Vzhledem k tomu, že po ruské invazi na Ukrajinu již dosáhly světové ceny rekordních hodnot, přistoupila řada zemí k omezení vývozu plodin od pšenice a cukru až po kuchyňské oleje, což zvyšuje bezpečnostní rizika pro zbytek světa. Obavy vzbuzuje i špatné počasí. Přesto, zatímco pšenice, kukuřice a sója prudce vzrostly, rýže, která je základní potravinou pro více než 3 miliardy lidí, je zatím stabilnější.
Podle Petera Timmera, emeritního profesora Harvardovy univerzity, který se potravinovou bezpečností zabývá již desítky let, mohou státy zabránit tomu, aby se současná krize opakovala jako v roce 2008, kdy ceny rýže prudce vzrostly a vážně ohrozily potravinovou bezpečnost regionu.
„Poučení z roku 2008 zní: nevystrašit trh,“ řekl Timmer, který spolupracoval s asijskými vládami na jejich politických reakcích během této potravinové krize. „Buďte opatrní, ať už děláte cokoli v oblasti dovozu rýže, vývozu a kontrol,“ řekl.
Sázky nemohou být větší. Politici od USA po Čínu se potýkají se zvýšenou inflací a zpomalujícím se růstem, zatímco spotřebitelé čelí rychle rostoucím životním nákladům a šíří se hlad. Rýže – jejíž přibližně 90 % se vyprodukuje a spotřebuje v Asii – je jednou z nejdůležitějších plodin.
Krize z roku 2008 poskytuje zásadní ponaučení, protože zdůrazňuje, jak mohou vládou vyvolané obchodní šoky zvýšit ceny komodit. Rýže tehdy prudce vzrostla především kvůli zákazům vývozu ze strany hlavních producentů, zejména Indie a Vietnamu, z důvodu nedostatku na domácím trhu a rostoucích cen. To vyvolalo panické nákupy v dalších zemích, zejména na Filipínách, a vytvořilo tak vlnový efekt.
Dnes existují určité podobnosti. Rostoucí ceny energií, špatné počasí a zákazy vývozu přispěly k současnému vzestupu cen potravin stejně jako tehdy, i když válka na Ukrajině přidává nový kritický rozměr. V letošním roce, kdy ceny zemědělských produktů vyskočily, několik vlád přistoupilo k zajištění vlastních dodávek: Indonésie omezila vývoz palmového oleje, Malajsie zakázala tok kuřecího masa, zatímco Indie omezuje prodej pšenice i cukru.
I když existují obavy, že další na řadě by mohla být rýže, vzhledem k tomu, že je naprosto zásadní pro potravinovou bezpečnost a politickou stabilitu v Asii, jsou zde také rozdíly oproti roku 2008. Timmer uvedl, že země jednak diverzifikovaly své stravovací návyky a jednak vytvořily obrovské rezervní zásoby ve snaze zabránit cenovým šokům.
Rýže je totiž v takovém množství, že by mohla pomoci zmírnit tlak na pšenici, která v březnu dosáhla rekordní hodnoty. Spotřebitelé v Indii, Číně a jihovýchodní Asii mohou poměrně snadno přejít z pšenice na rýži – například v nudlích a koláčích – a ušetřit tak trhu asi 30 až 40 milionů tun pšenice, uvedl Timmer.
„Mohli byste odlehčit trhu s pšenicí a trochu přitlačit na trh s rýží,“ řekl. To sice může způsobit, že ceny rýže stoupnou o 10 % nebo dokonce o 20 %, „ale to není rýžová krize. To je přizpůsobení trhu s rýží realitě, se kterou budou muset všichni rok nebo dva žít,“ řekl.
Podle Timmera nicméně existuje riziko, že Vietnam omezí vývoz, protože úřady se obávají dopadu vysokých nákladů na hnojiva na výnosy a sucho ohrožuje úrodu v deltě Mekongu. Země omezila vývoz v době krize v roce 2008 po podobném kroku Indie.
„Určitě byste mohli vidět, jak si Vietnam říká: ‚Musíme si dát pozor, abychom nenechali vyhladovět vlastní lidi‘,“ řekl Timmer, který působí ve Fort Myers na Floridě.
Pokud by se tak stalo a ostatní země jihovýchodní Asie by omezily vývoz, „skutečná katastrofa“ by nastala v Africe, která je stále více závislá na dovozu rýže. Tento kontinent již trpí přerušením dodávek pšenice z černomořské oblasti a nemůže si dovolit krizi s rýží, řekl Timmer.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
