Evropské trhy jsou smíšené kvůli nejistotě před termínem Trumpových obchodních dohod
Trump hrozí clem až 70 % a sankcemi vůči BRICS, což zvyšuje nervozitu
Německá průmyslová výroba překvapivě vzrostla
OPEC+ zvýší těžbu, ceny ropy klesají kvůli obavám z nadbytku
Důvodem je blížící se termín 9. července, který si americký prezident Donald Trump stanovil jako konečný pro uzavření obchodních dohod s klíčovými partnery. Pokud se dohody neuzavřou, Trump avizoval uvalení vyšších cel, což by mohlo znamenat návrat obchodního napětí, které v minulosti opakovaně rozkolísalo globální trhy.
V ranním pondělním obchodování v 03:05 ET (07:05 GMT) byl vývoj v Evropě smíšený – německý index DAX si připsal 0,3 %, francouzský CAC 40 vzrostl o 0,1 %, zatímco britský FTSE 100 klesl o 0,1 %. Tento vývoj odráží nejednoznačné signály ze světové politiky i z firemního sektoru a ukazuje, že investoři zůstávají opatrní.
Hlavní pozornost se soustředí na Trumpovo obchodní ultimátum. Prezident Spojených států oznámil, že 9. července je poslední den, kdy lze uzavřít dohody bez sankcí. Pokud se dohody nepodaří dokončit, od 1. srpna začne americká administrativa zasílat zemím diplomatické dopisy s informací o zvýšení celních sazeb. Přestože některé dohody jsou údajně „blízko uzavření“, zůstává nejisté, jak vysoká cla prezident skutečně zavede.
Zdroj: Getty Images
Trump v dubnu mluvil o clech ve výši 10 až 50 %, ale později zmínil, že by sazby mohly dosáhnout až 60 nebo 70 %, což investory zneklidňuje. Navíc pohrozil dodatečným clem 10 % pro země, které se připojí k „protiamerické politice“ skupiny BRICS, jejíž lídři právě vedou samostatná jednání o obchodu a měnách mimo dolar. Celkově tak vládne napětí, nejistota a obava z nové vlny protekcionismu.
Zatímco geopolitická situace zůstává napjatá, některé makroekonomické ukazatele v Evropě přinesly optimističtější tón. Zejména v Německu, kde v květnu průmyslová výroba vzrostla o 1,2 % oproti předchozímu měsíci, a to především díky automobilovému průmyslu a výrobě energie. Tyto údaje překonaly očekávání analytiků a naznačují možný návrat růstu v největší evropské ekonomice po slabém začátku roku.
Naopak ve Velké Británii zůstává trh s nemovitostmi utlumený. Ceny domů v červnu stagnovaly, jak ukázaly pondělní údaje společnosti Halifax. Revidované květnové statistiky navíc ukázaly pokles o 0,3 %, nikoli o původně hlášených 0,4 %. Trh reaguje na zvýšení daně z transakcí s nemovitostmi, která vstoupila v platnost v dubnu a zpomalila poptávku.
Na korporátní frontě zaujala pondělní zpráva o akvizici v technologickém sektoru. Francouzská softwarová společnost Capgemini oznámila, že za 3,3 miliardy dolarů převezme americkou outsourcingovou společnost WNS Holdings, která sídlí v New Yorku. Cílem této akvizice je vytvořit poradenskou platformu zaměřenou na transformaci provozu podniků pomocí umělé inteligence. Podle Capgemini má tato oblast obrovský investiční potenciál a může být jedním z hlavních motorů růstu v následujících letech.
Méně optimistická byla zpráva od energetického giganta Shell, který varoval, že ve druhém čtvrtletí očekává slabší výsledky. Příčinou mají být horší obchodní výsledky v segmentech integrovaného plynu a chemikálií, stejně jako slabší výkonnost v oblasti rafinace. Tato zpráva se přidala k obecně pesimistickému vývoji na ropném trhu.
Ceny ropy totiž klesly poté, co skupina OPEC+ o víkendu oznámila, že v srpnu zvýší produkci o 548 000 barelů denně, což je více, než se očekávalo. V reakci na to futures na ropu Brent klesly o 0,2 % na 68,18 USD za barel a futures na WTI ztratily 0,1 % na 66,46 USD. Skupina zároveň naznačila, že na svém dalším zasedání 3. srpna zváží další zvýšení produkce ve stejném rozsahu. Tím se postupně ruší dobrovolné omezení těžby o 2,2 milionu barelů denně, které mělo pomoci stabilizovat trh.
Zdroj: Getty Images
Tento krok OPEC+ tak přináší riziko nadměrné nabídky na trhu s ropou, zejména v situaci, kdy poptávka může být ohrožena zpomalujícím globálním růstem nebo dalšími důsledky obchodních válek.
Celkově je tedy nálada na evropských trzích smíšená a opatrná. Investoři bedlivě sledují vývoj v USA, zejména další kroky Trumpovy administrativy v otázce cel, a zároveň zvažují dopad makroekonomických i firemních zpráv na krátkodobé vyhlídky jednotlivých regionů. Do rozhodujícího data 9. července zbývá jen několik dní a trh čeká, zda se napětí uvolní, nebo naopak vyhrotí.
