Cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla pod hranici 67 dolarů za barel, čímž prodloužila předchozí pokles, který činil 0,7 %. Tento vývoj na trhu s ropou přichází v době, kdy se investoři potýkají s nejistotou ohledně budoucnosti světového obchodu, geopolitického napětí a rostoucí produkce ropy v některých regionech.

Delegáti OPEC+ podle informací z trhu plánují při sobotním zasedání projednat možnost zvýšení těžby o více než 411 000 barelů denně v srpnu. Pokud k tomuto kroku dojde, bude to znamenat další fázi postupného ukončování produkčních škrtů, které kartel zavedl v době pandemie na podporu cen. Tento krok ale vyvolává obavy, že zvýšená nabídka na trhu může zatlačit ceny ještě níže, zvláště pokud nebude doprovázena stejně silným růstem poptávky.

Obchodníci se přitom kromě OPEC+ musí vyrovnávat i s politickými faktory. Nejnovější hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně zavedení nových cel na dovoz některých produktů opět rozkolísaly globální trhy. Trump oznámil, že jeho administrativa začne zasílat dopisy obchodním partnerům ještě před 9. červencem, ve kterých budou jednostranně oznámeny nové celní sazby. Tyto celní odvody mají vstoupit v platnost v srpnu a analytici upozorňují, že podobné obchodní napětí obvykle zvyšuje averzi investorů k riziku, což se může odrazit i na trhu s ropou.

Napětí na trzích v posledních týdnech výrazně ovlivňovalo i obavy z možného konfliktu mezi Izraelem a Íránem, který by mohl narušit klíčové dodavatelské řetězce. I když se situace mezitím částečně uklidnila, investoři stále sledují vývoj jaderných jednání mezi USA a Íránem. Podle serveru Axios se má příští týden v norském Oslu sejít americký vyslanec pro Blízký východ Steven Witkoff s íránským ministrem zahraničí Abbasem Araghchim. Cílem má být obnova jaderných rozhovorů, ale současně USA posilují sankční režim a pokračují v tlaku na Teherán, zejména v oblasti obchodování s ropou.

Na fundamentální úrovni zůstává trh s ropou křehký. Podle Susan Bell, senior viceprezidentky pro výzkum ve společnosti Rystad Energy, se z trhu postupně vytratily rizikové prémie a celkový stav fundamentů není příliš silný. „Absolutní fundamenty trhu převládají. Rizikové prémie zmizely a fundamenty jsou slabé, což se odráží v cenách,“ uvedla Bellová z kanceláře v Calgary.

Dalším významným faktorem, který ovlivňuje nabídku ropy, jsou mimořádné události v některých těžebních regionech. Lesní požáry v Kanadě, konkrétně poblíž oblasti Fort McMurray v Albertě, ohrožují těžbu ropných písků. Produkce v tomto regionu v květnu klesla na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Tento výpadek, spolu s nižší produkcí v Mexiku a trvajícím zákazem dovozu ropy z Venezuely, měl dočasně podpůrný efekt na ceny těžké ropy.

Vzhledem k těmto událostem zůstává budoucnost cen ropy nejistá. Zatímco z krátkodobého hlediska může trh reagovat na výroky politiků nebo mimořádné události, z dlouhodobého pohledu bude klíčová především rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Investoři i producenti nyní vyčkávají, jaké rozhodnutí padne na víkendovém zasedání OPEC+, a jak na něj zareagují trhy.

Rozhodnutí kartelu může výrazně ovlivnit i vývoj v dalších týdnech. Pokud bude navýšení produkce příliš razantní, může to vést k dalšímu poklesu cen. Naopak, umírněné navýšení nebo ponechání produkce na současné úrovni by mohlo přinést určitou stabilitu a poskytnout trhu čas na absorpci dosavadních změn.

Ve hře ale zůstává i faktor americké administrativy. Trumpova politika je pro trhy často nepředvídatelná a nové celní hrozby mohou vyvolat zvýšenou volatilitu nejen u akcií, ale i u komodit, jako je ropa. V kombinaci s geopolitickým napětím a probíhajícími jednáními s Íránem je tak pravděpodobné, že ropný trh bude v nejbližších týdnech i nadále velmi citlivý na jakékoli nové informace a signály.