Důvěra v českou ekonomiku je znovu nejnižší od loňského března

Ukazatel důvěry podnikatelů poklesl v prosinci proti listopadu o půl bodu na hodnotu 92,5, snižuje se od letošního června a je také nejnižší od loňského března. „V prosinci byl zaznamenán propad zejména ve stavebnictví a v maloobchodě. Stavebnictví je ale současně jediným odvětvím, kde se důvěra přes výrazný prosincový pokles stále drží nad dlouhodobým průměrem,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. Ve vybraných odvětvích služeb včetně finančního sektoru se důvěra meziměsíčně nezměnila, v průmyslu mírně vzrostla.

Indikátor důvěry podnikatelů klesl proti listopadu ve stavebnictví o 7,9 bodu na hodnotu 107,7, v obchodě o 6,3 bodu na 92,7. Ve službách ukazatel zůstal na hodnotě 92,4, v průmyslu stoupl o 0,6 bodu na 91.

Indikátor důvěry spotřebitelů se po listopadovém mírném oživení v prosinci meziměsíčně opět snížil, klesl o 1,3 bodu na hodnotu 74,7. „Domácnosti negativně hodnotí zejména svou současnou ekonomickou situaci. Pozitivně lze ale hodnotit, že mimořádně velké obavy z jejího dalšího zhoršování se začínají postupně zmírňovat,“ podotkla Silvie Vyplašilová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ. V prosinci ubylo domácností, které považují současnou dobu za vhodnou k velkým nákupům. Snížilo se ale očekávání dalšího růstu cen.

Prosincový průzkum důvěry podporuje očekávání, že česká ekonomika v letošním závěrečném čtvrtletí zopakuje mezikvartální pokles HDP, a vstoupí tak do technické recese, řekl ČTK analytik Generali Investments Radomír Jáč.

Na spotřebitele podle něj negativně působí růst životních nákladů a s tím související pokles mezd, což se nepříznivě projevuje v maloobchodu, a záblesky pesimismu jsou z průzkumu patrné také v případě služeb. Čerstvé průzkumy z eurozóny nicméně podporují scénář, podle kterého by recese v Evropě obecně nemusela být dlouhá a hluboká, což by mohlo platit i o české ekonomice, dodal Jáč.

Chcete využít této příležitosti?

Česká ekonomika bude v příštím roce stagnovat

Česká ekonomika bude v příštím roce stagnovat. Inflace sice bude postupně klesat, přesto zůstane vysoká. Vyplývá to z odhadů, které ČTK poskytly zaměstnavatelské svazy. Tuzemské podniky budou podle nich reagovat úspornými opatřeními jako například omezením investic, výraznější propouštění zatím neočekávají.

„Ekonomika bude postupně zpomalovat. Trend je patrný z řady dat, od výhledu zakázek u nákladní dopravy přes šetření mezi podniky až po očekávání stagnace růstu v eurozóně. Vidíme, že se poptávka ochlazuje. Proto očekáváme v roce 2023 další zpomalení růstu na 0,9 procenta či níže,“ řekl ČTK ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Důležité podle něj bude to, zda se podaří dotáhnout všechna opatření k cenám energií pro firmy.

Hospodářská komora předpokládá v příštím roce stagnaci ekonomického výkonu. „Příští rok bude ekonomika stagnovat a zastaví se průmysl, který obvykle bývá jejím tahounem. I když bude růst cen během příštího roku zpomalovat, poměrně vysoká inflace bude charakterizovat i celý rok 2023,“ uvedl mluvčí komory Miroslav Diro. Předpokladem predikce je podle něj stabilita dodávek energií a funkční systém jejich cenových stropů.

Vysoký růst cen elektřiny a plynu vede k vysokému růstu nákladů firem a výdajů domácností, a to navzdory zavedeným vládním opatřením, protože efekt stropů účinných od ledna 2023 je zatím jen dílčí, upozornil Diro. Zejména na podnikatele podle něj negativně doléhá časová prodleva při zavádění opatření. Účinek vládních opatření limitují omezení dané evropskými předpisy, takže přijímaná opatření mohou podle něj sice inflaci zmírnit, nikoliv však vrátit ceny k úrovni loňského léta, dodal.

„Firmy se budou nadále potýkat především se zdražováním veškerých vstupů na jedné straně a nemožností promítnout tyto náklady v plné míře do cen pro zákazníky. Pokud by to udělaly, ztratí konkurenceschopnost. Kupní síla totiž v důsledku rekordní inflace neustále klesá,“ řekla generální ředitelka Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová.

Uvedla, že nemůže vyloučit, že úsporná opatření ve firmách budou pokračovat či nabudou na síle. Už nyní k nim totiž podle ní musela část malých a středních podniků přistoupit. Zatím šlo vesměs o omezení investic, případně personální opatření, kdy se například nově neobsazovaly pracovní pozice zaměstnanců, kteří odcházeli do důchodu, podotkla.

„Ukončení činnosti firmy je sice až to poslední, už teď ale máme signály, že k němu řada podnikatelů, zejména na malých městech a vesnicích, bude muset dříve nebo později sáhnout,“ varovala Svobodová.

