ChatGPT: Jak zakladatel OpenAI za miliardy od Microsoftu vytvořil nejžádanější technologii světa

Proč velcí technologičtí giganti a vedoucí představitelé firem všude na světě myslí v posledních měsících jen na jedno téma?

Jen několikrát za generaci se objeví produkt, který katapultuje nějakou sice inovativní, ale pro širokou veřejnost značně komplikovanou technologii odněkud ze šera sklepů technických oddělení, zaplivaných ložnic teenagerů-nerdů a osamělých jeskyní programátorů na volné noze – do něčeho, co umí nakonec používat i vaše prateta. Vezměte si třeba takové webové prohlížeče: existovaly už v roce 1990. Ale internet objevila většina lidí až s příchodem Netscape Navigatoru v roce 1994. Před debutem iPodu v roce 2001 existovaly přehrávače MP3, ale revoluci v digitální hudbě nevyvolaly. Předtím, než Apple v roce 2007 uvedl na trh iPhone, existovaly také chytré telefony – ale před iPhonem pro ně ještě neexistovalo příliš smysluplné využití. Prozatím.

Dne 30. listopadu 2022 se oblast umělé inteligence dočkala něčeho, co by se mohlo ukázat jako okamžik srovnatelný s příchodem Netscape Navigatoru do světa internetu.

V tento den chvíli uvedl Sam Altman, výkonný ředitel společnosti OpenAI se sídlem v San Francisku, která byla založena v roce 2015 s finanční podporou řady vlivných osobností ze Silicon Valley – včetně Elona Muska, Petera Thiela a dalšího prominenta ze společnosti PayPal a spoluzakladatele LinkedIn Reida Hoffmana. 30. listopadu, přibližně sedm let po založení společnosti, napsal Altman na Twitteru: „dnes jsme spustili ChatGPT. zkuste si s ním povídat zde,“ a následoval odkaz, který umožňoval každému uživatel zaregistrovat si účet a začít zdarma konverzovat s novým chatbotem z dílny společnosti OpenAI.

A lidé z celého světa ochotně jeho výzvy uposlechli.. A to nejen proto, aby si se zbrusu novou technologií povídali o počasí. Amjad Masad, generální ředitel a softwarový inženýr, umělou inteligenci požádal, aby odladil jeho kód – a on to udělal. Gina Homolka, foodblogerka a influencerka, ho požádala, aby jí napsal recept na zdravé čokoládové sušenky. Riley Goodside, inženýr ve společnosti Scale AI, ji požádal, aby napsala scénář k epizodě seriálu Seinfeld. Guy Parsons, marketér, který také provozuje online galerii věnovanou uměleckým dílům z dílny umělé inteligence, ji požádal, aby mu napsala podněty, které vloží do jiného systému umělé inteligence, Midjourney, který vytváří obrázky z textových textových zadání. Roxana Daneshjou, dermatoložka z Lékařské fakulty Stanfordovy univerzity, která se rovněž zabývá výzkumem aplikací umělé inteligence v medicíně, jí položila lékařské otázky. Spousta studentů ji používala k vypracování domácích úkolů. A to jen během prvních 24 hodin po vydání chatbota.

Chatboti tu samozřejmě byli už dříve. Ale ne takoví. ChatGPT dokáže vést dlouhé, plynulé dialogy, odpovídat na otázky a vytvářet téměř jakýkoli písemný materiál, který si člověk vyžádá, včetně obchodních plánů, reklamních kampaní, básní, vtipů, počítačového kódu a filmových scénářů. K dokonalosti to má pochopitelně ještě daleko: Ne vždy jsou výsledky přesné, nedokáže uvést zdroje svých informací a nemá téměř žádné znalosti o ničem, co se stalo po roce 2021. A to, co poskytuje – ačkoli je to často dostatečně plynulé, aby to prošlo ve třídě na střední škole nebo dokonce v kurzu na vysoké škole -, je zřídkakdy tak vybroušené jako to, co by mohl vytvořit lidský odborník. Na druhou stranu ChatGPT vytvoří tento obsah zhruba za vteřinu – často s malými nebo žádnými specifickými znalostmi uživatele – a mnohé z toho, co vyplivne, není nakonec vůbec špatné. Během pěti dnů od vydání si s ChatGPT zaflirtovalo více než 1 milion lidí, což je milník, na který třeba takový Facebook čekal celých 10 měsíců.

