„Když jsme mluvili s ostatními zakladateli [start-upů], přišli z Harvardu, Stanfordu a najednou jsme tu my – z místní univerzity v Indonésii,“ řekla CNBC Make It.
„Ale nějak se to stalo motivací, nezáleží na vzdělání. Jde o to, jak vytváříme dopad,“ dodala.
Dopad, který spolu se svými spoluzakladateli Faridem Naufalem Aslamem a Indrakou Fadhlillahem vytvořili, je skutečně dalekosáhlý – společnost Aruna nyní využívá více než 26 000 rybářů ve 150 rybářských komunitách v Indonésii. Za jejich inovace a roli při zvyšování příjmů rybářů je dokonce během summitu ASEAN 2019 pochválil indonéský prezident Joko „Jokowi“ Widodo.
Jak tento mnohamilionový rybářský start-up začíná? CNBC Make It to zjišťuje.
Nesouhlas rodičů
Když se Octavianty rozhodla začít podnikat v oblasti rybolovu, její matka byla tak rozzlobená, že se měsíc neozvala, vzpomíná.
„Rodiče mi nedovolili vstoupit do podnikání v oblasti rybolovu, protože ekonomická hodnota… není dobrá,“ řekla.
„Proto mi rodiče řekli, abych studovala techniku [na univerzitě], očekávali, že si najdu dobrou práci v technickém průmyslu.“
Obavy její matky však nebyly neopodstatněné. Octavianty vyrůstala v rybářské vesnici a její maminka se živila prodejem rybářského nářadí. Peněz bylo podle jejích slov vždycky málo.
„Na univerzitě jsem si uvědomila, že ostatní děti [které nebyly chudé] mohou mluvit o snech. Ale já a moji kamarádi jsme se bavili jen o tom, jak přežít, jak mít víc peněz, jak zaplatit elektřinu pro naše domy.“
Indonésie je jedním z největších světových producentů mořských plodů. V roce 2019 přispělo odvětví rybolovu v Indonésii k národnímu hrubému domácímu produktu 27 miliardami dolarů. Přesto Světová banka uvádí zvýšenou míru chudoby v odvětví drobného rybolovu – v roce 2018 byla míra chudoby v pobřežních vesnicích 1,3krát vyšší než v těch, které nejsou na pobřeží. Když tedy Octavianty našla způsob, jak skloubit technologii a své osobní zkušenosti, věděla, že se jí přes odpor rodičů jen tak nevzdá.
„Se spoluzakladateli jsme společně vytvořili časovou osu. Řekli jsme si, že se zavážeme alespoň na rok a půl. Když to nepůjde, najdeme si práci,“ řekla.
„Tehdy jsme si řekli, že když to nebudeme my, možná to udělá někdo jiný jinak… tak prostě začneme.“
Osobní poslání
Octavianty urazila od dob, kdy byla studentkou, dlouhou cestu. Její společnost získala celkem 65 milionů dolarů v rámci financování série A, což je podle společnosti Aruna největší financování série A pro indonéské začínající podniky. V lednu letošního roku Aruna také oznámila navazující financování série A ve výši 30 milionů USD, které vedla společnost Vertex Ventures Southeast Asia & India. Ale i přesto, že je jednou z třicátnic časopisu Forbes do 30 let v Asii a má za sebou milionovou společnost, Octavianty si stále občas připadá jako podvodnice.
„Mám spíš strach. Mám pro sebe tolik otázek. Jsem toho schopná? Když se tenhle byznys bude rozrůstat a zvětšovat, budou moje zkušenosti stačit na to, abych to všechno zvládla?“ ptá se.
To, co ji drží nad vodou, je její osobní poslání, které si před 16 lety zapsala do deníku – vymanit rodiny z rybářských vesnic z chudoby.
„Teď už to ale není o tom, abych se předvedla svým přátelům. Spíš jde o to, jak udržet [podnikání] v udržitelném stavu a zároveň zlepšit životy lidí.“
Pro začínající podnikatele má jednu radu: Definujte a upřesněte své osobní poslání.
„Musíte mít jasno v tom, co je vaším posláním – není to poslání firmy, ale vaše poslání jako osoby,“ řekla.
„Pokud totiž dokážete propojit své osobní poslání s posláním firmy, budete mít veškeré odhodlání, které potřebujete.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
