento výsledek signalizuje, že správci aktiv zatím těží z tržní volatility a zájmu investorů o profesionální správu majetku.

Na komoditních trzích se ceny ropy v pondělí mírně snížily, protože obchodníci reagovali na zprávy o zmírnění napětí na Blízkém východě a vyhlídkách na zvýšení produkce v rámci skupiny OPEC+. V 03:05 ET klesly futures na ropu Brent o 0,4 % na 66,53 USD za barel a americká WTI klesla o 0,6 % na 65,12 USD. Přesto by ropa měla zakončit červen s více než 5% měsíčním růstem. Očekává se, že na zasedání 6. července OPEC+ oznámí další zvýšení produkce, což by bylo již páté navýšení od dubna.

Celkově lze říci, že evropské trhy vstoupily do nového týdne s pozitivní náladou, ale pod povrchem zůstává značná nejistota. Investoři s nadějí vyhlížejí možná obchodní řešení, zároveň však sledují zhoršující se domácí spotřebu a nepředvídatelný vývoj měnové politiky. Klíčové dny teprve přijdou – a trhy budou hledat jasné signály, zda se světové ekonomiky vydají cestou spolupráce, nebo konfliktu.