Někteří odborníci tvrdí, že je příliš brzy na to, aby se dalo ifnormovaně odpovědět.

Trumpova celní politika zatím americkou ekonomiku nezlomila

Když se Donald Trump před šesti měsíci vrátil do Bílého domu, řada ekonomů očekávala zlom v růstu největší světové ekonomiky. Jeho slib na začátku druhého funkčního období zahrnoval radikální omezení migrace, zeštíhlení federální vlády a především nový celní režim, který mohl mít zásadní dopady na inflaci, růst i globální obchod. Přesto se ekonomika Spojených států zatím ukázala jako pozoruhodně odolná – ačkoliv Trump naplnil své hrozby a v některých oblastech šel ještě dál, než mnozí čekali.

Nečekaná stabilita navzdory celní ofenzivě

Americký prezident během několika prvních měsíců zintenzivnil deportace, pozastavil federální zakázky a oznámil dramatické navýšení cel na zboží ze zahraničí. Navzdory těmto krokům ekonomická data zatím ukazují překvapivou stabilitu. Inflace zůstává mírná, trh práce je robustní, akciové trhy se vzpamatovaly a korporátní zisky jsou silné.

Ačkoli ekonomika v prvním čtvrtletí roku zaznamenala pokles HDP o 0,5 %, trhy to vyhodnotily jako důsledek jednorázového efektu předzásobení před zavedením cel. Podle projekce GDPNow atlantského Fedu by měl druhý kvartál přinést růst HDP ve výši 2,4 %. Thomas Simons, hlavní ekonom pro USA ve společnosti Jefferies, upozorňuje, že pesimismus spotřebitelů neodpovídá tvrdým datům. „Nevidíme strukturální šoky, které by odstartovaly recesi,“ říká Simons.

Inflační tlaky jsou podle dosavadních údajů pod kontrolou. Spotřebitelské ceny sice v červnu meziročně vzrostly na 2,7 %, ale zůstávají hluboko pod vrcholem z roku 2022, kdy inflace přesáhla 9 %. Dlouhodobý cíl Fedu – 2 % – zůstává relativně nablízku.

Silný trh práce a rostoucí podniková důvěra

Trh práce zatím překvapivě dobře vzdoruje nejistotě. V první polovině roku vzniklo v USA téměř 800 000 nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti se drží na úrovni kolem 4,1 %, což Fed považuje za plnou zaměstnanost. Výsledky firem rovněž působí uklidňujícím dojmem – 80 % ze společností v indexu S&P 500 (SPX), které už reportovaly výsledky za druhé čtvrtletí, překonalo očekávání analytiků.

Trump tento vývoj využil k tlaku na Federální rezervní systém (Fed), aby přistoupil ke snížení úrokových sazeb. Ve čtvrtek dokonce neobvykle navštívil sídlo Fedu, čímž připomněl aktivní přístup George W. Bushe z počátku tisíciletí. I přesto zatím vedení centrální banky zůstává zdrženlivé – většina členů výboru zatím nevidí dostatek důvodů ke změně politiky. Ekonom Vincent Reinhart však upozorňuje, že dva Trumpem jmenovaní guvernéři – Christopher Waller a Michelle Bowmanová – podporují snížení sazeb a vnímají cla spíše jako jednorázový šok, nikoli strukturální problém.

Zlepšuje se také nálada spotřebitelů. Index Michiganské univerzity ukazuje, že důvěra veřejnosti dosáhla pětiměsíčního maxima, zatímco inflační očekávání klesla. Tyto faktory zvyšují odolnost ekonomiky vůči nejistotě, kterou nový obchodní režim vyvolal.

Stinné stránky a varovné signály

Navzdory optimistickým datům se začínají objevovat první známky napětí. Červnová čísla o inflaci ukazují mírný růst cen u některého dovezeného zboží, zejména v oblasti domácích spotřebičů, oblečení a elektroniky. Znepokojivý je také propad trhu s nemovitostmi – prodeje stávajících domů klesly na devítiměsíční minimum, částečně kvůli vysokým sazbám hypoték.

Trh práce se může ukázat méně stabilní, než napovídají agregovaná čísla – většina červnového růstu připadla na veřejný sektor, zatímco v soukromých firmách se nábor zpomalil. Zatím se neprojevily ani plné dopady deportací a omezení vládních zakázek, které mohou mít v dalších měsících větší efekt.

Ekonom Maurice Obstfeld z Peterson Institute varuje, že odolnost americké ekonomiky může být pouze dočasná. Podle něj je stále možné, že dopady cel a dalších restriktivních opatření teprve přijdou. Zároveň upozorňuje, že povrchní stabilita může maskovat hlubší problémy, zejména pokud by se změnily spotřebitelské zvyklosti nebo ochladla investiční aktivita.

Administrativa však trvá na svém. Peter Navarro, architekt Trumpovy obchodní strategie, tvrdí, že cla nezasahují americké spotřebitele, ale výrobce v zemích, které si nemohou dovolit přijít o americký trh. „Břemeno nesou oni,“ říká. Nedávná data ale ukazují, že dopad cel se alespoň částečně přenáší i na ceny v USA.

Trump a jeho tým také kritizují klasické ekonomické modely. Oren Cass z think-tanku American Compass poznamenává, že většina předpovědí vychází z předpokladu, že volný trh je vždy optimální, a proto každé omezení automaticky považují za hrozbu. „Možná inflace ještě přijde. Ale ekonomové se mýlili pět měsíců po sobě, tak proč bych jim měl věřit?“ shrnuje postoj prezidentova poradce Joea Lavorgny.