Technologie umělé inteligence v uplynulém desetiletí postupně pronikla do podnikání a nenápadně vylepšila mnoho softwaru, který denně používáme, aniž by mezi netechnology vzbudila velké nadšení. ChatGPT to změnil. Najednou všichni mluví o tom, jak by umělá inteligence mohla změnit jejich práci, firmy, školy a životy.

ChatGPT je součástí vlny příbuzných technologií A.I., které se souhrnně nazývají „generativní A.I.“ – patří k nim také generátory umění jako Midjourney a Lensa. A pozice OpenAI v čele dalšího velkého technologického odvětví má znaky startupového eposu, včetně hvězdného obsazení a investorského šílenství, které ji korunovalo údajnou valuací 29 miliard dolarů.

Ale i když její nedávný vzestup vyvolává závist, údiv a strach – Google, jehož lukrativní vyhledávací impérium by mohlo být zranitelné, údajně v reakci na ChatGPT vyhlásil interní „červený kód“ – OpenAI je nakonec přece jen velmi nečekaným členem klubu technologických velmocí. Ještě před několika lety to vůbec nebyla společnost, ale malá nezisková laboratoř věnující se akademickému výzkumu. Vznešené zakládající principy, jako je ochrana lidstva před nebezpečím nespoutané umělé inteligence, zůstávají. Zároveň OpenAI prošla vnitřní transformací, která rozdělila její původní zaměstnance a přinesla větší zaměření na komerční projekty než na čistou vědu. (Někteří kritici tvrdí, že vypuštění ChatGPT do volného trhu bylo samo o sobě nebezpečné – a je jen další známkou toho, jak hluboce se přístup OpenAI změnil.)

Rozšířené partnerství se společností Microsoft (MSFT), které bylo oznámeno tento týden a které zahrnuje až 10 miliard dolarů nového kapitálu, by mohlo vést k tomu, že softwarový gigant bude mít v následujících letech lví podíl na zisku OpenAI. Tato dohoda pravděpodobně prohloubí dojem, že kdysi idealistickému nápadu jde nyní především o vydělávání peněz. Fundamentální datavšak ukazují, jak nerentabilní je v současnosti podnikání OpenAI.

Altman, 37letý spoluzakladatel a generální ředitel, ztělesňuje záhadnou povahu společnosti OpenAI. Altman, sériový podnikatel v oblasti technologií, který je známý spíše svým obchodním talentem než inženýrskými výkony, je zároveň člověkem v pozadí prudce rostoucího ocenění společnosti. V současnosti je ale i hlasitým kritikem, který veřejně mluví o tom, jak daleko má ChatGPT ke skutečné spolehlivosti. Zároveň tuto technologii považuje za krok vpřed v rámci své širší firemní mise, jejímž cílem je vyvinout počítačovou superinteligenci známou jako umělá obecná inteligence (AGI). „Ta je pravděpodobně nezbytná pro přežití lidstva,“ napsal Altman v červenci na Twitteru. „Naše problémy se zdají být příliš velké na to, abychom je vyřešili bez lepších nástrojů.“

Je to neobvyklá vůdčí filozofie pro podnik, který vydělává peníze, zejména s ohledem na to, že někteří počítačoví vědci odmítají Altmanovu posedlost jako výplod choré fantazie. „AGI je prostě hloupost,“ říká Ben Recht, počítačový vědec z Kalifornské univerzity v Berkeley.

A přesto Altman díky ChatGPT proměnil OpenAI – a širší misi umělé inteligence – ve věc, která zaujala celý technologický svět. Otázkou je, zda partnerství, které navázal se společností Microsoft, dokáže odstranit nedostatky ChatGPT a využít jeho počáteční náskok k transformaci technologického průmyslu. Google a další titáni usilovně pracují na svých vlastních platformách A.I.; a budoucí, vybroušenější software by mohl ChatGPT připodobnit k dětské hře. OpenAI může jednoho dne zjistit, že podobně jako krátká nadvláda prohlížeče Netscape ve světě internetu otevřel její objev dveře do budoucnosti, které ovšem již ona sama není součástí.

Burzovní analytik David Škvára z naší redakce se domnívá, že celou tuto pomyslnou hru dnes vnímáme poměrně z izolovaného úhlu pohledu. Google ve velkém šlape do AI již celou řadu let. V roce 2014 předvedl její ukázky, při kterých se komukoli, kdo tématu alespoň trochu rozumí, prostě musel tajit dech. Od té doby to vše pokračuje někde v mýtických tajných laboratořích. Celý ten tajný výzkum. Představte si, kde Google musí být s touto technologií v roce 2022. Podle mě se ještě všichni budeme hodně divit.