Tyto obavy přicházejí v době, kdy globální ekonomika čelí zvýšené nejistotě kvůli změnám v obchodních politikách hlavních světových mocností. Futures na ropu Brent poklesly o 52 centů, tedy o 0,75 %, na 68,69 USD za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) oslabila o 51 centů na 66,69 USD, což odpovídá poklesu o 0,76 %.

Z pohledu krátkodobých obchodních kontraktů srpnový WTI kontrakt expiruje právě dnes, přičemž aktivnější zářijový kontrakt už oslabil o 54 centů na 65,41 USD za barel. Tento vývoj reflektuje nejen technické faktory trhu, ale především hlubší obavy investorů o celkovou poptávku po ropě.

Za tímto poklesem stojí především rostoucí napětí na poli mezinárodního obchodu. USA a EU si vyměňují hrozby ohledně nových cel, což by mohlo významně ovlivnit tempo růstu ekonomik obou bloků. „Široké obavy o poptávku nadále přetrvávají uprostřed eskalujících globálních obchodních napětí,“ uvedla Priyanka Sachdeva, analytička společnosti Phillip Nova. Poukázala přitom zejména na nejnovější vývoj v postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil, že od 1. srpna uvalí až 30% clo na dovoz z Evropské unie, pokud nedojde k dohodě.

Současně ropný trh sleduje i dopady nových amerických sankcí vůči ruské ropě, které by mohly ovlivnit globální nabídku, i když zatím jejich dopad nebyl dramatický. Naopak určitou úlevu přinesla zpráva o obnovení příměří mezi Izraelem a Íránem, které skončilo 24. června, a které v minulých týdnech zvyšovalo geopolitické napětí na trzích.

Dalším významným faktorem je růst nabídky ropy. Vývoz ze Saúdské Arábie v květnu vzrostl na nejvyšší úroveň za poslední tři měsíce, jak ukázala zpráva organizace Joint Organizations Data Initiative (JODI). To potvrzuje, že země OPEC a jejich spojenci postupně uvolňují předchozí omezení těžby, která byla zavedena s cílem stabilizovat ceny během pandemie.

Zatímco růst nabídky a obchodní nejistoty tlačí ceny dolů, slabší americký dolar poskytuje částečnou podporu. Kupující z jiných měnových oblastí totiž platí za ropu denominovanou v dolarech méně, což může povzbudit poptávku. Jak uvedl Tony Sycamore, analytik společnosti IG, právě tento faktor vyrovnával část negativního tlaku na ceny. Nicméně dodává: „Obavy z obchodní války vyvážily podporu slabšího dolaru.“

Sycamore navíc varuje, že spory mezi USA a EU mohou brzy přerůst v další kolo celních opatření, což by mělo další negativní dopad na světovou ekonomiku i poptávku po energiích. Diplomaté z EU už nyní zvažují širokou škálu možných protiopatření, protože jednání s Washingtonem nepřináší žádoucí výsledky a do 1. srpna, kdy má vypršet americké ultimátum, zbývá jen málo času.

Klesající ceny ropy tak nejsou jen odrazem momentálních tržních pohybů, ale především hlubších obav o směr globální ekonomiky. Spotřeba paliv úzce souvisí s tempem hospodářské aktivity, a pokud obchodní bariéry naruší plynulost mezinárodního obchodu, dojde pravděpodobně i k poklesu výroby, přepravy a celkové průmyslové aktivity. To by znamenalo méně nákladní dopravy, méně letů a nižší spotřebu paliv napříč celým spektrem průmyslu.

Pro ropné trhy tak nastává období vysoké volatility, kdy budou klíčové nejen údaje o nabídce a poptávce, ale především politická rozhodnutí a jednání mezi klíčovými geopolitickými hráči. Pokud se USA a EU nepodaří najít společnou řeč, můžeme být svědky dalšího poklesu cen ropy a zvýšeného napětí na trzích.

Trh tak bude v následujících dnech pozorně sledovat jak vývoj cen, tak jakékoli signály z Bílého domu nebo Bruselu, které by mohly situaci vyjasnit nebo naopak ještě více vyhrotit. Do té doby zůstane ropa citlivá na jakoukoli zmínku o clech, sankcích či diplomatických gestech, která mohou ovlivnit nejen nabídku, ale především poptávku po této klíčové komoditě.