Termínové trhy nyní přisuzují téměř padesátiprocentní pravděpodobnost tomu, že americká centrální banka do října zvýší úrokové sazby. Cena ropy Brent od začátku blízkovýchodního konfliktu a uzavření Hormuzského průlivu vyletěla o zhruba 50 procent. Výnosy dvouletých státních dluhopisů prudce rostou a blíží se svým dvanáctiměsíčním maximům, což odráží masivní výprodej na trhu.   Bleskový obrat na trzích a úder pro dluhopisy Investoři na Wall Street procházejí fází radikálního přehodnocování svých dosavadních strategií. Inflační tlaky vyvolané válečným konfliktem v Íránu začínají na finančních trzích úřadovat s nečekanou razancí. Tento geopolitický otřes by mohl americký Federální rezervní systém donutit k velmi nepopulárnímu kroku. Místo dlouho vyhlíženého uvolňování měnové politiky se nyní stále hlasitěji hovoří o tom, že centrální bankéři budou muset úrokové sazby ještě letos zvýšit. Jde o naprosto dramatický obrat v tržním oceňování, který již stihl vyvolat masivní výprodej krátkodobých amerických státních dluhopisů. Obchodníci na termínových trzích během páteční seance přisoudili téměř padesátiprocentní pravděpodobnost scénáři, ve kterém dojde k říjnovému zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Tento vývoj ostře kontrastuje s předválečnými očekáváními. Před vypuknutím blízkovýchodního konfliktu trhy suverénně počítaly se dvěma až třemi sníženími sazeb do konce letošního roku. Nyní je však situace diametrálně odlišná a investoři musí bleskově reagovat na novou ekonomickou realitu plnou nejistot. Výnos dvouletých státních dluhopisů, který je tradičně extrémně citlivý na očekávání ohledně úrokových sazeb, zaznamenal během pátku výrazný skok. Vzrostl až o 0,11 procentního bodu na úroveň 3,94 procenta. Tento strmý nárůst přiblížil výnosy na dosah dvanáctiměsíčního maxima, kterého bylo dosaženo během čtvrtečního obchodování. Později se hodnota ustálila na 3,88 procenta, což představuje denní nárůst o 0,05 procentního bodu. Při pohledu na širší časový horizont je dynamika ještě zřetelnější. Od začátku válečného konfliktu vzrostly výnosy dvouletých dluhopisů již o půl procentního bodu. Na dluhopisových trzích přitom platí základní pravidlo, že výnosy se pohybují inverzně k cenám. Prudký růst výnosů tak v praxi znamená razantní propad hodnoty samotných cenných papírů. Ropný šok a rozpad iluze o energetické nezávislosti Hlavním motorem této tržní nervozity je pochopitelně energetický sektor a narušené dodavatelské řetězce. Konflikt na Blízkém východě se protáhl již do třetího týdne a jeho dopady na globální obchod začínají být silně citelné. Zásadním problémem zůstává trvající uzavření Hormuzského průlivu, které paralyzovalo globální tranzit klíčových energetických surovin. Ropa Brent (BZ=F) , jež slouží jako hlavní světový benchmark, od začátku války zdražila o zhruba padesát procent. Tento masivní cenový skok se okamžitě propisuje do inflačních výhledů. Tržní očekávání americké inflace pro nadcházející rok vzrostla od začátku ledna o více než jeden procentní bod. Pro kontext je nutné připomenout, že celková spotřebitelská inflace se v únoru pohybovala na úrovni 2,4 procenta. Subadra Rajappa, vedoucí amerického výzkumu ve finanční skupině Société Générale (GLE.PA) , poukazuje na zásadní posun v psychologii trhu. Podle jejích slov se nálada investorů vůči krokům Fedu viditelně a rychle mění. Účastníci trhu podle ní svými kroky naznačují, že se připravují na mnohem delší a vleklejší konflikt, než se původně předpokládalo. Tento předpoklad nabourává dosavadní pilíře, na kterých Wall Street stavěla své střednědobé predikce. Rajappa dále vysvětluje, že pro trh je současná situace velmi obtížně uchopitelná. Dlouhodobě se totiž vycházelo z premisy, že Spojené státy jsou energeticky nezávislé a že podobné geopolitické šoky odezní poměrně rychle. Nyní však trh tuto základní tezi začíná vážně zpochybňovat. Politické tlaky a dilema centrální banky Případné zvýšení úrokových sazeb by představovalo nejen ekonomický, ale i politický otřes. Realizace tohoto scénáře by znamenala těžkou ránu pro dlouhodobou kampaň prezidenta Donalda Trumpa, který vytrvale bojuje za nižší náklady na půjčky pro americké podniky i spotřebitele. Současné tržní nacenění se navíc výrazně rozchází s oficiálními postoji představitelů Federálního rezervního systému. Ti v průměru stále počítají s tím, že letos dojde k jedinému snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. Tento postoj si centrální bankéři udržují navzdory tomu, že samotný šéf Fedu Jay Powell po zasedání centrální banky v tomto týdnu otevřeně přiznal nevyhnutelné. Konstatoval, že blízkovýchodní konflikt bude působit proinflačně a potlačí ceny směrem vzhůru. Situaci dále komplikují personální změny ve vedení centrální banky. Nastupující šéf Fedu Kevin Warsh je trhy vnímán jako výrazně holubičí guvernér ve srovnání se stávajícím předsedou Powellem. Právě tato pověst dříve silně posilovala sázky na agresivnější uvolňování měnové politiky. K očekávání nižších sazeb na začátku letošního roku přispívalo i tehdejší zpomalení amerického trhu práce. Investoři na základě těchto dat sázeli na to, že Fed bude muset ekonomiku podpořit zlevněním peněz. Válečná prémie však tyto plány zcela přepsala a vnesla do modelů novou proměnnou. Někteří zkušení investoři a stratégové však varují před příliš unáhlenými závěry. Upozorňují, že ačkoli se tržní ceny mění závratným tempem, pro Fed by bylo nesmírně obtížné přistoupit ke zvýšení sazeb v letošním roce bez toho, aby americké ekonomice způsobil vážné škody. Blake Gwinn, šéf strategie amerických úrokových sazeb ve společnosti Royal Bank of Canada (RY) , k situaci nabízí střízlivější pohled. Posun v očekávání úrokových sazeb podle něj sice věrně odráží měnící se názory mezi obchodníky, ale automaticky to neznamená, že trh skutečně věří v reálné zvýšení sazeb. Očekávání ohledně kroků Fedu se podle Gwinna sice posunula mírně jestřábím směrem, ale nepředstavují přesný odraz toho, co si lidé myslí, že centrální banka nakonec udělá. Tržní nacenění se v současnosti zcela odtrhlo od fundamentálních základů a žije vlastním životem diktovaným geopolitickým strachem.