Investoři i analytici se nyní zaměřují na nadcházející ekonomická data, která mohou ovlivnit další rozhodování centrálních bankéřů. Podle Jariho Stehna, hlavního ekonoma pro Evropu ve společnosti Goldman Sachs, budou právě tato čísla klíčová pro určení, zda bude nutné pokračovat v uvolňování měnové politiky.Zasedání ECB, které se uskuteční ve čtvrtek, zřejmě nepřinese žádné změny sazeb. Představitelé banky však budou bedlivě sledovat vývoj v zemích eurozóny, zejména v souvislosti s nejistotou kolem mezinárodního obchodu a obnovenými hrozbami cel ze strany Donalda Trumpa. Právě tato geopolitická rizika spolu s očekávanými ekonomickými ukazateli, jako jsou úvěrové průzkumy a předběžná data o podnikatelské aktivitě, pomohou ECB rozhodnout, zda se k dalšímu snižování vrátí už v září.Podle Davida Powella z Bloomberg Economics je pravděpodobné, že ECB bude ve vyčkávacím režimu i nadále, přičemž rozhodnutí o dalším kroku může přijít na podzim. Závěrečné prohlášení po červencovém zasedání by tak mohlo ponechat otevřenou možnost dalších kroků bez jasného závazku.Úvěrové podmínky a dopad cel pod drobnohledemJedním z nejdůležitějších ukazatelů pro měnovou politiku bude nadcházející čtvrtletní průzkum ECB o úvěrových podmínkách bank, první od doby, kdy Trump oznámil nové obchodní bariéry. Tyto výsledky poskytnou představu o tom, jak se změny promítly do chování bank i spotřebitelů a jaký efekt měly předchozí změny sazeb na úvěrovou aktivitu.Banky už dříve hlásily zpřísnění podmínek kvůli rostoucím rizikům, ale podle členky výkonné rady ECB Isabel Schnabelové nižší sazby podpořily poptávku po hypotékách. Pokud by nové výsledky průzkumu ukázaly výrazné zlepšení úvěrových podmínek i přes nejistoty, mohlo by to být vnímáno jako potvrzení účinnosti dosavadní politiky.Fabio Balboni z HSBC nicméně upozorňuje, že se pravděpodobně zatím nejedná o dostatečný důkaz, že by byla ekonomika dostatečně stimulována. V takovém případě by byl prostor pro další uvolnění sazeb stále otevřený.V samostatném průzkumu ECB, zveřejněném tento týden, firmy hlásily nárůst poplatků, provizí i požadavků na zajištění. Zároveň očekávají pokles roční inflace na 2,5 % z předchozích 2,9 %, přičemž ve tří- a pětiletém výhledu nadále počítají s růstem cen kolem 3 %. Podle ECB podniky stále vnímají obecný ekonomický výhled jako hlavní překážku dostupnosti externího financování.Různorodé pohledy uvnitř ECBNázory uvnitř Rady guvernérů ECB se různí. Zatímco někteří, jako guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau, upozorňují na možné překážky růstu a riziko dlouhodobého poklesu inflace, jiní vyzdvihují odolnost evropských domácností a firem. Isabel Schnabelová například označila laťku pro další zásah za „velmi vysokou“.Vývoj v prvním čtvrtletí překvapil pozitivně a růst eurozóny překonal očekávání. Viceprezident ECB Luis de Guindos ale varuje, že tento vývoj byl do značné míry ovlivněn jednorázovými objednávkami z USA. Ve druhém a třetím čtvrtletí očekává téměř nulový růst, což ukáže i první oficiální odhad za druhé čtvrtletí, který bude zveřejněn 30. července.Už během tohoto týdne ale přijdou další náznaky – měsíční průzkum nákupních manažerů od S&P Global nebo německý index podnikatelského klimatu Ifo, které by mohly naznačit, zda obchodní napětí způsobené Trumpem mění základní scénář ECB z června.Aktualizovaný výhled hospodářství: výdaje, inflace i tempo růstuZa předpokladu, že se obchodní jednání udrží v rámci konstruktivního rámce a Trumpova hrozba 30% cel se nenaplní, předpokládají prognózy ECB pro rok 2026 inflaci na úrovni 1,6 % a návrat k 2% cíli v roce 2027. Růst ekonomiky eurozóny by se pak mohl zrychlit na 1,3 %.Zůstává ale otázkou, zda například vyšší veřejné výdaje v Německu a dalších evropských zemích dokážou vykompenzovat tlak silnějšího eura a negativní dopady mezinárodní nejistoty na konkurenceschopnost.Podle Paula Hollingswortha z BNP Paribas se dá očekávat, že tvrdá ekonomická data za druhé čtvrtletí budou spíše slabší, ale některé pozitivní náznaky se pravděpodobně objeví v indikátorech založených na průzkumech.Zda tedy ECB přikročí ke snížení sazeb již v září nebo později, bude záležet nejen na nově zveřejněných datech, ale i na celkové interpretaci vývoje evropské ekonomiky. Politika zůstává flexibilní a podle všeho připravená reagovat – pokud to bude nutné.