Rychlejší růst cen než v předchozích měsících Inflace v Česku v červnu výrazně zrychlila a dosáhla hodnoty 2,9 % meziročně, což představuje nejvyšší úroveň letošního roku. Oproti květnu se tak tempo růstu spotřebitelských cen zvýšilo o 0,5 procentního bodu, potvrdil to Český statistický úřad , který zároveň navázal na svůj předběžný odhad z minulého týdne. K růstu inflace přispělo zejména zdražování služeb a potravin, zatímco ceny energií působily protiinflačně. Analytici i Česká národní banka s tímto vývojem předem počítali. Obě skupiny odborníků očekávají, že ve zbytku roku by tempo inflace mělo zpomalit, a to i díky doznívání předchozích cenových šoků a stabilizaci poptávky. <!– DIP popup–> Mezinárodní srovnání: Česko není v horních patrech Navzdory červnovému zrychlení zůstává Česko ve srovnání s dalšími zeměmi Evropy na 24. místě z 41 sledovaných států, stejně jako v květnu. Ukazuje to analýza investiční platformy Portu, která se opírá o mezinárodní cenové statistiky. Z okolních zemí mělo v červnu nižší inflaci pouze Německo, kde ceny meziročně vzrostly o 2 %. Naopak Rakousko zaznamenalo růst o 3,3 %, zatímco Polsko a Slovensko vykázaly shodnou inflaci ve výši 4,1 %. Tato čísla ukazují, že inflační tlaky v regionu zůstávají významné, ale Česká republika se v tomto ohledu pohybuje spíše ve středu evropského pole. Co zdražilo nejvíce a co naopak zlevnilo Při pohledu na jednotlivé položky je zřejmé, že největší podíl na inflaci měly služby, jejichž ceny vzrostly o 5 %, zatímco ceny zboží se zvýšily jen o 1,6 %. Na straně zlevnění byly hlavními tahouny energetické položky – pohonné hmoty zlevnily o 9,2 %, zemní plyn o 7,8 % a elektřina o 4,8 %. Bez těchto komodit by byla inflace ještě vyšší. Naopak potraviny a nealkoholické nápoje zdražily v průměru o 6,2 %, přičemž největší nárůst zaznamenalo nájemné, které vzrostlo o 6,3 %. Výrazné zdražení se objevilo také v segmentu rekreace a kultury, kde ceny stouply o 4,2 %. Dovolené s komplexními službami podražily dokonce o téměř 7 %, což může být důsledkem sezónního efektu a rostoucí poptávky po cestování. Výhled do dalších měsíců zůstává opatrný Přestože červnová inflace představuje letos nejvyšší úroveň, ekonomové očekávají postupné zpomalení růstu cen. Hlavní důvody zahrnují ustupující vliv loňských cenových šoků a stabilnější vývoj světových cen energií. Také měnová politika ČNB, která již dříve začala snižovat úrokové sazby, může mít mírně dezinflační dopad. Zároveň se ale nedá vyloučit, že v některých sektorech budou cenové tlaky přetrvávat, zejména u služeb a u položek spojených s domácí poptávkou. Vzhledem k tomu, že české domácnosti stále čelí tlaku na své rozpočty, může být další vývoj inflace významným faktorem i pro politiku centrální banky a vládní opatření v druhé polovině roku. Dopad na spotřebitele a domácnosti Růst cen, ač relativně mírný v porovnání s předchozími lety, má přímý dopad na kupní sílu domácností. Zdražování základních položek, jako jsou potraviny a nájemné, nutí stále více lidí pečlivěji plánovat své výdaje. Nižší růst cen zboží nedokáže plně kompenzovat vyšší náklady na služby a volnočasové aktivity. Pro mnoho domácností, zejména těch s dětmi nebo seniorů, tak zůstává inflace citelným faktorem, který omezuje jejich spotřebitelské chování. Role centrální banky a úrokových sazeb V reakci na vývoj inflace bude klíčová i další politika České národní banky . Ta již v minulých měsících začala snižovat úrokové sazby, což by mělo podpořit ekonomickou aktivitu a usnadnit přístup k úvěrům. Pokud ale bude inflace opět akcelerovat, může to zpomalit nebo zcela zastavit další snižování sazeb. ČNB proto pečlivě sleduje vývoj cen ve všech klíčových segmentech. Dlouhodobé trendy a strukturální změny Červnová inflace rovněž odráží hlubší strukturální změny v ekonomice. Rostoucí náklady na pracovní sílu, zejména ve službách, se promítají do koncových cen. Zároveň pokračuje trend přesunu spotřebitelských výdajů od zboží ke službám, což se od pandemie jen prohloubilo. Tyto změny naznačují, že inflace nemusí v příštích letech klesnout zpět na dřívější ultranízké úrovně, na které byla veřejnost zvyklá před rokem 2021. Význam informovanosti a finanční gramotnosti Pro veřejnost je nyní důležitější než kdy dříve sledovat reálný dopad inflace na každodenní život. Finanční gramotnost hraje klíčovou roli – lidé by měli rozumět nejen tomu, jak se inflace počítá, ale také jak chránit svou kupní sílu například vhodným spořením či investicemi. S ohledem na proměnlivý vývoj je pro domácnosti důležité mít přehled o aktuálním dění a schopnost pružně reagovat na měnící se podmínky.