Ruská válka na Ukrajině brání odchodu obilí z “ obilnice světa“ a zdražuje potraviny na celém světě, což hrozí zhoršením nedostatku, hladu a politické nestability v rozvojových zemích.
Rusko a Ukrajina společně vyvážejí téměř třetinu světové pšenice a ječmene, více než 70 % slunečnicového oleje a jsou velkými dodavateli kukuřice.
Rusko je největším světovým výrobcem hnojiv.
Světové ceny potravin již stoupaly a válka situaci ještě zhoršila, protože zabránila tomu, aby se na Blízký východ, do severní Afriky a některých částí Asie dostalo přibližně 20 milionů tun ukrajinského obilí.
Týdny vyjednávání o bezpečných koridorech pro odvoz obilí z ukrajinských černomořských přístavů přinesly jen malý pokrok, přičemž naléhavost této otázky se zvyšuje s příchodem letní sklizňové sezóny.
„Musí se to stát v příštích několika měsících, [jinak] to bude hrozné,“ řekla Anna Nagurneyová, která studuje krizový management na Massachusettské univerzitě v Amherstu a je členkou rady Kyjevské ekonomické školy.
Podle ní je na ukrajinských dodávkách potravin závislých 400 milionů lidí na celém světě. Organizace OSN pro výživu a zemědělství
Přinášíme přehled celosvětové potravinové krize:
- Jaká je situace?
Obvykle se 90 % pšenice a dalšího obilí z ukrajinských polí přepravuje na světové trhy po moři, ale ruské blokády černomořského pobřeží je zdržely.
Část obilí je přesměrována přes Evropu po železnici, silnici a řece, ale ve srovnání s námořními trasami je to jen kapka v moři. Zásilky jsou zdržovány také proto, že rozchod ukrajinských železnic neodpovídá rozchodu železnic jejích západních sousedů.
Náměstek ukrajinského ministra zemědělství Markian Dmytraševič požádal zákonodárce Evropské unie o pomoc při vývozu většího množství obilí, včetně rozšíření využití rumunského přístavu na Černém moři, vybudování dalších nákladních terminálů na Dunaji a snížení byrokracie při překračování nákladní dopravy na polských hranicích.
To však znamená, že potraviny jsou ještě dál od těch, kteří je potřebují.
„Nyní musíte objíždět celou Evropu, abyste se dostali zpět do Středomoří. To skutečně neuvěřitelně prodražilo ukrajinské obilí,“ řekl Joseph Glauber, vedoucí výzkumný pracovník Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky ve Washingtonu.
Od začátku války je Ukrajina schopna vyvézt pouze 1,5 až 2 miliony tun obilí měsíčně, což je méně než 6 milionů tun, uvedl Glauber.
Ani ruské obilí se nedostává ven. Moskva argumentuje tím, že západní sankce uvalené na její bankovnictví a lodní dopravu znemožňují Rusku vyvážet potraviny a hnojiva a odrazují zahraniční lodní společnosti od jeho přepravy. Ruští představitelé trvají na zrušení sankcí, aby se obilí dostalo na světové trhy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a další západní představitelé však tvrdí, že sankce se potravin netýkají.
- Co říkají obě strany?
Ukrajina obvinila Rusko, že ostřeluje zemědělskou infrastrukturu, vypaluje pole, krade obilí a snaží se ho prodat Sýrii poté, co ho Libanon a Egypt odmítly koupit.
Satelitní snímky pořízené koncem května společností Maxar Technologies ukazují, jak jsou lodě plující pod ruskou vlajkou v přístavu na Krymu naloženy obilím a o několik dní později zakotví v Sýrii s otevřenými poklopy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko vyvolalo celosvětovou potravinovou krizi. Západ s tím souhlasí a představitelé, jako například předseda Evropské rady Charles Michel a americký ministr zahraničí Antony Blinken, tvrdí, že Rusko zbrojí potravinami.
Rusko tvrdí, že vývoz může být obnoven, jakmile Ukrajina odstraní miny v Černém moři a připlouvající lodě budou moci být zkontrolovány, zda neobsahují zbraně.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov slíbil, že Moskva nebude „zneužívat“ své námořní výhody a „podnikne všechny nezbytné kroky, aby zajistila, že lodě odtud budou moci volně vyplout“.
Ukrajinští a západní představitelé o tomto slibu pochybují.
Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu tento týden uvedl, že je možné vytvořit bezpečné koridory bez nutnosti odminovat moře, protože umístění výbušných zařízení je známé.
Zůstaly by však další otázky, například zda by pojišťovny poskytly lodím pojistné krytí.
Dmytraševič tento týden ministrům zemědělství EU řekl, že jediným řešením je porazit Rusko a odblokovat přístavy: „Žádná jiná dočasná opatření, jako například humanitární koridory, problém nevyřeší.“
- Jak jsme se sem dostali?
Ceny potravin před invazí rostly, což bylo způsobeno faktory, jako je špatné počasí a špatná úroda, které snížily zásoby, zatímco celosvětová poptávka se po pandemii COVID-19 silně zvedla.
Glauber uvádí loňskou špatnou úrodu pšenice v USA a Kanadě a sucho, které poškodilo výnosy sóji v Brazílii.
V důsledku klimatických změn se také Africký roh potýká s jedním z nejhorších such za posledních čtyřicet let, zatímco rekordní vlna veder v Indii v březnu snížila výnosy pšenice.
To spolu s rostoucími náklady na pohonné hmoty a hnojiva zabránilo dalším velkým zemím produkujícím obilí zaplnit mezery.