Takzvaný souhrnný indikátor důvěry v prosinci klesl meziměsíčně o 0,6 bodu na hodnotu 89,5. Důvěra se snížila mezi podnikateli a také u spotřebitelů. Nejnižší od loňského března byla důvěra už v říjnu, v listopadu mírně vzrostla. Vyplývá to z informací na webu Českého statistického úřadu. Nižší je důvěra v hospodářství u podnikatelů, spotřebitelů i celkově také proti loňskému prosinci.Ukazatel důvěry podnikatelů poklesl v prosinci proti listopadu o půl bodu na hodnotu 92,5, snižuje se od letošního června a je také nejnižší od loňského března. „V prosinci byl zaznamenán propad zejména ve stavebnictví a v maloobchodě. Stavebnictví je ale současně jediným odvětvím, kde se důvěra přes výrazný prosincový pokles stále drží nad dlouhodobým průměrem,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. Ve vybraných odvětvích služeb včetně finančního sektoru se důvěra meziměsíčně nezměnila, v průmyslu mírně vzrostla.Indikátor důvěry podnikatelů klesl proti listopadu ve stavebnictví o 7,9 bodu na hodnotu 107,7, v obchodě o 6,3 bodu na 92,7. Ve službách ukazatel zůstal na hodnotě 92,4, v průmyslu stoupl o 0,6 bodu na 91.Indikátor důvěry spotřebitelů se po listopadovém mírném oživení v prosinci meziměsíčně opět snížil, klesl o 1,3 bodu na hodnotu 74,7. „Domácnosti negativně hodnotí zejména svou současnou ekonomickou situaci. Pozitivně lze ale hodnotit, že mimořádně velké obavy z jejího dalšího zhoršování se začínají postupně zmírňovat,“ podotkla Silvie Vyplašilová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ. V prosinci ubylo domácností, které považují současnou dobu za vhodnou k velkým nákupům. Snížilo se ale očekávání dalšího růstu cen.Prosincový průzkum důvěry podporuje očekávání, že česká ekonomika v letošním závěrečném čtvrtletí zopakuje mezikvartální pokles HDP, a vstoupí tak do technické recese, řekl ČTK analytik Generali Investments Radomír Jáč.Zdroj: Getty ImagesNa spotřebitele podle něj negativně působí růst životních nákladů a s tím související pokles mezd, což se nepříznivě projevuje v maloobchodu, a záblesky pesimismu jsou z průzkumu patrné také v případě služeb. Čerstvé průzkumy z eurozóny nicméně podporují scénář, podle kterého by recese v Evropě obecně nemusela být dlouhá a hluboká, což by mohlo platit i o české ekonomice, dodal Jáč.Chcete využít této příležitosti?Česká ekonomika bude v příštím roce stagnovatČeská ekonomika bude v příštím roce stagnovat. Inflace sice bude postupně klesat, přesto zůstane vysoká. Vyplývá to z odhadů, které ČTK poskytly zaměstnavatelské svazy. Tuzemské podniky budou podle nich reagovat úspornými opatřeními jako například omezením investic, výraznější propouštění zatím neočekávají.„Ekonomika bude postupně zpomalovat. Trend je patrný z řady dat, od výhledu zakázek u nákladní dopravy přes šetření mezi podniky až po očekávání stagnace růstu v eurozóně. Vidíme, že se poptávka ochlazuje. Proto očekáváme v roce 2023 další zpomalení růstu na 0,9 procenta či níže,“ řekl ČTK ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Důležité podle něj bude to, zda se podaří dotáhnout všechna opatření k cenám energií pro firmy.Hospodářská komora předpokládá v příštím roce stagnaci ekonomického výkonu. „Příští rok bude ekonomika stagnovat a zastaví se průmysl, který obvykle bývá jejím tahounem. I když bude růst cen během příštího roku zpomalovat, poměrně vysoká inflace bude charakterizovat i celý rok 2023,“ uvedl mluvčí komory Miroslav Diro. Předpokladem predikce je podle něj stabilita dodávek energií a funkční systém jejich cenových stropů.Vysoký růst cen elektřiny a plynu vede k vysokému růstu nákladů firem a výdajů domácností, a to navzdory zavedeným vládním opatřením, protože efekt stropů účinných od ledna 2023 je zatím jen dílčí, upozornil Diro. Zejména na podnikatele podle něj negativně doléhá časová prodleva při zavádění opatření. Účinek vládních opatření limitují omezení dané evropskými předpisy, takže přijímaná opatření mohou podle něj sice inflaci zmírnit, nikoliv však vrátit ceny k úrovni loňského léta, dodal.Zdroj: Unsplash„Firmy se budou nadále potýkat především se zdražováním veškerých vstupů na jedné straně a nemožností promítnout tyto náklady v plné míře do cen pro zákazníky. Pokud by to udělaly, ztratí konkurenceschopnost. Kupní síla totiž v důsledku rekordní inflace neustále klesá,“ řekla generální ředitelka Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová.Uvedla, že nemůže vyloučit, že úsporná opatření ve firmách budou pokračovat či nabudou na síle. Už nyní k nim totiž podle ní musela část malých a středních podniků přistoupit. Zatím šlo vesměs o omezení investic, případně personální opatření, kdy se například nově neobsazovaly pracovní pozice zaměstnanců, kteří odcházeli do důchodu, podotkla.„Ukončení činnosti firmy je sice až to poslední, už teď ale máme signály, že k němu řada podnikatelů, zejména na malých městech a vesnicích, bude muset dříve nebo později sáhnout,“ varovala Svobodová.