Důvodem je blížící se termín 9. července, který si americký prezident Donald Trump stanovil jako konečný pro uzavření obchodních dohod s klíčovými partnery. Pokud se dohody neuzavřou, Trump avizoval uvalení vyšších cel, což by mohlo znamenat návrat obchodního napětí, které v minulosti opakovaně rozkolísalo globální trhy.V ranním pondělním obchodování v 03:05 ET byl vývoj v Evropě smíšený – německý index DAX si připsal 0,3 %, francouzský CAC 40 vzrostl o 0,1 %, zatímco britský FTSE 100 klesl o 0,1 %. Tento vývoj odráží nejednoznačné signály ze světové politiky i z firemního sektoru a ukazuje, že investoři zůstávají opatrní.Hlavní pozornost se soustředí na Trumpovo obchodní ultimátum. Prezident Spojených států oznámil, že 9. července je poslední den, kdy lze uzavřít dohody bez sankcí. Pokud se dohody nepodaří dokončit, od 1. srpna začne americká administrativa zasílat zemím diplomatické dopisy s informací o zvýšení celních sazeb. Přestože některé dohody jsou údajně „blízko uzavření“, zůstává nejisté, jak vysoká cla prezident skutečně zavede.Trump v dubnu mluvil o clech ve výši 10 až 50 %, ale později zmínil, že by sazby mohly dosáhnout až 60 nebo 70 %, což investory zneklidňuje. Navíc pohrozil dodatečným clem 10 % pro země, které se připojí k „protiamerické politice“ skupiny BRICS, jejíž lídři právě vedou samostatná jednání o obchodu a měnách mimo dolar. Celkově tak vládne napětí, nejistota a obava z nové vlny protekcionismu.Zatímco geopolitická situace zůstává napjatá, některé makroekonomické ukazatele v Evropě přinesly optimističtější tón. Zejména v Německu, kde v květnu průmyslová výroba vzrostla o 1,2 % oproti předchozímu měsíci, a to především díky automobilovému průmyslu a výrobě energie. Tyto údaje překonaly očekávání analytiků a naznačují možný návrat růstu v největší evropské ekonomice po slabém začátku roku.Naopak ve Velké Británii zůstává trh s nemovitostmi utlumený. Ceny domů v červnu stagnovaly, jak ukázaly pondělní údaje společnosti Halifax. Revidované květnové statistiky navíc ukázaly pokles o 0,3 %, nikoli o původně hlášených 0,4 %. Trh reaguje na zvýšení daně z transakcí s nemovitostmi, která vstoupila v platnost v dubnu a zpomalila poptávku.Na korporátní frontě zaujala pondělní zpráva o akvizici v technologickém sektoru. Francouzská softwarová společnost Capgemini oznámila, že za 3,3 miliardy dolarů převezme americkou outsourcingovou společnost WNS Holdings, která sídlí v New Yorku. Cílem této akvizice je vytvořit poradenskou platformu zaměřenou na transformaci provozu podniků pomocí umělé inteligence. Podle Capgemini má tato oblast obrovský investiční potenciál a může být jedním z hlavních motorů růstu v následujících letech.Méně optimistická byla zpráva od energetického giganta Shell, který varoval, že ve druhém čtvrtletí očekává slabší výsledky. Příčinou mají být horší obchodní výsledky v segmentech integrovaného plynu a chemikálií, stejně jako slabší výkonnost v oblasti rafinace. Tato zpráva se přidala k obecně pesimistickému vývoji na ropném trhu.Ceny ropy totiž klesly poté, co skupina OPEC+ o víkendu oznámila, že v srpnu zvýší produkci o 548 000 barelů denně, což je více, než se očekávalo. V reakci na to futures na ropu Brent klesly o 0,2 % na 68,18 USD za barel a futures na WTI ztratily 0,1 % na 66,46 USD. Skupina zároveň naznačila, že na svém dalším zasedání 3. srpna zváží další zvýšení produkce ve stejném rozsahu. Tím se postupně ruší dobrovolné omezení těžby o 2,2 milionu barelů denně, které mělo pomoci stabilizovat trh.Tento krok OPEC+ tak přináší riziko nadměrné nabídky na trhu s ropou, zejména v situaci, kdy poptávka může být ohrožena zpomalujícím globálním růstem nebo dalšími důsledky obchodních válek.Celkově je tedy nálada na evropských trzích smíšená a opatrná. Investoři bedlivě sledují vývoj v USA, zejména další kroky Trumpovy administrativy v otázce cel, a zároveň zvažují dopad makroekonomických i firemních zpráv na krátkodobé vyhlídky jednotlivých regionů. Do rozhodujícího data 9. července zbývá jen několik dní a trh čeká, zda se napětí uvolní, nebo naopak vyhrotí.
Farmaceutický průmysl je jedním z klíčových sektorů, který těží z globálních demografických změn, zejména ze stárnutí populace. S rostoucí průměrnou...