- Kdo je nejvíce postižen?
Ukrajina a Rusko vyvážejí základní potraviny především do rozvojových zemí, které jsou nejvíce ohroženy růstem nákladů a nedostatkem. Země, jako je Somálsko, Libye, Libanon, Egypt a Súdán, jsou na pšenici, kukuřici a slunečnicovém oleji z obou válčících zemí velmi závislé.
„Břemeno nesou na svých bedrech ti nejchudší,“ řekl Glauber. „To je bezpochyby humanitární krize.“
Kromě hrozby hladu hrozí v těchto zemích kvůli spirálovitě rostoucím cenám potravin také politická nestabilita. Byly jednou z příčin arabského jara a existují obavy, že se budou opakovat.
Vlády rozvojových zemí musí buď nechat ceny potravin růst, nebo dotovat náklady, řekl Glauber. Mírně prosperující země, jako je Egypt, který je největším dovozcem pšenice na světě, si podle něj může dovolit absorbovat vyšší náklady na potraviny.
„Pro chudé země, jako je Jemen nebo země v Africkém rohu – ty budou skutečně potřebovat humanitární pomoc,“ řekl.
Tuto část Afriky sužuje hladomor a epidemie. Ceny základních potravin, jako je pšenice a olej na vaření, se v některých případech více než zdvojnásobily, zatímco miliony hospodářských zvířat, která rodiny využívají pro mléko a maso, uhynuly. V Súdánu a Jemenu se rusko-ukrajinský konflikt přidal k dlouholetým domácím krizím.
UNICEF varoval před „explozí dětských úmrtí“, pokud se svět zaměří pouze na válku na Ukrajině a nebude jednat.
Agentury OSN odhadly, že více než 200 000 lidí v Somálsku čelí „katastrofálnímu hladu a hladovění“, zhruba 18 milionů Súdánců by mohlo do září pocítit akutní hlad a 19 milionů Jemenců čelí letos nedostatku potravin.
Ceny pšenice v některých z těchto zemí vzrostly až o 750 procent.
„Obecně všechno zdražilo. Ať už je to voda, nebo potraviny, stává se to téměř nemožným,“ řekl Justus Liku, poradce pro potravinovou bezpečnost z humanitární skupiny CARE, který nedávno navštívil Somálsko.
V Libanonu pekárny, které dříve nabízely mnoho druhů plochého chleba, nyní prodávají pouze základní bílý chléb pita, aby šetřily moukou.
- Co se chystá pro zlepšení situace?
Generální tajemník OSN Antonio Guterres se již několik týdnů snaží dosáhnout dohody, která by odblokovala ruský vývoz obilí a hnojiv a umožnila Ukrajině přepravovat zboží z klíčového přístavu Oděsa. Pokrok je však pomalý.
Obrovské množství obilí zatím uvízlo v ukrajinských silech nebo na farmách. A blíží se další – na Ukrajině brzy začne sklizeň ozimé pšenice, což zvýší tlak na skladovací zařízení, i když některá pole pravděpodobně zůstanou kvůli bojům nesklizena.
Serhij Hrebcov nemůže prodat horu obilí na své farmě v Donbasu, protože dopravní spojení bylo přerušeno. Nedostatek kupců znamená, že ceny jsou tak nízké, že je zemědělství neudržitelné.
„Existují nějaké možnosti prodeje, ale je to jako vyhazovat,“ řekl.
Americký prezident Joe Biden uvedl, že s evropskými partnery pracuje na plánu vybudování dočasných sil na hranicích Ukrajiny, včetně hranic s Polskem – řešení, které by také řešilo rozdílný rozchod kolejí mezi Ukrajinou a Evropou.
Jde o to, aby se obilí mohlo převést do sil, a pak „v Evropě naložit do vagonů a dostat se k oceánu a dostat se přes celý svět. Ale trvá to dlouho,“ řekl v úterním projevu.
- Co stojí více?
Podle indexu cen pšenice FAO vzrostly ceny pšenice v prvních třech měsících roku o 45 % ve srovnání s předchozím rokem. Rostlinný olej vyskočil o 41 procent, zatímco ceny cukru, masa, mléka a ryb vzrostly rovněž o dvojciferné číslo. Toto zvýšení podporuje rychlejší inflaci po celém světě, zdražuje potraviny a zvyšuje náklady majitelů restaurací, kteří jsou nuceni zvyšovat ceny.
Některé země na to reagují snahou ochránit domácí zásoby. Indie omezila vývoz cukru a pšenice, zatímco Malajsie zastavila vývoz živých kuřat, což znepokojilo Singapur, který od svého souseda odebírá třetinu drůbeže.
Mezinárodní institut pro výzkum potravinové politiky tvrdí, že pokud se nedostatek potravin s pokračující válkou prohloubí, mohlo by to vést k dalším omezením vývozu, která by dále zvýšila ceny.
Další hrozbou je nedostatek drahých hnojiv, což znamená, že pole by mohla být méně produktivní, protože zemědělci budou šetřit, uvedl Steve Mathews ze společnosti Gro Intelligence, která se zabývá zemědělskými daty a analýzou.
Zvláště velký nedostatek je u dvou hlavních chemických látek v hnojivech, jejichž velkým dodavatelem je Rusko.
„Pokud budeme mít i nadále nedostatek draslíku a fosfátů, jako je tomu nyní, budeme svědky poklesu výnosů,“ řekl Mathews. „O tom v příštích letech není pochyb.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
